Kostel svatého Havla v Rožné stojí na vyvýšeném místě a jeho atmosféra je považována za výjimečnou díky bohaté historii a dochovaným artefaktům. Historie fary a chrámu se prolíná s řadou událostí, které z něj činí nejen sakrální, ale i kulturní památku regionu.
Historie a vznik kostela a fary
Farní kostel svatého Havla se poprvé objevuje v kronikách v roce 1398, a od té doby si střeží svoji výjimečnou atmosféru a bohatou historii. Původní fara byla postavena na počátku 17. století, avšak postupem času zchátrala. Interiér kostela nese stopy dávných dob a odrazí se v něm i historický vývoj regionu.
Historie a vznik kostela a fary souvisejí s významnými okamžiky regionu: v kostele působili reformní duchovní Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a Jan Hus. Původní románský kostel byl ve 14. století přestavěn v gotické trojlodí s dvojicí věží ve západním průčelí. V roce 1326 je doložen magister operis, dohlížející na stavbu gotického kostela.
Architektura a stavební vývoj
Kostel a fara spolu tvoří soubor, který nese prvky renesance a baroka; výrazné průčelí vzniklo v letech 1722-1724 podle plánů Jana Santiniho Aichla a Pavla Ignáce Bayera. Raně barokní úprava proběhla v roce 1671, barokizace dala průčelí charakteristický vzhled. Zároveň byla zachována gotická křížová klenba ze 14. století a bohaté umělecké památky, včetně Kalvarie F. M. Brokoffa z let 1719-1720.
Zvony a interiérové prvky přispívají k unikátnímu dojmu: ve věži původně byly tři zvony, v roce 2017 byl slavnostně usazen nový zvon Václav s reliéfem sv. Václava a Přemyslovské orlice, dílo studia Olgoj Chorcho a dalších. Zvon Václav je doplněn starším zvonem Maria a Havlem; v roce 2020 byly vyrobeny nové zvony Ludmila. Cesta do věží vede dřevěným schodištěm s výhledem na Pražský hrad a okolí.
Současná role a prostředí
Klášter byl zrušen v roce 1786 a kostel se opět stal farním. Kostel svatého Havla nad Rožnou láká návštěvníky nejen svou architekturou a uměleckými poklady, ale i výhledem z kopce. V okolí kostela lze nalézt i fara z roku 1765, která doplňuje obraz tehdejšího hospodářského i duchovního života oblasti. Kostel je součástí širšího Starého Města pražského, které souvisí s Havelským Městem založeným Václavem I. a mincgistrou Eberhardem, což připravilo vznik Havelského města a následně Starého Města pražského.
Historické i umělecké prvky kostela mohou být prezentovány prostřednictvím popisného a fotografického materiálu, čímž se posiluje povědomí o regionální identitě a kulturním dědictví. Interiér ukrývá mimo jiné mramorová okénka a mramorovou křtitelnici s reliéfy svaté Zdislavy a svaté Anežky, dílo Jiřího Bořivoje Trnky. Obraz na hlavním oltáři představuje Pannu Marii, svatého Havla a členy císařské rodiny a je pravděpodobně dílem J. K. Lišky z roku 1696.
Historické události a architektonické detaily
V roce 1894 zasáhl blesk kostelní věž během bouře, poškozující taškovou krytinu a strop lodi. Pozlacený rám na oltáři Panny Marie Lurdské a zadní dveře kostela byly poškozeny. V roce 1627 Ferdinand II. daroval kostel obutým karmelitánům, kteří si k němu postavili klášter, zrušený roku 1786. Barokní průčelí dokončeno ve 20. letech 18. století a doplněno sochami karmelitských světů a sv. Ve zbarokizovaném interiéru zůstala gotická křížová klenba.
Popis architektury a pozoruhodnosti
Cesta do věží vede po levé straně; severní věž má 26 stupňů dřevěného točitého schodiště a středový nosný sloupek je z jednoho kusu dřeva. Věž obsahuje zvon Havel; jižní věž má menší zvon Marie a je ovládána automaticky ze sakristie. Obě věže, vysoké 51 m, nabízejí výhled na Pražský hrad a okolí Starého Města. Při prohlídkách bývají otevřeny okenice do všech čtyř světových stran a nabízí se pohled na střechy, věže a panorama města, včetně Černého mostu a Proseku.
