Křestní obřad se může konat při eucharistické oslavě, nebo jen v rámci bohoslužby slova. V každém případě je vhodné se dostavit i s kmotry do sakristie o něco dříve, ideálně tak 15 minut před začátkem slavnosti. Pokud si rodina přeje kostel před obřadem vyzdobit, je třeba předem oslovit kostelníka. Varhaník se zase může postarat o hudební doprovod.
Obřad obvykle začíná u vchodu do kostela. Kněz přivítá rodiče a kmotry a naváže vstupním dialogem, kde se ptá na jméno (či jména) dítěte, a na to, co pro dítě žádají (křest). Rozhovor celebrant ukončí označení křížem, které činí rukou na čele křtěnce. Ke stejnému aktu pak vyzve rodiče i kmotry. V liturgickém průvodu pak všichni přejdou k oltáři. Následuje bohoslužba slova, při které si přítomní vyslechnou úryvek z Bible a krátkou promluvu. Po ni jsou rodiče s dítětem a kmotry vyzváni, aby předstoupili před oltář. Poté zazní přímluvy a krátké litanie k svatým, na které navazuje mazání olejem křtěnců (pokud možno, na hrudi dítěte). Slavnost křtu pokračuje požehnáním vody, po němž se věřící rodiče a kmotři (případně všichni přítomní) zřeknou zlého a vyznají svoji víru. Pak už se koná samotný křest - tradičně trojím vylitím posvěcené vody na čelo křtěnce. Bezprostředně po křtu je dítě ještě na hlavě pomazáno křižmem (olivový olej s příměsí balzámu).
Kmotři pak v dalších obřadech předají dítěti bílou roušku a zapálí od velikonoční svíce křestní svíčku. Pokud je obřad ve mši, následuje eucharistická bohoslužba. Tu zahájí přinesení obětních darů, na němž mohou participovat rodiče, případně kmotři. Pokud se nekoná slavnost křtu ve mši sv., pomodlí se společenství jen modlitbu Otčenáš a slavnost zakončí požehnání. Po křestním obřadu se musí ještě kmotři podepsat v matrice.
Výběr kmotrů a křestního jména
Podle kodexu církevního práva může být kmotrem jen katolicky pokřtěný a biřmovaný křesťan, starší 16 let, který praktikuje svoji víru. Má to být člověk blízký rodině, ve které bude dítě vyrůstat. Pokud jsou kmotři dva, je dobré, když je to muž a žena, případně manželský pár, který má sám již zkušenosti s křesťanskou výchovou, a může být tedy rodině dítěte oporou. V případě pokřtěného z jiné církve se hovoří o úloze svědka křtu. Kmotrem nemůže být nikdo z rodičů křtěnce. Přítomnost kmotra není nezbytnou podmínkou pro udělení křtu; obřad může proběhnout i bez něj. Tradice křestních jmen převzatých po kmotrovi existuje, ale není nutná ani vždy vhodná. Jménem tedy vybíráme dítěti patrona, světce, který by mohl být vzorem a nebeským přímluvcem.
Další souvislosti a praktické tipy
Křest dítěte je především radost pro rodiče, kteří ponesou všechny radosti i starosti společně s dětmi. Není tedy jen vstupenkou do církve, ale semínkem, které je třeba zalévat výchovou v víře. Křest je vstupem do společenství církve a znamená odpuštění hříchů (u dítěte dědičný hřích). Je otevřen bráně k ostatním svátostem a znamená, že dítě vstupuje do konkrétní farnosti. Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry; vyžaduje závazek rodičů i kmotrů k výchově k víře. Při křtu se tedy předávají symboly - svíčka a rouška - a je vhodné zajistit jejich přípravu před obřadem. Křest je nejzákladnější svátost a lze jej slavit i mimo mši, pokud to vyžaduje zdravotní stav dítěte. Před samotným křtem je důležitá katecheze a příprava rodičů; obvykle se koná několik setkání s knězem, kde se proberou základy víry, význam křtu a rodina, ve které dítě vyrůstá.
Před křtem je nutné, aby rodiče měli připravené doklady: rodný list dítěte, oddací list (doklady k nahlédnutí, kopie se neuchovávají) a vyplněný formulář „Křestní zápis“. Formulář je ke stažení a vyplnění. Křestní zápis slouží jako formální žádost o svátost křtu a údaje potřebné k zápisu do matriky a vystavení křestního listu. Před křtem by mělo dítě dostat křestní roušku a křestní svíčku; křest se koná nejlépe při mši svaté, kdy nově pokřtěný se stává plnohodnotným členem církve. Křtít by se mělo nejlépe ve farnosti, ve které rodina žije. Pokud se křtí mimo mši, je nutné připravit odpovídající modlitby a liturgii. Křestní svíci se uchovává dítěti ke dni prvního svatého přijímání.
Vztah křtu a manželství: Svátostné manželství je nerozlučitelné a vyjadřuje jednotu manželů. Uzavření manželství vyžaduje přípravu a schválení církevní autoritou. Křest a manželství spolu souvisejí, ale každý z vlastní oblasti. Předmanželská příprava je důležitá a obvykle trvá nejméně tři měsíce. Uzavření sňatku katolíka s pokřtěným nekatolíkem, nebo s nekřtěným, je možné za splnění určitých podmínek a s dispensem. Civilní sňatek má v očích církve svůj vlastní význam a sňatek vyžaduje i vyřízení potřebných formalit pro státní i církevní matriku. Křest je pro dítě vstupem do života církve a vyžaduje závazek rodičů a kmotrů vést dítě k víře a modlitbě.
Příprava na křest a význam jména
Jméno dítěte a patrona bývá často spojeno s obrazem světce, který má být vzorem. Jména vybraného patrona mohou sloužit jako duchovní průvodce v životě dítěte. Před křtem je důležité zajistit kontakt s knězem v místě bydliště a projít katechetickým obdobím, které může být různě dlouhé podle věku dítěte a okolností. U dospělých křtěnců bývá příprava delší a systematická, než u dětí, a zahrnuje katechezi a duchovní vedení. Dospělí často procházejí katechumenátem, který trvá minimálně jeden rok, v rámci kterého se vyřizují i formality zápisu a přípravy na obřad.
Ke křtu dítěte je zapotřebí mít alespoň jednoho kmotře z řad pokřtěných a biřmovaných; u dětí nezletilých je důležité, aby rodiče byli připraveni a aby kmotr či svědek víry byl schopen podporovat vychovávání dítěte ve víře. Pokud je kmotr z jiné církve, hovoří se o světci křtu a svědkovi křtu. Příprava a zápis před křtem zahrnuje i zajištění pomůcek, jako je bílá rouška a křestní svíčka. Důležité je, aby alespoň jeden z rodičů byl pokřtěný a zavázal se k výchově dítěte k víře.
