Kostel svatého Jiří (St. George's Church) v Lukové na Plzeňsku byl consecrated v roce 1352 a jeho dlouhá historie je poznamenána četnými požáry a strukturálními poškozeními. V roce 1968, během pohřbu, se část střešní konstrukce zřítila, což přesvědčilo místní farníky, že kostel je prokletý. Poté začali sloužit bohoslužby venku a uvnitř chrám již nebyl používán.
Toto přesvědčení, spolu s činy krádeží a vandalství v průběhu let, vedlo k postupnému úpadku a opuštění kostela na více než čtyřicet let. Obnova přišla díky umělecké intervenci Jakuba Hadravy, studentovi sochařství, který vytvořil sošky duchů a umístil je dovnitř opuštěné stavby. Tyto duchovní postavy symbolizují duše lidí, kteří kdysi žili v regionu, z nichž byli mnozí vysídleni po druhé světové válce v důsledku politických změn.

Instalace vyvolala světovou pozornost a návštěvníky, kteří přispěli finančními dary na stabilizaci a částečnou rekonstrukci kostela. Kostel v Lukové, dnes často označovaný jako „duchařský kostel“, byl opuštěn více než čtyřicet let a vnější fasáda i interiér vykazovaly značné poškození. V průběhu let postupně docházelo k rozkrádání a odcizení maleb, kovových předmětů, hodin v věži i samotného zvonu.
V průběhu let se ukázalo, že obyvatelé Lukové, kdysi součást Sudetské oblasti, čelili změnám v důsledku odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce, což zásadně ovlivnilo osudy obce, která z původní stovky obyvatel zůstala jen hrstka. Vedle rozpadu střechy z roku 1968 a dlouhodobé absence investic se začal šířit popis místa jako prokleté či strašidelné.
V roce 2012 přišel zlom: artový student Jakub Hadrava umístil do lavic kostela 32 duchů plátených závěsů potažených sádrou, inspirovaných skutečnými lidmi. Tato série „My Mind“ (Má mysl) měla záměr propojit sochařství s místem, které „ožívá“ v konfrontaci s minulostí. Informace o výstavě se rychle rozšířily a od roku 2013 se do kostela vydávali turisté z celého světa.

Počet návštěv vzrostl z 712 v roce 2013 na 15 600 v roce 2020, ačkoli v roce 2021 došlo k mírnému poklesu. Co bylo původně dočasnou instalací, se stalo trvalou expozicí. Kostel je nyní otevřený pro turisty od května do října, vždy v sobotu od 13:00 do 16:00. Brzy po zahájení projektu byl kostel zařazen do programu Ministerstva kultury ČR pro ochranu architektonického dědictví, které poskytuje většinu financí na opravy, a další prostředky dodávají sponzoři a dárci. Dokonce byl uspořádán hudební festival na podporu památky, a tak se prostředky používají k spolufinancování oprav fary i kostela samotného.
První příspěvek ministerstva směřoval do roku 2015 a sloužil k zajištění statické stability budovy, opravě klenby, střechy presbytáře a střechy sakristie. V následujících letech došlo k rekonstrukci střechy, odvodnění budovy a renovaci či restaurování oken. Před zahájením výstavy byl kostel uzavřen od roku 1968, kdy při pohřbu došlo k zřícení střechy, což bylo poslední v řadě tragédií.
Historie původní stavby sahá do roku 1352, ale již brzy po vzniku byla poškozena husitskými válkami. Následně v roce 1786 přišel požár a kostel byl znovu vystavěn v letech 1854-1858 v románsko-neogotickém slohu. Sloužil bohoslužbám zhruba do počátku 20. století, avšak bez kontinuální investice do údržby začal chátrat. Obec Luková, kdysi s více než 100 obyvateli, na konci 19. století rostla až na 500 členů farnosti.
V souvislosti s vysídlením německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce obec téměř zanikla a dnes má jen několik trvale žijících obyvatel. Zřícená střecha v roce 1968 nebyla opravena kvůli nedostatku financí, a kostel postupně uvadal dalších 45 let. Není překvapující, že se na místě šířily historky o prokletí či strašidlech, a tedy se stalo známým jako „duchovní kostel“.
V průběhu let se podílelo na záchraně i mezinárodní ohlasy. Návštěvníci z celého světa přispívali, aby kostel mohl být opraven, včetně oprav střešního systému a zajištění pevnosti celé stavby. Dnes je projekt rekonstrukce v plném proudu a práce postupují, ač se jedná o nákladný proces, který vyžaduje dlouhodobé financování.
Aktualizace z října 2024: Exteriér kostela je krásně obnoven, duchovní kostel není otevřen pro návštěvníky, pohled zvenčí však zůstává. Kostel svatého Jiří v Lukové v Plzeňském kraji prošel sedmiletým obdobím oprav a náklady přesáhly 8,3 milionu Kč. Obnova začala v roce 2012, kdy Hadrava umístil duchy v sedadlech kostela. Příběh byl součástí bakalářské práce nazvané Má mysl. Čtyřicet dva soch ze závěsů z plátna a sádry bylo vytvořeno z reálných lidí, aby reprezentovalo původní farnost. Výstavní projekt se stal permanentní a kostel je v současnosti otevřen pouze v určité dny a časy.

Dílo Hadravy přineslo téma vztahu sochařství k místu, kde se „prožívá“, a spolu s veřejným financováním Ministerstva kultury ČR i soukromými dárci se kostel stal kulturním monumentem, který v průběhu let motivuje k dalšímu záchranářskému úsilí. V Lukové je nyní sedmiletý proces oprav a zajištění struktury, který ukazuje, jak umění může oživit dávnou minulost a dát jí nový smysl.
| Období | Událost | Vliv na stavbu |
|---|---|---|
| 1352 | Kostel zasvěcen | Počátek historické kontinuity |
| 1786 | Požár | Opakovaná rekonstrukce |
| 1968 | Pád střechy během pohřbu | Ukončení vnitřních bohoslužeb |
| 2012-2013 | Instalace duchů Jakuba Hadravy | Začátek záchrany a turismu |
| 2024 | Hrubá oprava fasády a statiky | Dokončení externího zabezpečení, zahájena vnitřní obnova |
V současnosti je historické dědictví kostela a jeho duchovní symbolika předmětem veřejného zájmu a kulturního významu, který přesahuje místní podnikatelské a turistické kruhy. Návrat funkčnosti uvnitř budovy je složitý proces, ale pokračující snahy a finanční podpora naznačují naději na trvalou obnovu. Dřívější mýtus o „duchovním kostele“ tak vedl k novému příběhu o místní identitě a kulturním dědictví.