Genesis - Stvoření Země a člověka, jeho život v Edenu, první hřích, Kain a Ábel, Noe a Potopa. Rozmnožení a rozčlenění lidu, stavba Věže a zmatení jazyků. Hospodinovi pastýři Abrahám, Izák a Jákob, kteří mají rozvést lid do všech koutů Země a nastolit vládu a spravedlnost. Exodus - Nový farao Izraele nerespektuje a zotročí je. Nařídí zabíjet při porodu všechny izraelské chlapce. Následuje narození Mojžíše, jeho záchrana, jeho zločin a útěk z Egypta. Ožení se se Siporou, má syna Geršoma. Když zadlouho potom pase ovce na Boží hoře, Chorébu, zjeví se mu Hospodin skrze hořící keř a nařídí Mojžíšovi vyvést Izraelce z Egypta. Následují jednání Mojžíše a Árona s faraonem, jeho odmítání a Egyptské rány (zkažení vod, žáby, komáři, mouchy, dobytčí mor, vředy, krupobití, kobylky, zatmění Slunce, vyvraždění prvorozených). Poté odchod Izraelců, odražení Egypťanů, přechod přes moře a putování pouští. Numeri - Mojžíš obdrží pokyny pro boje a tažení a konečně dovede Izraelce do Země zaslíbené. Deuteronomium - Mojžíš si vyvolí svého nástupce Jozue a předkládá lidu další pravidla a zákony. Hospodinem pověřený Jozue vede lid za řeku Jordán. Obsazují území, dobudou Jericho (sedmkrát hradby obejdou, zatroubí na polnice a hradby se zboří). Spojení dvanácti židovských kmenů do náboženského svazu pod vedením tzv. První - Úvod a ustanovení Samuela prorokem Hospodinovým, dále ukořístění a návrat Boží schrány. Samuel jakožto soudce pomaže jako prvního krále Židů Saula. Následují boje proti Pelištějcům a setkání Saula s Davidem, který v bitvě proti Pelištějcům v pohoří Gilbóa zabije Goliáše. Druhá - Davidovo kralování, jeho boje s Pelištějci, okolními městy i národy. První - Šalomoun pomazán na krále, jeho správa nad říší a jeho spravedlnost. Dále stavba chrámu, návštěva královny ze Sáby a Šalomounovo bohatství. Následuje konec jeho čtyřicetileté vlády a smrt. Poté rozdělení království na severní Izrael (hl. město Samaří) a jižní Judeu (hl. město Jeruzalém). Druhá - Pokračuje popisem vlády králů Izraele i Judeje. Následuje dobytí Izraele Asyřany a odvedení Židů do asyrského zajetí. První kniha letopisů - Obsahuje rodopisy pokolení významných Izraelců a jejich potomků. Druhá kniha letopisů - Hovoří o Šalomounově moudrosti, chrámu, bohatství a slávě. Dále o roztržce říše, vládě králů judských, bojích s Egyptem a Asýrií. Je to drama. Na začátku je bohabojný Job podroben krutým zkouškám (ztráta majetku, rodiny...), které mají potvrdit jeho víru, kterou však Job ke zlosti Satana neztratí. Sbírka 5 knih obsahujících celkem 150 žal, které oslavují Hospodina a jeho dobrotu, spravedlnost a slávu a také hovoří o utrpení člověka a jeho poddanosti Bohu. Žalmy obsahují spoustu modliteb a veršů, které se dodnes předčítají a jsou součástí bohoslužeb. Žalm 24 (Davidův) - "Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatek." Sbírka starých hebrejských moudrostí. Obsahuje přísloví Šalomouna (o moudrosti, počestnosti a oddanosti). Sbírka milostné lyriky, připisovaná Šalamounovi, i když on s největší pravděpodobností autorem není. Takto je často shrnuto následujících 17 knih, hovořících o prorockých výrocích a věštbách a také o jejich moudrosti a víře. Obsahují taky množství mravoučných a věroučných úseků, nabádajících k bohabojnosti a oddanosti. Po rodokmenu Ježíše Krista následuje jeho narození, pokřtění Janem Křtitelem, jeho pokušení na poušti, povolání učedníků a počátek jeho kazatelsko-zvěstující činnosti. Dále jsou uvedeny jeho výroky - metaforická přirovnání, kázání o špatných lidských vlastnostech a Modlitba Páně (Otčenáš). Následují jeho zázračné skutky - uzdravení malomocného, chromého, slepců, němého atd. Také utišení bouře, vzkříšení dívky. Poté si Ježíš vyvolí 12 učedníků - apoštolů a dá jim zázračnou moc. Dále se zase mluví o Ježíšových kázáních, sporech a podobenstvích, nasycení čtyř tisíců lidí. Kristus také začíná při svých kázáních kritizovat farizeje a zákoníky. Následuje Jidášova zrada, Ježíšovo zatčení, Petrovo zapření a Kristův soud před Pilátem. Ježíš je vydán farizejům a odsouzen. Poté je Ježíš odveden na vrch zvaný Golgota a tam je ukřižován společně se dvěma povstalci. V poledne Ježíš zvolá: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" a skoná. Pak