Kostel sv. Kateřiny byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek.
Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737-1741.
Kostel a klášter se stavěl v letech 1355-67 pro řád obutých augustiniánek.
Kostel byl údajně poškozen za husitských bouří, ale roku 1439 již opět sloužil obnovenému klášteru.
Na počátku 18. Maxmiliána Kaňky. Přestavba kostela pak byla dílem K. I. umožněna díky štědrému daru Marie Anny, vévodkyně toskánské.
Vznikla unikátní barokní sálová stavba s příčnou lodí, uvnitř bohatě architektonicky členěná.
Z původního gotického kostela byla ponechána pouze vysoká, dole čtyřhranná a v horní části osmiboká štíhlá věž, zvaná „pražský minaret“.
Vnitřek kostela vyniká nádhernými barokními nástropními freskami, obklopenými bohatou štukaturou od Bernarda Spinettiho.
Fresky, představující výjevy ze života sv. Kateřiny, sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, maloval Václav Vavřinec Reiner.
Ústřední freska zachycuje učenou disputaci sv. Kateřiny s pohanskými mudrci.
Soubor soch Františka Ignáce Weisse zdobí oltáře, kazatelnu, varhany i vlastní architekturu.
Dekretem Josefa II. v roce 1784 byly kostel i klášter zrušeny a následně odsvěceny.
Do objektu byl umístěn vojenský vychovávací ústav, který zde byl do roku 1822.
Kostel byl poté opravován a v roce 1841 znovu vysvěcen.
Ve 20. letech byla v klášteře filiálka pražského blázince Irrenhasu a v roce 1826 zde byl po adaptaci kláštera zahájen provoz ústavu choromyslných pro 250 nemocných.
Zemřel zde např. Bedřich Smetana.
V roce 1950 byl kostel jako majetek hlavního města Prahy předán do užívání městského muzea, které zde zřídilo depozitář dřevořezby.
Od roku 2002 do 2012 byl chrám pod duchovní správou Řádu křížovníků s červenou hvězdou.
V prosinci 2012 rozhodli pražští radní, že kostel sv. Kateřiny získá do pronájmu Pravoslavná církev, která ho bude využívat k bohoslužbám a církevním shromážděním, k pořádání koncertů a různých projektů duchovní kultury.
Chrám sv. Kateřiny je považován za jedno z nejkrásnějších děl pražského vrcholného a pozdního baroka.
Vnitřek kostela vyniká nádhernými barokními nástropními freskami, obklopených bohatou štukaturou od Bernarda Spinettiho.
Fresky, představující výjevy ze života sv. Kateřiny, sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského, maloval Václav Vavřinec Reiner.
Ústřední freska zachycuje učenou disputaci sv. Kateřiny s pohanskými mudrci.
Soubor soch Františka Ignáce Weisse zdobí oltáře, kazatelnu, varhany i vlastní architekturu.
Návštěvu Chrámu sv. Kateřiny můžete spojit také s Muzeem Antonína Dvořáka, kde se nachází stálá expozice věnovaná právě tomuto skladateli.
Objevte Chrám sv. Kateřiny a jeho bohaté barokní interiéry s výzdobou, která vychází z dílny významných umělců baroka.
K založení nového chrámu došlo r. 1355, údajně v místě bitvy mezi Přemyslovci, a v roce 1367 byl klášter s kostelem vysvěcen.
Kostel byl údajně poškozen za husitských bouří, ale roku 1439 již opět sloužil obnovenému klášteru.
Na počátku 18. století začala velká barokní obnova, snad podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, a novostavba kostela byla zahájena 1737 za přítomnosti architekta Kiliána Ignáce Dietzenhofera.
Jednalo se o jednolodní kostel a z původního gotického chrámu byla ponechána jen vysoká věž a část obvodových stěn.
Přesnou podobu středověkého kostela lze rekonstruovat podle archeologického průzkumu, který odhalil jeho původní základní rysy.
Spodní část věže zůstává jako torzo gotického původního řešení, horní patro sloužilo jako zvonice a otevírá se do osmi stran.
Portál západního průčelí byl podpořen odstupněnými opěrnými pilíři a zdoben bohatými rozetami a ornamenty.
Nová podoba kostela zahrnovala fresky a sochařskou výzdobu, která dodnes reprezentuje vrchol barokního řezbářství.
Baroko v Británii: Waldemar navštěvuje kostely v Hawksmooru a katedrálu sv. Pavla | 3. epizoda
tags: #kostel #svate #kateriny #alexandrijske #normandie