Kolonie rodinných domků na Starém Spořilově byla pojmenovaná podle Městské spořitelny na Vinohradech, která oslavila 25 let své existence založením stavebního družstva. Díky družstvu vzniklo jedno z nejstarších zahradních měst, jemuž od třicátých let vévodí konstruktivistický kostel zdůrazněný monumentálním schodištěm z Roztylského náměstí. Stavba byla postavena podle projektu ruského architekta Nikolaje P. Paškovského, zaměstnance projekční kanceláře Stanislava Režného. Interiér kostela je minimalistický a svým provedením může připomínat prvorepublikovou výrobní halu.
Podzemí ukrývá malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolickou knihovnu a klubovnu skautů, s betónovými trámy a luxferovými stěnami. Kostel sv. Anežky České čp. 2500 na poz. parc. č. 4391 byl postaven v 1934-1935 podle plánů projekční kanceláře arch. Stanislava Režného, samotný projekt provedl ruský architekt Nikolaj Paškovskij, který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. Oproti původnímu návrhu provedl arch. Režný úpravu věže jejím zvýšením o nejvyšší zúženou část jako dominantu Spořilova. Kostel je neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí a obdélným presbytářem.
Průčelí věže (v. 28 m) je v přízemí otevřeno širokým vstupem s prosklenými dveřmi, k nimž vede v celé šíři vstupu jednoramenné vnější schodiště se zděným zábradlím. Nad vstupem výrazně předstupující markýza. Věž má hladkou omítku, na nečleněné spodní části věže v ose vstupu konsola pro neuskutečněnou plastiku sv. Anežky, nad ní s úzkým vysokým oknem. (Pokrač.)
V horní části se příčně obdélný půdorys zužuje na čtvercový, v místě zúžení jsou po stranách umístěny otevřené ochozy (loggie). Loď je obdélná, s hladkou omítkou, na nárožích u věže členěna výraznými horizontálními prvky říms. Okna bočních lodí jsou úzká, vysoká, zakončena půlkruhově, s pravoúhlou vpadlou šambránou, podobně jako ležatě obdélná okna ustupující vysoké střední lodi. V závěrové části u presbytáře jsou mírně předstupující hmoty sakristie a kaple, úzká vertikální okna presbytáře pravoúhle zakončená. Okna sakristie a kaple půlkruhově zakončena.
Interiér kostela je tvořen převýšenou střední lodí, do níž se otvírá prostor presbytáře a nižšími bočními loděmi, na protější straně pak prostorem varhanního kruchty. Boční lodi jsou s hlavní spojeny širokými arkádami nesenými úzkými hranolovými pilíři, nesoucími překlad a pás zdiva hlavní lodi s okny. Strop bočních lodí je hladký, hlavní lodi členěn čtvercovými kasetovými poli. Presbytář otevřený obdélným triumfálním obloukem má rovněž kasetový strop s drobnějšími čtvercovými poli. Okna bočních lodí půlkruhově zakončená, v hlavní lodi a v presbytáři s přímým zakončením. Okna mají vitrajové výplně tvořící jednotlivá výškové obdélné části, barevně řešená ve světle žluté a modré barvě.
Boční loď na levé straně pod kruchtou ukončuje křestní kaple s obrazem Madony, sv. Františka a apoštola Jana Evangelisty. Podobná kaple byla původně i v závěru pravé boční lodi. Na stěnách bočních lodí je umístěna Křížová cesta, dílo sochaře Karla Stádníka. V suterénu kostela je malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolická knihovna a klubovna skautů. Prostor sálu nesou betonové trámy s rozšířeným zakončením, mezi nimi jsou vpadlá pole stěn vyplněna luxferovými plochami. V luxferové stěně na zadní straně sálu jsou původní dveře do prostoru pod věží, který je dnes využíván jako knihovna.