je Ježíš na přání zámožného Josefa z Arimatie sňat z kříže a pohřben, čemuž přihlíží mimo jiné také Marie z Magdaly. Je ustanovena hlídka, mající střežit Jeho hrob, ale třetího dne od ukřižování anděl Páně odvalí kámen a Ježíš vstane z mrtvých. Když to běží ženy říci apoštolům, zjeví se jim Ježíš poprvé. Když se pak 11 apoštolů vydá na horu Galilea, Ježíš se zjeví podruhé a "stane se věčným". Ježíš - Ježíš je ústřední postavou celého NZ. Je dlouho očekávaným Mesiášem, který má za úkol lidem kázat a pomoci jim hledat cestu k Bohu. Ježíš je spravedlivý a ochotný lidem pomoci. Ježíš vždy dal možnost i hříšným lidem napravit své skutky a činit pokání, čímž si zasloužili jeho smilování. Byl velice klidný a statečný, neboť sám věděl, jaký je jeho osud, ale nezalekl se a přesto dál konal dobro, pro které zemřel. Jan Křtitel - Byl to prorok, který je označován jako předchůdce Ježíše Krista. Jeho narození bylo zvěstováno Archandělem Gabrielem. Jako mladý odešel na poušť a později se stal kazatelem a připravoval lid na příchod Mesiáše. Kázal hlavně o cti a pokání a pokřtil Ježíše Krista. Petr - Petrovo původní jméno je Šimon a je jedním z apoštolů, což byli učedníci Ježíše Krista. Byl jmenován Ježíšem budoucí hlavou církve. Po Ježíšově smrti mu byla dána moc uzdravovat nemocné. Farizeové - Skupina lidí, kteří se stavěli proti Ježíšovi Kristu. Jidáš - Jeden z apoštolů, který zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných a vydal ho Farizeům. Dle mého názoru je četba alespoň části Bible něco, čím by si měl projít každý člověk. Je to něco, co prostě patří k všeobecnému vzdělání, avšak myslím, že ji každá osoba bude vnímat individuálně. Záleží zde samozřejmě na věku čtenáře, o čemž si obecně myslím, že okolo patnáctého roku je člověk možný vnímat a chápat souvislosti a ponaučení, které nám tato kniha dává. Myslím si, že Bible je velice nadčasovou knihou a že spousta věcí, která je zde napsána, bude aktuální vždy. Ježíšova kázání o tom, jak by měl vypadat svět a jak by se měli lidé chovat, jsou trefná a dávají dobrý smysl, avšak bohužel to na světě nevypadá tak, jak nám Bible káže. Myslím si, že čtení Bible každému něco dá. Bylo zde hodně částí, kdy jsem si řekla, že Ježíš má pravdu v tom, co káže, avšak myslím si sama za sebe, že příběhy o Ježíšových skutcích, kdy lidi uzdravoval, či chodil po vodě nebo probouzel mrtvé, jsou prostě přehnané a nedaly mi nic jiného, než otázky. Co se týče právě příběhu, připouštím, že se takové skutky stát mohly a že tu opravdu někdo takový byl, ale jakožto člověk, který má o všem pochyby si myslím, že to mohlo být celé trochu jinak. O stylu psaní si myslím, že čtivější bylo evangelium podle Lukáše a rozhodně mi pomohlo, že jsem si ho přečetla až po Matoušovi, jelikož několik podobenství tu bylo vysvětleno snáze a trefněji, což mi pomohlo knize porozumět lépe. Objevilo se zde několik slov, která dnes už nejsou tolik používána, ale mnoho jsem jich nezaznamenala, tudíž s porozuměním textu jako takovému jsem žádné problémy neměla.
Narození a život Ježíše v evangeliích
6. Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí." A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení."
Film Narození a smrt Ježíše Krista
Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil." Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.
2. Také Josef se vydal z Nazareta do Betléma s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Putování do Betléma z příkazu římského císaře mělo však znamenat uskutečnění Božího záměru. Od okamžiku zvěstování bude Bůh od Marie vyžadovat naprostou důvěru. Maria se bude dostávat do mnoha bolestných, překvapivých a často i nepochopitelných situací. Podstatou této služby bude víra. Sluší se zamyslet nad Marií a Josefem na cestě do Betléma.
3. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. Nejstarší tradice nám vypráví, že Josef odvedl svou ženu do jeskyně, jedné z těch, jakých se dodnes v Palestině najde mnoho. Samo evangelijní líčení Ježíšova narození je velmi stručné. Lukáš zmiňuje tradiční zavinutí děťátka do plenek a jeho položení do jeslí. Po dlouhou dobu se dobernou, že Ježíš se narodil v chlévě - a František z Assisi svým významem tuto tradici popularizoval živými jeslemi.
