Návesní kaple vzniklé do poloviny 19. století svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci „jihočeské vesnice“, zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí.
Co stálo za vznikem těchto staveb? K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18. století. Hluboce zbožná mentalita venkovanů ovšem nedokázala vnímat civilní ochranu obyvatel a jejich majetku bez kontextu duchovní ochrany obce. Zvonice se tak od samého počátku propojovaly s prostory určenými pro obrazy a sochy světců, konaly se zde osobní i kolektivní modlitby a v některých případech i liturgické úkony včetně sloužení mší svatých.
Fotograficky bohatě vybavená publikace významně přispívá k poznání tématu: výběrově zachycuje 284 lokalit, z nichž některé typové a vývojové skupiny jsou vázané na užší regiony, jiné si naopak odpovídají napříč krajem i mimo něj. Většina z nich nese rukopis snahy o přizpůsobení barokních a klasicistních prvků venkovskému prostředí.
Sv. Kaple Panny Marie (známá jako Stožecká kaple) je dřevěná poutní kaple ve výšce 950 metrů nad mořem, která byla vystavěna v roce 1791 Jakoubkem Klauserem, kovářem z Volar, jako poděkování za zázračné vyléčení zraku. Je postavena nad pramenem léčivé vody, která má dle legendy zázračné léčivé účinky. Díky léčivým účinkům místního pramene byla kaple hojně vyhledávána poutníky z Čech i z nedalekých Bavorských regionů.
Na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1920 přišlo ke kapli na bohoslužby kolem 5600 lidí z obou stran hranic. Hlavní pouť se koná vždy první neděli po 14. srpnu. Přístupnost kaple je standardně nepřístupná; lze ji navštívit během plánovaných bohoslužeb.
Jak se tam dostanete? Tras je několik, my doporučujeme tuto: Výlet začínáme od vlakového nádraží ve Stožci a vycházíme po žluté turistické trase na Stožeckou louku, kde odbočíme na modrou turistickou značku na rozcestí Pod Stožeckou skálou. Tady je ukazatel k poutnímu místu Stožecká kaple, která je pod Stožeckou skálou. Od kaple se musíme vrátit zpět na rozcestí Pod Stožeckou skálou a směřujeme po modré turistické značce přes Lesní silnici na rozcestí Lávka přes Studenou Vltavu. Zde se dáme vpravo po neznačené cestě, po silničce a pokračujeme po ní dál, stále v souběhu se železniční tratí zpět do obce Stožec k vlakovému nádraží. Doporučená délka návštěvy podle délky trasy.
Institucionální rámec a ochrana přírody: Správa Národního parku Šumava sem občas zakazuje vstup kvůli ochraně přírody. Ke kapli vede nově křížová cesta, která byla vybudována také z peněz místních lidí i původních, po válce odsunutých obyvatel.
Subjekty výzkumu a kontext: Nákladem fotografické publikace a výběr lokalit se zabývá mapování návesních kaplí jako fenoménu, který se ve stylových rytmech baroka a klasicismu promítá do venkovského prostředí. Většina z nich nese rukopis snahy o přizpůsobení gotických, barokních a klasicistních prvků venkovskému prostředí a světových ikon současného období.
- Historicko-teologický kontext stavby zvonic a kaplí na návsích.
- Architektonické a výtvarné prvky svázané s venkovským prostředím.
- Geografická a regionální specifika v Jihočeském kraji.
Seznam kaplí a jejich význam v regionu ukazuje, že jihočeské vesnické sídelní útvary si až dodnes zachovávají svůj kulturní a duchovní charakter. Stavitelé návesních kaplí stáli na počátku stavební proměny, která na jihu Čech vedla od druhé čtvrtiny 19. století k podobě venkovských sídel, kterou dodnes mnoho lidí vnímá jako nezpochybnitelnou kulturní hodnotu.
Interakce mezi lidovou zbožností a architekturou je patrná nejen v samotných stavebních objektech, ale i ve veřejném vnímání jejich role v životě obcí. Propojení modlitby, vizuální symboliky a liturgických úkonů ukazuje, jak kaple fungovaly jako centra duchovní i sociální solidarity vesnic.