Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla se nachází v Krakově, v části Stare Miasto na ulici Grodzka 52a, a je prvním barokním dílem ve městě, založeným pro jezuity králem Zikmudem III. Vasa. Historie kostela sahá do 16. století a jeho význam je spojen s vývojem barokní architektury v regionu. Od roku 1830 slouží jako farnost Všech svatých.
Mezi lety 1773 a 1786 patřil kostel Komisi pro národní výchovu a poté mnišské komunitě z Mogiły, mezi léty 1809 a 1815 pak sloužil jako ortodoxní chrám. V interiéru dominuje štuková výzdoba znázorňující scény ze života svatého Petra a svatého Pavla. Dolomitová fasáda odkazuje na římské kostely a okolí náměstí je uzavřeno sochami apoštolů od Dawida Heela.
V kryptě kostela jsou pohřbeni otec Piotr Skarga, biskup Andrzej Trzebicki a Witold Szeliga Bieliński a od roku 2010 probíhá výstavba Národního pantheonu, kde jsou pohřbeni mimo jiné Sławomir Mrożek a Krzysztof Penderecki. Celkový dojem z architektury vychází z toho, že jde o skvost barokní architektury a že se nachází na východní straně Grodské ulice v samotném centru Krakovského starého města.
Je to jezuitský chrám z 16. století a při vstupu budí působivé sochy apoštolů, které jsou kopiemi původních modelů. Kostel dále ukrývá kryptu s ostatky kněze Piotra a naproti kostelu stojí jeho socha. St.-Peter-und-Paul-Kirche je krásný katolický městský chrám s volně přístupnou kristovou výzdobou a bohatě zařízeným interiérem.
Historie kostela sv. Petra a Pavla v Krakově je úzce spojena s obdobím vlády Boleslava III. Křivého a vznikla krátce po přijetí křesťanství královskou iniciativou, kdy se začala výstavba kostelů po celém Polsku. Nevýznamější rozdíl oproti českým kostelům spočívá v inspiraci gotickým stylem a vysokými štíhlými věžemi postavenými z cihel, což je charakteristické pro polskou sakrální architekturu.
V Štětíně, jednom z největších polských měst, se nachází katedrála sv. Jakuba a kostel sv. Petra a Pavla, který stojí na náměstí a dominuje centru města. Historie kostela v Krakově je delší a významnější než v některých jiných polských městech, kde dominují jiné kostelní komplexy, avšak chrám svatých apoštolů Petra a Pavla patří k nejcennějším skvostům krakovské architektury.
Otevřenost kostela je zajištěna a návštěvníci mohou obdivovat bohaté oltáře s výjevem svatého Petra a Pavla a další nástěnné zobrazení postav z Bible. Stavba byla původně barokní stavbou, která ovlivnila vývoj architektury v Krakově a Polsku a stala se symbolem jezuitství a významu náboženské výzdoby v prostoru Starého Města.
Historické záznamy uvádějí, že hlavní průčelí s vysokou zelenou věží a gotickými lomenými oblouky vytváří výrazný kontrast se zdmi z cihel a vytváří impozantní pohled z náměstí. Interiér chrámu je známý pro bohaté štukové série a pro oltářní kompozice, které kladou důraz na scénické vyobrazení životů apoštolů i dalších světců. Krápníková kostra stavby a její okolí byly pečlivě udržovány, aby si uchovaly historickou atmosféru a význam pro krakovskou komunitu i pro návštěvníky města.
Fáze a období: Založení v 16. století jako zařízení pro jezuity, král Zikmund III. Vasa, a další etapy vývoje měly významný dopad na podobu chrámu a jeho funkční použití v průběhu času.
Architektura a umělecké prvky
Dolomitová fasáda a sochy apoštolů na náměstí, spolu s interiérem s bohatými štukovými výzdobami a oltářními kompozicemi, vytvářejí působivý obraz barokní architektury. Kopie původních modelů soch apoštolů u vstupu posilují vizuální dojem chrámu jako symbolu jezuitství a posvátné historie místa.
Krypta a významná pohřebiště
V kryptě kostela jsou pohřbeni významní osobnosti a v roce 2010 byla zahájena výstavba Národního pantheonu, kde naleznou odpočinek i další výrazné osobnosti českého i polského kulturního života.
Současnost a návštěvnost
Kostel je nezřídka považován za jedno z nejcennějších míst krakovské architektury a je otevřen veřejnosti. Jeho poloha na východní straně Grodské ulice v samotném centru Starého Města z něj činí klíčový bod pro poznávání krakovské historie a barokního dědictví.
Celkově lze říci, že Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla představuje skvost barokní architektury a symbol jezuitství v Krakově, který spojuje historické vrstvy české i polské sakrální tradice.