Nejsem si jista, že všichni víme, kdo byl posledním českým králem. Byl jím Karel I. Habsburský 21. 11. 1916 - 12. 11. Karel I. se narodil v Dolním Rakousku 17. srpna 1887, zemřel v exilu na Madeiře 1. dubna 1922.
Kdo byl Karel I. Habsburský a jak se stal císařem
Po smrti Františka Josefa I. se stal Karel I. císařem Rakouska-Uherska 21. listopadu 1916. Od tohoto okamžiku se snažil dělat vše pro ukončení brutální I. světové války. Rozhodl se proto navrhnout separátní mír nepřátelům hlavních mocností - Francii a Británii, za zády Německa. Po předběžném souhlasu se však objevil francouzský požadavek na vrácení území Alsaska-Lotrinska z německých rukou, po té byla jednání ukončena. Karel I. byl ochoten k tomuto požadavku přistoupit za podmínky uzavření míru. Když do války vstoupily Spojené státy americké bylo jasné, že jednání o separátním míru definitivně ztroskotalo.
Drtivá většina obyvatel Rakouska-Uherska zůstávala hrdá na svého císaře, i když vláda čelilachybám a napětí. V létě 1917 vydali čeští poslanci manifest, podle kterého Český národ vidí svoji budoucnost pouze pod žezlem Habsburků. Na podzim roku 1917 byla korunovace Karla I. Britský historik Herbert A. L. Fisher dokonce napsal: „Asi nejvýraznějším památníkem úspěchu válečné propagandy je náhlé vynoření se Československé republiky…“ Edvard Beneš ve svých pamětech připouští, že spolu s Masarykem šli do konfliktu se svědomím a že úmyslně prodlužovali válku a sabotovali Karlovy mírové iniciativy, aby v posledním roce války dostali stabilní monarchii na kolena.
Masaryk při verbování českých a slovenských válečných zajatců používal psychologický nátlak; zajatým vojákům sliboval, že se vrátí domů, ale podařilo se to jen u méně než 10 % z nich. Drtivá většina vojáků zůstala věrna císaři. Ve snaze zachránit monarchii vydal Karel I. 16. října 1918 federalistický manifest, kterým změnil Rakousko-Uhersko na federaci rovnoprávných národů. Avšak mocnosti rozhodly monarchii zničit.
Kolize s uherskou a českou kamu
Ve snaze zachovat monarchii se Karel I. setkal s mnoha výzvami. Parlament ČSR dne 14. listopadu 1918 sesadil Karla I. a nabídka zemí byla vysoce lákavá, ale on se odmítl oficiálně vzdát nároku na trůn svých národů. Místo toho se vzdal účasti na státních záležitostech. V exilu na Madeiře usiloval o náboženské a politické záležitosti, dokud mu papež Benedikt XV. nepovolil odchod.
Karlova touha po znovunavázání moci vedla k jeho cestě do Maďarska, kde byl korunován na Uherského krále 30. prosince 1916, avšak domácí vrstvy jej dvakrát odmítly. S rodinou tedy zůstal na Madeiře a psal svou vizi Dunajské konfederace, ve které by národy Rakouska-Uherska znovu získaly jednotu.
Poslední roky a pohřeb
Na Madeiře žil Karel I. ve značné chudobě. Zavolal do Brandýsa nad Labem, kde si zakoupil zámek, a vyjadřoval přání, aby mu umožnili v Brandýse žít i po vzniku Československa. V posledních chvílích života hovořil s manželkou Zitou německy, s kněžnou Mensdorffovou česky a s portugalskými lékaři francouzsky. 1. dubna 1972, přesně padesát let od jeho smrti, byla otevřena hrobka na Madeiře a bylo konstatováno, že tělo zůstává neporušené. Ostatky blahoslaveného Karla I. byly přeneseny do Olomouce a 2. dubna 2022 byly uloženy v katedrále sv. Václava v Praze. Správcem ostatků je belgický princ Lorenz.
Mince ražené za jeho vlády dokumentují proměny monarchie: razilo se v řadě mincovních míst, včetně Vídně, Hallu, Kutné Hory, Körmöcbánya a dalších. Mince zachycují nejen válečnou éru, ale i snahu o jednotu říše a reprezentaci panovnické moci.
Karel II. byl deformovaný, že se ho žena štítila! Příbuzenské svazky Habsburků!
tags: #krest #josefa #i #habsburskeho