Součástí urbanistického řešení kostela je jeho předpolí - pozemky, na nichž se nachází tzv. národní hřbitov, který je situován v ose náměstí na části zatravněného pozemku parc. č. Obdélná plocha vlastního hřbitova je vymezena drátěným plotem s červeným nátěrem. Plocha uvnitř oplocení je z části vydlážděna, z části řešena jako trávníky a květinový záhon. Mezi dvěma kovovými vlajkovými stožáry jsou umístěny čtyři hroby s kamennými deskami s nápisy jmen padlých. Pietní místo je doplněno mobilními nádobami na řecký oheň a květináči. Historicky i urbanisticky významné pietní místo současného Národního hřbitova je spjato s oběma světovými válkami. Místo současného Národního hřbitova (původně pomníku Hrdinům od Zborova) je nedílnou součástí urbanistické kompozice náměstí a potažmo celého Spořilova. Pomník svým umístěním v ose kostela, ale v níže situované poloze, kostelu nijak nekonkuroval, ale umocňoval sílu urbanistické kompozice, která vrcholila kostelem.
Antonín Podlaha, světící biskup pražský, kdysi utrousil, že by se na pražských předměstích mělo vystavět tolik kostelů, kolik bylo hvězd v koruně Bohorodičky, stojící na staroměstském mariánském sloupu, strženém 3. listopadu 1918. Toho se chytil terciář a ministr pošt a telegrafů František Nosek, který k tomuto účelu, spolu s velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou Josefem Vlasákem, založil spolek „Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny“. K výsledkům snahy „Díla“ tak dnes mimo jiné patří také kostel sv. Anežky. Z iniciativy byl vybrán funkcionalistický projekt třílodního chrámu, jehož autorem byla projekční kancelář Stanislav Režný. Dne 28.10.1934 posvětil arcibiskup Kašpar základní kámen s datem 1934, který je dnes zazděn na levé stěně chrámové. Kostel byl vysvěcen 27. ám kostela došlo v šedesátých letech minulého století po změně liturgie podle II. vatikánského koncilu. K těmto úpravám přizval tehdejší farář P. Cyril Kadlec architekta Mariana Farku, jehož návrh nejlépe odpovídal novým požadavkům.
Starý oltář byl odstraněn, socha sv. Anežky z oltáře přenesena na konzolu na stěně mezi okenní pilíře, dále byla odstraněna kazatelna a nově vydlážděn prostor kněžiště. Kostel je neorientovaný, střední loď je vysoká 9 m, boční lodě 5,60 m. Kostel je dlouhý 29,0 m a široký 18,2 m. Věž včetně kříže je vysoká přesně 28,0 m nad úrovní přízemí. Z ochozů věže (12,3 m nad úrovní přízemí) je výhled na celý Spořilov. Hodiny pocházejí od pražské firmy Heinz.
V suterénu kostela je malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolická knihovna a klubovna skautů. Západní loď ze severní strany ukončuje křestní kaple s obrazem Madony, sv. Františka a apoštola Jana Evangelisty. Varhany věnovali františkáni. Dřevěná socha sv. Anežky (1936) a mramorové kropenky (andělíček na kropence jsou od sochařky Karly Vobišové-Žákové). Dřevěné reliéfy na bočních oltářích pocházejí od Josefa Vítka. Kříž z lipového dřeva nad kropenkou, jesličky a soška Vzkříšení jsou dílem lidového řezbáře Jiříkovského z Kladna. Obraz v pozadí betléma maloval ostravský malíř Ferdiš Duša.
Kostel sv. Anežky České v Záběhlicích (Praha 4 - Spořilov) je unikátní příklad meziválečného sakrálního konstruktivismu. Kostel sv. Anežky České v Záběhlicích byl postaven v letech 1934-1935 podle návrhu ruského architekta Nikolaje Paškovského. Jedná se o trojlodní stavbu s výraznou věží a vysokým latinským křížem na průčelí. Interiér kostela je zdoben křížovou cestou a v předpolí se nachází národní hřbitov. Kostel je kulturní památkou a nachází se v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace. Pravidelné bohoslužby se konají v neděli v 8:30 a 10:30 (dětská mše, kromě prázdnin), ve středu, čtvrtek a pátek v 18:00.
Kostel svaté Anežky České
Římskokatolická farnost u kostela sv. Anežky České Praha-Spořilov je územní společenství římských katolíků v rámci III. Farnost byla na Spořilově zřízena 1. prosince 1947. Matriky jsou vedeny od 1. (text pokračuje) - ostatní části shrnují vývoj společenství a liturgickou praxi v průběhu let.
- Poznejte kostel sv. Anežky - výhledy a prostor kněžiště.
- Historie spolku „Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny“ a vznik chrámového areálu.
- Architektonické detaily: neorientovaná trojlodní stavba, věž a průčelí, vitraje a kasetové stropy.