Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Milovicích byl novogotický kostel postavený v letech 1906-1907 jako náhrada za zbořený farní komplex v obci Mladá, která byla z důvodu založení vojenského cvičiště zbourána. Spolu s budovou fary a hřbitovem byl vysvěcen 25. listopadu 1907. Stavba vychází z novogotického slohu a nachází se v centru města, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem a 12 km severozápadně od Nymburka.
Interiér zaujme originální malbou, kterou v letech 1915-1919 provedli váleční zajatci pod pravoslavným stylem. Vymalba, zhotovená Vincencem Klivinskijem a dalšími zajatci výměnou za jídlo, působí jako udivující prvek pravoslavného chrámu, i když kostel je katolický. Nástavba a výzdoba jsou dílem různých zdrojů: část zařízení sem byla přenesena ze zaniklého barokního kostela v Mladé (oltáře a lavice), část vyrobena přímo pro kostel (nová zpovědnice) a část pořízena a darována farníky (sochy Ježíše Krista a Marie, svícny).
Kostel stojí na místě bývalého farního komplexu a jeho založení souvisí s historií Nového Města pražského. Dle tradice byl klášter a kostel zasvěcen sv. Kateřině Alexandrijské v souvislosti s osudem Karla IV. a s hrdinou San Felice a s Pizou, podle které zvítězil. Novogotická stavba tak symbolicky navazuje na architektonické tradice regionu a na důležité období husitských bouří, kdy byl klášter a původní chrám poškozen, ale znovu obnoven.
Exteriér i věž kostela výrazně vystupují z ulic a tvoří dominantu Milovic. Věž má štíhlý profil s oktogonálními horními patry a v přízemí překrývá portikus, který byl postaven ještě před rokem 1740 spolu s zvonicí. Fasády kostela byly několikrát upravovány, pravá strana byla zvýšena a torzo staršího řešení zůstává v půdním prostoru.
Historie farního života a doprovodné dokumentace uvádí, že Den 25. listopadu 1907 byl památným dnem pro obec Milovice, neboť tehdy byl posvěcen nový kostel, hřbitov a nová farní budova. Dále je uvedeno, že “novogotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské byl vysvěcen 25. listopadu 1907, spolu s budovou fary a hřbitovem byl vystavěn jako náhrada za zničený farní komplex v obci Mladá, která na začátku minulého století musela ustoupit vojenské základně s cvičištěm a byla srovnána se zemí.”
Přesná podoba středověkého kostela a kláštera dnešní doby vychází z archeologických průzkumů: jednolodní kostel s pěti klenebními poli a s nehlubokým presbytářem na půdorysu pěti stran osmiúhelníku. Dominantní postavení v průčelí zaujímá věž, která až do třetího patra roste na čtvercovém půdorysu a v dalších dvou patrech mění tvar na oktagonální. Spodní část věže překrývá portikus a výše se otevírá do osmi stran.
K dispozici jsou i poznatky o spolupráci s dalšími institucemi a o různorodém původu vybavení: část zařízení sem byla přenesena ze zaniklého barokního kostela v Mladé, část byla vyrobena pro kostel, část byla pořízena a darována farníky. Kostel dnes slouží i jako koncertní síň, kde Město a farníci pořádají řadu koncertů.
Kromě samotné architektury a výzdoby stojí za zmínku i regionální kontext. Mladá, zrušená obec kvůli vojenskému cvičišti, a Milovice jako náhrada byly propojeny tímto chrámem a hřbitovem. Deník a kroniky uvádějí, že jeden obyvatel se odstěhoval do Ameriky a že farní osada Milovice zahrnovala obce Jiřice, Lipník a Zbožíčko.
Současný popis nenapodobuje jen historické události, ale i kulturní význam chrámu: chrám, který vznikl jako náhrada za ztracený farní komplex, se stal kulturní památkou díky unikátní výmalbě a historickému spojení s válečnými zajatci. V rámci plánovaných exkurí a prohlídek se nabízí poznat interiér s kruhovými a štukovými prvky a působivou nástěnnou výzdobou.

Uzi — Malý samopal, který se rozšířil do desítek zemí | Místa nasazení
Podrobnosti o historiografickém rámci a literatuře zahrnují práce Růženy Baťkové (Umělecké památky Prahy 2. - Nové Město, Vyšehrad), teze Vojtěcha Kašpara z Archeologie Nového Města pražského, kroniky Jiřího Špačka a další zdroje, které popisují novogotickou architekturu, stavby chrámů v Praze 2 a související architektonické detaily.
Klášter augustiniánek a gotický kostel v Mladé bývaly významným historickým kontextem, který se odráží v současné podobě kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Milovicích. Archeologické rekonstrukce a srovnání s kostelem sv. Apolináře a Panny Marie Na Trávníčku ukazují společné znaky ve tvarování věží a orientaci průčelí.
Významnou součástí je i geografická poloha: Milovice leží poblíž Lysé nad Labem a Nymburka, k čemuž doprovází silniční i železniční doprava, a v okolí prochází turistické trasy.
- V 1907 byl kostel vysvěcen a otevřel hřbitov i faru.
- Interiér z tvůrčí činnosti válečných zajatců 1915-1919 vznikl v pravoslavném stylu.
- Věže a průčelí nesou stopy rekonstrukcí a adaptací v 18. a 19. století.
- Kostel slouží i jako kulturní a koncertní prostor pro město Milovice.
Současnost a návštěvy
Dnešní kostel je chráněnou kulturní památkou a nabízí prohlídky interiéru s unikátní malbou, která připomíná pravoslavný chrám, i když jde o katolický kostel.
Další informace o jednotlivých pramenech a literatuře: Leží zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem a 12 km severozápadně od Nymburka; kostel stojí v centru Milovic na východě od nádraží.
tags: #kostel #sv #kateriny #alexandrijske #milovice #referaty