4. Evangelijním vzorem klanění novorozenému Ježíši jsou pastýři. A právě pro tyto pohrdané pastýře se rozjasnila betlémská noc. Lukáš otvírá celou sérii Kristových setkání s chudými, nemocnými, posedlými, hříšníky a celníky. Pokloňme se Ježíši spolu s pastýři a otevřeme srdce tajemství vtělení.
Různé pohledy na narození a jeho datum
3. Při zvěstování předpověděl archanděl Gabriel Marii, že Bohu bude dána role, aby jejímu Synu byl trůn Davida. Od počátku vyprávění o Ježíšově narození evangelista Lukáš důrazně ukazuje naplnění proroctví. Dnes historici hledají přesné datum, avšak samotná otázka data narození je méně důležitá než samotný příběh a teologie vtělení. Ezoterické výpovědi o datu narození se objevují v různých pramenech, avšak většina historiků klade Ježíšovo narození do období 7-4 př. Kr.
Matoušovo evengelium uvádí, že Ježíš se narodil „za časů krále Heroda“ a že král Herodes byl u moci do roku 4 př. Kr. Důležitost tohoto data spočívá v dataci a paralelách s Mojžíšem či Jákobem. Lukášovo evangelium podrobněji popisuje soupis v době Augusta a posun času. Z Lukáše plyne, že Ježíš se narodil v Betlémě během římského impéria, ale přesné datum není určeno.
Historici často uvádějí rozmezí 7-4 př. Kr. a přesný den není jasný. Tato skutečnost neomezuje význam vtělení a narození Spasitele pro křesťanskou víru. Oslavy Vánoc vznikaly postupně a byly posunuty v čase vlivem kontextu římské říše a křesťanské liturgie. První známá oslava Vánoc v roce 336 n. l. v Římě a později ustanovení data 25. prosince biskupem Juliusem I. jsou součástí historického procesu.
Film Narození a smrt Ježíše Krista
Podle starších tradic se Vánocům připisovala shodná symbolika s pohanskou Slunovratovou dobou, ale křesťané ji přetavili v oslavu narození Krista. Vznikl i zvyk Štědrého večera a další kořeny, které propojují narození Ježíše s vánočním časem. Data a datace se liší podle pramenů, avšak jádro zůstává: Ježíš se narodil v Betlémě a vyrůstal v Nazaretě.
Jan, Marek, Lukáš a Matouš - rozdílné perspektivy NZ
Evangelium podle Marka - nejstarší z evangelijních textů - nezmiňuje narození Ježíše; Lukáš a Matouš se zabývají tímto momentem, každý po svém. Janovo evangelium, psané z jiného pohledu, klade důraz na Ježíšovo božství a počátek Slova, které se stalo tělem. Matouš vypráví rodokmen a zprostředkovává dynamičnost narození v kontextu proroctví a naplnění. Lukáš podrobněji popisuje Zvěstování a narození a zachycuje význam chudého prostředí a prostoty.
V těchto textech nacházíme paralely Starého zákona - od Mojžíše po Davida - které ukazují kontinuitu a naplnění Božího plánu. Důraz na naplnění proroctví a na skutečnost, že Bůh nezůstává osamocen, ale zasahuje skrze lidské životy.
Shrnutí a dopady pro čtenáře
Podle komentářů a textů uvedených v časech rané církve, narození Ježíše Krista je klíčovým momentem, který propojuje Starý a Nový zákon a ukazuje Boží zásah do lidské historie. Texty ukazují na důležitost víry, pokory a důvěry v Boží záměr i v těžkých časech. Zvláštní pozornost je věnována Marii a Josefovi, jejich víře a odvaze čelit nebezpečí na cestě do Betléma, a pastýřům, kteří jako první uctívají Spasitele.
Slova evangelistů zdůrazňují, že Ježíš přišel nejen jako člověk, ale jako Bůh-mesiáš, který přijímá lidstvo do svých rukou a otvírá lidem cestu k Božímu království.
Klíčové postavy a pojmy
- Ježíš Kristus - narozený v Betlémě, Boží syn, Mesiáš a Pán
- Marie - Ježíšova matka, poslušná služebnice Páně
- Josef - člen rodiny Davidovy, pečující o Marii a dítě
- Jan Křtitel - předkřtí, připravoval cestu Mesiášovi
- Apoštolové - 12 učedníků, kteří šíří Kristovo učení
- Matouš, Marek, Lukáš, Jan - evangelisté, kteří vyprávějí o narození a životě Ježíše
- Pastýři - první, kdo uctívá Ježíše, symbol pokory a chudoby
Ejemplární odkazy na učební a meditativní formy
7. Životní a duchovní poselství Ježíše: kázání o špatných vlastnostech, modlitba Otčenáš, zázraky a ohlas kázání. 8. Zrada Jidášova a ukřižování na Golgotě; 9. Vzkříšení třetího dne a zjevení učedníkům. 10. Paralely s jinými evangelii a historickými texty, které potvrzují některé fakty o Ježíšově životě.