Kostel sv. Jana Evangelisty na Bojišti je jednou z pozoruhodných votivních sakrálních staveb středověké Čechy. Vysvěcen byl roku 1183 biskupem Jindřichem Břetislavem a později byl darován johanitům; zůstal uvnitř hradeb Nového Města pražského. Tato stavba byla původně jednoduchým kostelíkem s románskou architekturou a apsidou, která měla polokruhový tvar.
Poprvé byl archeologický nález v roce 1929 během rekonstrukce domů na Novém Městě - v domě čp. 486 a 490 - a ukázal, že se jedná o východní část kostela. Po očištění a zaměření bylo zřejmé, že většinu zdiva se podařilo ztratit a zachovalo se pouze porušené základové zdivo; na jižní straně zůstalo i řádkované nadzemní zdivo. Fragmenty zdí byly tehdy odstraněny.
Při rekonstrukci podoby stavby byl problém s tím, že se dochovalo relativně málo nadzemního zdiva; ve východní části byla nalezena část základů a v západní části loď s věží. Archeologové dokumentaci doplnili o další nálezy a umožnili rekonstrukci pravděpodobné podoby celého objektu. Nález z roku 1982 odkryl zbývající třetinu délky lodi a západní věž; blok základového zdiva uprostřed lodi lze vyložit jako základ pro pilíř nesoucí tribunu.
Popisově šlo o kostelík nenáročné architektury 12. století, typický pro českou románskou architekturu. Dlouhá loď s obdélníkovým půdorysem byla zakončena polokruhovou apsidou. Do loďe vedl portál v jižní obvodové zdi a západní část lodi byla zaklenuta dvěma poli křížové klenby na střední pilíř nesoucí tribunu; tribuna byla přístupná pravděpodobně vnějším schodištěm na severní straně lodi.
U západního průčelí kostela stála čtyřboká věž a výzkum potvrdil, že věž i kostel vznikaly souběžně - jejich základy byly provázány. Podlaha se dochovala jen zřídka; relikty také nebyly nalezeny. Nalezené nálezy ukazují, že kostel patřil k menší skupině votivních kostelů, které vznikaly bez přímé návaznosti na dvorec, vesnici či osadu, a tedy vznikly na památku určitého vítězství či významného okamžiku.
Současnost ukazuje, že zbytky kostela a jeho zdí byly ukládány do různých domů poblíž místa nálezu; v roce 1929 a později během dalších archeologických prací byly fragmenty zdí odstraněny a jejich obsah byl využit k rekonstrukci. V roce 1982 archeologický průzkum odhalil zbylou část půdorysu - třetinu délky lodi a západní věž; zjištěný blok základového zdiva uprostřed lodi byl vyložen jako základy pro pilíř nesoucí tribunu. Tyto nálezy umožnily rekonstruovat pravděpodobnou podobu celé stavby a potvrdit tezi, že šlo o kostelík běžné románské provenience v Čechách 12. století.
V bezprostřední blízkosti kostela nebyly během výkopů zaznamenány středověké pohřby; z toho plyne závěr, že kostel sv. Jana Evangelisty na Bojišti byl v době svého vzniku samostatnou sakrální stavbou, patřící do menší kategorie votivních kostelů. Současný záznam o jeho vzniku a zániku odráží jeho význam v kontextu tehdejšího náboženského i sociálního života Prahy a okolí.
Odkryté západní části kostela s věží byly součástí archeologických prací v polovině 80. let a sloužily jako důkaz o vzniku obou konstrukcí souběžně, čímž byl podán důkaz o provázanosti stavebních základů. Kontrolní blok uprostřed lodi ponechaný během výkopech slouží jako terénní svědectví o původní dispozici půdorysu. Důkazy z Berounska a dalších oblastí potvrzují podobný typ kostela o délce lodi přibližně tři až čtyři nadzemní polí, s věží na západě a apsidou na východě.
