Katedrální chrám Apoštolského exarchátu je zasvěcen sv. Klimentovi, který se narodil v polovině 1. století v Římě. Stojí částečně na místě románského kostela sv. Klementa, který patřil řádu dominikánů. Barokní kostel v areálu Klementina nechali vystavit jezuité stavitelem Antoniem Luragem v letech 1711-1715. Zvenku působí jednoduchá stavba, interiér však patří k nejkrásnějším barokním prolínáním výzdoby v Praze.
Hlavní autor projektu bývá uváděn František Maxmilián Kaňka. Jednolodní chrám působí zvenčí střídmě, uvnitř však vyniká bohatou výzdobou a vysokou hranolovou věží s barokní cibulovitou bání. Dřevěné sochy církevních otců, čtyř evangelistů ve výklencích, sochy šesti bočních oltářů a kazatelna s motivy ze života sv. Františka Xaverského jsou dílem Matyáše Bernarda Brauna. Obrazy v chrámu vytvořil Ignác Raab a hlavní oltář namaloval Josef Kramolín.
Štuková výzdoba pochází od S. Götzlera (1715). Původní fresky od malíře J. Hiebla se zachovaly v jednotlivých klenebních polích a znázorňují výjevy ze života sv. Klimenta. Hlavní oltář je doplněn iluzivní malbou a obrazy sv. Klimenta spolu s obrazem sv. Ignáce z Loyoly. V bočním oltáři sv. Vavřince a Linharta je obraz Petra Brandla sv. Linhart léčící nemocné. Ignác Raab přispěl malbami jezuitů a českých patronů ve výklencích na pilastrech. Dvě menší ikony na „carských vratech“ namaloval Viktor Pivovarov.
V interiéru je nádherná dřevěná kazatelna a bohaté řezby na třech řezbách: marnotratný syn, apoštol Petr s kohoutem, dobrý pastýř a další. Katedrála má dvě kruchty; dole stojí varhany a původně byl ikonostas převeden z chrámu sv. Kříže, později doplněn ikonami sv. Mikuláše a sv. Klimenta. Nad ikonami je nápis: „Da budet jedino stado i jedin pastyr da vsi jedino budut.“
Při restaurování interiéru v roce 1984 byl navržen nový ikonostas, který koresponduje s celkovým stylem chrámu. Karel Stádník poskytl plastiky: Poslední večeře, proroci Mojžíš a Jan Křtitel a dvanáct apoštolů; doplněných ikonou Apostolů Pavla a třemi rovnorodými: sv. Cyrilem, sv. Metodějem a sv. Vladimírem. Pryskyřice a pozlacení byly použity pro estetické vyznění; malíř Viktor Pivovarov namaloval dvě menší ikony na carských vratkách.
Interiér je také známý svou akustikou. Dlažba z pestrého mramoru a bohatě zdobené lavice doplňují celkový dojem.
Historie chrámu je úzce spjata s různými církevními správami. V roce 1931 byl chrám předán řeckokatolické církvi, v letech 1950-1969 patřil pravoslavné církvi a od roku 1969 opět slouží řeckokatolické církvi. Kostel je ve správě Řeckokatolické církve byzantského ritu (uniaté). Podrobnější informace o historii a výzdobě dokumentuje publikace Apoštolského exarchátu: Řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Praze 1715-2015.
Současná podoba kostela vznikla na konci 19. století během regotizace podle návrhu architektů Františka Mikše a Josefa Blechy. Předcházející románský chrám z 11. století byl součástí vyšeřského předměstí a býval postaven na opuce a říčních valounech; jeho zbytky se dnes nedochovaly. Gotická nástavba z 15. století byla nahrazena renesanční a nakonec gotickou stavbou. Přes různé epochy a přebudování kostel odolával, až se stal jednou z nejstarších pražských svatyní.
K roku 1226 je chrám uveden jako starobylý; následně byl různě užíván, včetně období, kdy byl zrušen císařem Josefem II. a sloužil jako sýpka. Obnova v 19. století a posléze ve 20. století chrámu dodala novou tvář, která zvláště vyniká na výzdobě interiéru. V blízkosti chrámu bývaly a jsou další historické stavby.
Pro návštěvníky dnes tedy katedrála nabídne bohaté barokní interiéry s obsáhlou ikonografií a významnou historickou kontinuitou v rámci pražských církevních dějin a slovanského liturgického dědictví. Poznejte Katedrálu svatého Klimenta, barokní perlu Prahy s bohatým interiérem a zajímavou historií.
| Období | Klíčové dílo | Vlastník/ správa |
|---|---|---|
| 1711-1715 | Výstavba kostela; fanfarová výzdoba | Jezuitská provincie |
| 1715 | Štuková výzdoba; fresky J. Hiebla | S. Götzler, J. Hiebl |
| 1931 | Převod na řeckokatolickou církev | Řeckokatolická církev |
| 1996 | Bulou Apoštolského exarchátu potvrzen status chrámu | Řeckokatolická církev |