Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, známý jako kostel svatého Tomáše, se nachází v Brně na Moravském náměstí a jeho počátky sahají do 14. století.
Klášter augustiniánů-eremitů v Brně byl založen moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským spolu se synem Joštem, a to listinou ze dne 2. 2. 1350.
Zakládací listina svědčí o snaze spojit mladší linii Lucemburků s jejich sídelním městem a Moravou.
Je možné, že šlo o druhé založení augustiniánského kláštera v Brně, neboť první klášter pravděpodobně vznikl již v první polovině 14. století.
Stavba byla svěřena parléřské huti a vznikl projekt síňového trojlodí s hlubokým chórem.
V roce 1356 kostel vysvětil olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi a císař Karel IV. daroval klášteru deskový obraz madony.
Symbolickou duchovní záštitou města Brna se stala Svatotomská madona, nazývaná též Gemma Moraviae.
Na severní straně kněžiště byla vybudována kaple podél lodi pro obraz madony.
Stavba však nebyla dokončena podle představ a hospodářské možnosti markraběte Jana Jindřicha ji omezovaly.
O pět let později se Karel IV. rozhodl o nové dotaci na dokončení kláštera.
Jan Jindřich zemřel v roce 1375 a byl pohřben v presbytáři; jeho manželky také spočívaly ve stejné kapitole.
O dokončení stavby se postaral jeho nástupce Jošt, který k projektu poskytl značné prostředky.
Roku 1381 dokládá listina nutnost dalšího daru statků pro dokončení kláštera; tehdy se k práci připojil i Prokop z rodu Lucemburků.
Klášter byl rozšiřován a výstavba pokračovala; na severní straně lodi vznikl ambit vedoucí ke kapli sv. Kříže.
Před rokem 1400 byla stavba dokončena a o roku 1399 olomoucký biskup Jan Mráz udělil návštěvníkům chrámu odpustky.
Klášter byl bohatě vybaven inventářem, avšak v průběhu staletí byl zničen.
Dodnes se dochovala mimo jiné pieta horizontálního typu s polychromií a spojitost s parléřskou huti potvrzují odborníci.
Spolu s Joštem daroval ve 14. století i zvon nejstarší v Brně, který byl ulit ve Vídni.
Stavba kláštera a chrámu byla několikrát rozšířena: po roce 1400 křídlo na jižní straně chrámu a odpustky v roce 1403.
Jošt zemřel 18. ledna 1411 na Špilberku a byl pohřben do hrobky před hlavním oltářem; jeho dědicové moravská lucemburská sekundogentura vymřela.
Roku 1428 dorazili sirotci a táborili u augustiniánského kláštera, a klášter byl během husitských válek poškozen.
Další války, zejména 1467-1468, klášter znovu poškodily a byl obehnán hradbami roku 1486.
Roku 1500 postihl augustiniány požár a v průběhu 16. století došlo k provizorním opravám; mariánská kaple měla být znovu vystavěna, křížová chodba na severní straně však nebyla obnovena.
Před rokem 1631 nechal Magnis-Straschnitz opravit Mariánskou kapli; poté přišly další pohromy až do 17. století.
Pro špatný technický stav byla nutná částečná de-klenba hlavní lodi a vichřice roku 1641 strhla střechu; roku 1645 Švédové těžce poškodili kostel i klášter.
Obrana Brna během obléhání 1645 je považována za zázrak díky Panně Marii svatotomské; následovaly opravy a obnova sama kláštera a kostela.
František Magnis znovu vybudoval Mariánskou kapli a v roce 1661-1668 byla provedena přestavba podle Jana Křtitele Erny, rozšíření trojlodí a výzdoba průčelí sochy Janem van der Furthem.
V roce 1702 byla zvýšena jižní věž stavitelem Janem Matyášem Matternem; od papeže Klementa XI. získali opatství právo nosit mitru.
Další barokní úpravy vedené Mořicem Grimsem probíhaly od roku 1732 do 1752 včetně zřízení kaplí, sochařských prací a stříbrného oltáře Herkomea.
Kaple Panny Marie byla v roce 1736 vysvěcena a kostel byl posvěcen 16. prosince 1752 olomouckým biskupem Troyerem.
Přestavba konventu a přijetí opatské hodnosti povolil papež Benedikt XIV. 22. dne neznámého měsíce; osudy kláštera však pokračovaly dál.
V roce 1783 Josef II. přesunul konvent augustiniánů do budov cisterciaček na Starém Brně a klášterní kostel se stal farním zákonem 1. září 1784 pro severní předměstí Brna.
Kostel byl vážně poškozen během druhé světové války, zejména klenba nad varhanami a část střechy, a následně byl klášter v roce 1950 přeměněn na Muzeum dělnického hnutí.
V kryptě kostela se nachází řada významných osobností a dokončené rekonstrukce z přelomu 19. a 20. století doprovázely i další významná díla, včetně prací Karla Škréty a soch důležitých mistrů.
Kostel svatého Tomáše - Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola - je dnes jedinečným architektonickým souborem, ve kterém se prolínají gotika, renesance a baroko na Moravském náměstí.
Hlavní oltář a boční oltáře jsou dílem brněnských sochařů a malířů; v kryptě jsou pohřbeni markrabě Jan Jindřich a jeho syn Jošt, dále mnichové augustiniáni a členové rodu Lichtenštejn-Kastelkorn.
Mezi dekorativními díly vynikají portréty a fresky Jana Jiřího Etgensa a dalších umělců; varhany prošly postupnou renovací a původní skříň z 18. století zůstává zachována.
Současná podoba kostela kombinuje gotiku, renesanci a baroko a je spojena s Místodržitelským palácem a Moravskou galerií; Moravské náměstí zdobí i jezdecká socha Jošta Moravského a socha Spravedlnosti naproti soudu.
tags: #kostel #svateho #tomase #protestantstvi