Kostel svatého Josefa v Mirošově se stal významným místem díky dlouhé historii zapsané do podoby mirošovského panství. Stavba vznikla na základě potřeby rodiny Vratislavů z Mitrovic, která panství vlastnící od roku 1616 usilovala o rozšíření církevní infrastruktury a o zřízení fary.
Historie a farnost
Majitelé panství dali opravit kostel v Chylicích a zasadili se o zřízení fary v Mirošově. Někdy kolem roku 1719 se rozhodli přestavit původní tvrz a připojit k ní barokní křídlo, čímž vznikla dnešní podoba zdejšího zámku. Ještě předtím však nechali v roce 1693 postavit původní kapli sv. Majitelé panství, v roce 1701 povýšení do hraběcího stavu, chtěli využít kostel jako rodinnou hrobku. Také proto byla vybudována podzemní krypta. Vratislavové z Mitrovic se však značně zadlužili a nakonec panství v dražbě roku 1726 prodali.
Zakladatele kostela dodnes připomíná nápis nad portálem, znaky Vratislavů z Mitrovic byly ozdobeny i svícny, které dnes již nejsou součástí inventáře. Kostel byl několikrát opravován, zásadní rekonstrukce proběhla v roce 1893, tehdy byla nízká věž na jižní straně presbytáře opatřena štíhlejší bání. V roce 1912 byla vyměněna částečně vyměněna kamenná podlaha za dřevěnou a další úpravy. Kostel je památkově chráněn a je popsán jako barokní trojlodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Portál je zdobený sochami a andílky; ve štítu nice stojí socha sv. Josefa, na římse po stranách jsou další dvě sochy sv. Antonína a sv. Okolí kostela zdobí tři barokní sochy na podstavcích, u vchodu jsou sošky sv. Václava a sv. Ludmily a směrem k náměstí pak sv. Jan Nepomucký.
Architektura a prostorové uspořádání
Kostel se nachází při západním okraji náměstí a je obklopen zhruba rovnoběžnou ohradní zdí z lomového kamene; na J a V straně je zeď přerušena kamenným schodištěm. Architektura bývá popisována jako barokní trojlodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Západní průčelí ukončuje štít s konchy a sochami andělů, nad vchodem se nachází kamenný erb. V bočních kaplích po stranách presbytáře jsou umístěny oratoře a na východní straně presbytáře stojí věž s cibulovou báň a lucernou.
Interiér zahrnuje oválnou loď s konvexně a konkávně tvarovanými stěnami, sakristii a různá portálová ostění; k hlavnímu vchodu z východu patří nadsvětlík a boční portály s bohatým zdobením. Zcela specifická je západní část stavby s půlkruhovým záklenkem a heraldickým znakem nad portálem; vnějškové i vnitřní detaily odrážejí bohatý barokní styl 17. a počátku 18. století.
Přínos fary a významné osobnosti
Jména farářů jsou doložena od založení fary v roce 1654. Nejvýznamnější postavou byl Vojtěch Nejedlý, který spravoval farnost v letech 1813-1826. Během jeho působení sem často zavítaly významné osobnosti národního obrození, jako Brah J. Dobrovský, A. Puchmajer, V. Hanka, V. Kramerius a další. V kostele sv. Josefa se 22. 11. 1869 oženil známý český herec Jindřich Mošna s Josefínou Jedličkovou z Dobříva. Dne 16. 5. 1870 se ve zdejší škole narodil pozdější pražský arcibiskup Karel Kašpar, který byl u sv. Josefa pokřtěn a měl zásluhy o povýšení kostela na děkanský 21. 12. 1937. Po jeho smrti daroval kostelu kalich a další kněžská roucha.
Současná péče a výzvy
Obec Mirošov převzala kostel a v posledních letech se soustřeďuje na opravy střechy v sakristii, zrušení dlažby uvnitř a terénní úpravy. Starosta Ludvík Lang vyzdvihl, že „kostel jsme od státu převzali v dezolátním stavu“ a že obec samotná si opravu za více než milion korun z rozpočtu dovolit nemůže. Obec se snaží získat prostředky na další opravy a vyhodnotit možnosti podpory zezdrojů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových správně provádí kontroly, ale přispívat na opravy nemůže. Snahy o udržení kostela a záchranu jeho kulturního dědictví jsou nadále živé, a to i díky plánovaným projektům, které by pomohly s financováním a technickým zabezpečením objektu.
Na architektonické dědictví a význam kostela jako památky poukazují výčet soch a dekorativních prvků. Jeho spojení s historií mirošovského panství a tradicí rodiny Vratislavů z Mitrovic dává objektu výjimečnou identitu v rámci regionu.
Další součásti okolí a související stavby
Kostel stojí v blízkosti náměstí a je zapojen do městského prostředí, které zahrnuje i další sakrální i kulturní objekty. Vnější areál je definován kamennou zdí a drobnými sochami rozmístěnými kolem, jako jsou sochy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Jana Nepomuk a sv. Josefa. Přítomnost kaplí a oratorií kolem presbytáře dokazuje tradiční barokní řešení prostoru a význam církevního života v historii Mirošova.