Klíčové body archeologie a rekonstrukce
- Roku 1929 byl objeven fragment opukového zdiva v domě čp. 486 a 490 na Novém Městě; bylo identifikováno jako východní část kostela.
- V jižní straně dochovalo řádkované nadzemní zdivo, což napomohlo rekonstrukci půdorysu a objasnění, že šlo o jednoduchý kostelík s apsidou.
- Roku 1982 archeologický průzkum odkryl zbývající část půdorysu: třetinu délky lodi a západní věž; nález bloků základového zdiva uprostřed lodi měl sloužit jako základy pro tribunu.
- Pravděpodobná rekonstrukce ukazuje, že vstup do lodi byl přes portál na jižní straně a klenba byla realizována dvěma poli na střední pilíř; tribuna byla přístupná z venkovního schodiště na severní straně lodi.
- Stavba věže a kostela vznikaly souběžně; jejich základy byly provázány, což dokazuje technologickou spolupráci obou konstrukcí.
- Po zajištění nálezů nebyly během výkopů zaznamenány středověké pohřby; nález potvrzuje votivní charakter kostela.
Přehled historie a vzniku
Kostel byl postaven na památku vítězné bitvy a byl zasvěcen sv. Janu Evangelistovi. Vysvěcen byl roku 1183 a později zanikl v 17. století; v 15. století byl uváděn jako pustý a v prospektu Prahy z roku 1636 je patrný stav pobořeného kostela s věží. Dnes je jeho význam spojen s archeologickými nálezy a faktem, že šlo o typ kostela obdélníkové lodi s tribuna a polokruhovou apsidu, s čtyřbokou věží na západě.
Současnost a prameny
Stavba byla propojena s historickými domy a později byla evidence nálezů využita pro rekonstrukci a dokumentaci. Olmerová H. 1987 ve své studii Výzkum votivního kostela sv. Jana na Bojišti podrobně popisuje archeologické nálezy a jejich význam pro poznání stavebního vývoje. Zmíněné materiály a záznamy z různých zón archeologických výzkumů (Zóna B 1-14 a další) podtrhují komplexnost záchrany a interpretace těchto historických fragmentů.
Historie několika souvisejících lokalit
V mnoha zprávách o osudech votivních kostelů se uvádí, že podobně jako u Bojiště šlo o architektonické stavební prvky, které se často nacházely na okraji sídel a sloužily pro veřejné slavení a vzpomínky na významné události. Význam Bojiště spočívá v tom, že archeologické nálezy umožnily rekonstruovat pravděpodobnou podobu celé stavby a potvrdit, že věž i kostel vznikaly souběžně, což poskytuje důležité svědectví o stavební praxi ve středověké Čechách.
Podrobnosti o umístění kostela v prostoru Nového Města, mezi ulicemi Kateřinská, Ječná, Sokolská a Na Bojišti, a o tom, že presbytář byl doplněn v době příchodu a původně sloužil chudým a nemocným, doplňují obraz o sociálním a náboženském rozměru této stavby.
Hlavní charakteristiky stavby
- Loď obdélníkového půdorysu s apsidou
- Portál v jižní obvodové zdi
- Zaklenutá západní část lodi dvěma poli křížové klenby na střední pilíř
- Tribuna na sloupu nesoucímu tribunu, přístupná pravděpodobně ze severní strany
- Čtyřboká věž přisazená k západnímu průčelí
- Věž a kostel vznikaly souběžně; základy byly provázány
Stavba patřila mezi votivní kostely, vzniklé bez přímé návaznosti na dvorec či vesnici, a sloužila památnému účelu.
Odkazy na související památky a lokality
Podobné votivní kostely a jejich archeologické nálezy se nacházejí i v dalších částech Čech, kde moderní výzkum umožňuje propojit historické zdroje s terénními nálezy. V roce 1929 a v dalších letech probíhaly rozsáhlé výzkumy, které přispěly k pochopení původní podoby kostela na Bojišti a jeho významu pro tehdejší společnost.
tags: #kostel #svateho #jana #evangelisty