„Bůh ať mě osvobodí od zachmuřených světců“, pronesla kdysi sv. Terezie z Avily, a tato myšlenka nám připomíná, že radost a humor křesťanskému životu patří. Že se křesťan smí, ba má radovat, je nepochybné a v Bibli je mnoho míst, jež k radosti odkazují. Radost je podle prof. Jaro Křivohlavého stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.
Jako křesťané víme, co dobrého se událo před dvěma tisíci lety, a to by nám mělo být klíčovým zdrojem radosti. Např. „Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se!“ (Flp 4,4).
Je však rozdíl mezi radostí a humorem. Smí se křesťan smát, oddávat humoru či jej šířit? Co to humor vůbec je?
Humor je druhem emoce. Je schopností vzbudit pocit pobavení v jiném člověku a souhrn způsobů, jak toto pobavení, často provázené smíchem, vyvolat. Je vědomou činností, při které je skutečnost vytvářena či popisována odlišně ve srovnání s obvyklým způsobem tak, že to vzbuzuje pobavení.
Příklad: V křesťanské škole se ptá učitelka dětí: „Tak děti, dám vám hádanku. Co je to? Skáče to po stromech a žere oříšky. Přihlásí se Pepíček: „Já myslím, že veverka, ale jak vás znám, tak to bude určitě Ježíš Kristus.“
Humor se skládá ze tří neoddělitelných částí. Těmi jsou vtip (rozumová část), veselí (emocionální část) a smích (fyziologická část). Každá z uvedených složek může být prožívána také zvlášť, ale teprve jejich současné prožívání se stává humorem. Humor je tak trojjediným součtem, kde se spolu snoubí vtip, veselí a smích, tj. náš rozum, naše emoce i naše tělo.
Zatím ani jedna teorie podstatu humoru dostatečně nevysvětluje, ani nevysvětluje proč a jak vůbec humor vzniká. V jednom se však psychologové i veřejnost zřejmě shodnou. Humor je kořením života a bez něj by byl život značně nudný. Navíc pomáhá lidi rozesmát a smích je skvělým lékem.
Jaké jsou hlavní rysy humoru? Především nesmyslnost a moment překvapení. Samotné používání slov, obrázků nebo ztřeštěné akce veselí nebudí. Humor tedy musí mít něco zvláštního, aby člověka rozesmál. To, že někdo upadne, není humor. Humorem se to stává až zábavným popisem. Komická situace nerovná se humor.
Smysl pro humor je schopnost tvůrčího vidění a zejména popisu skutečnosti, který pobaví. Smysl pro humor má dva aspekty - schopnost humor tvořit a schopnost humor chápat. Prostředkem humoru není tedy komika sama, nýbrž komický výklad nebo pojetí věci. Jak řekl Karel Čapek: „Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče.“
Předpokládá se, že humor a smích se vyvinul z pocitů a projevů triumfu. Přestože humor bývá často projevem veselí, pramení také z překonané bolesti, z překonaného strachu nebo z překonané nejistoty. Příkladem je úlevný smích, který je prostředkem uvolnění, odreagování a nastolení pocitů slasti.
Jistě známe situace, jak se lidé smějí, např. když dojedou do cíle horské dráhy či úspěšně zvládnou seskok padákem. Smích také působí jako odvolání poplachu. Jednak do okolí smějícího se jedince - je signálem pro ostatní, že poplach, který bezprostředně před smíchem hrozil, je zažehnán, že nebudeme bojovat ani utíkat, ostatní kolem mohou být v klidu a pohodě.
Na čem závisí smysl pro humor? Podmínek je více. Závisí na vzdělání, na společenském postavení člověka, na povaze, na momentálním duševním rozpoložení (co se v jedné situaci může zdát humorné, se v jiné zdá člověku hloupé nebo až urážlivé). Také se prokázalo, že extroverti a osoby citově stabilní si vtipů užívají daleko více. Jejich mozek vykazuje na magnetické rezonanci při poslechu vtipů a humorných příběhů významně větší aktivitu v mozkových oblastech, které jsou spojeny s potěšením a odměnou. Naopak neurotici a introverti velké potěšení z vtipů nemají.
Humor má také spoustu příznivých účinků. V napjatých situacích odbourává stres a podněcuje kreativitu, neboť díky němu přicházíme na jiné myšlenky. Humor nám vrací to, co bylo nepříjemnou situací ohroženo, totiž suverenitu. Humorem si také vytváříme odstup, a přesto zůstáváme součástí situace. Před problémy neutíkáme, ani před nimi nezavíráme oči.
Smích posiluje imunitu, zlepšuje trávení, snižuje napětí a stres. Procvičuje bránici, dýchací systém, srdce a další orgány a uvolňuje svalové napětí. Čím je smích intenzivnější, hlasitější i delší, tím více svalů se do této činnosti zapojuje. Smích mírní bolest a urychluje proces hojení, zlepšuje frekvenci a hloubku dechu. Při smíchu ustupuje únava, smích snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při komunikaci v mezilidských vztazích a okysličuje krev, tzn. blahodárně působí na cévy, mozek a srdce.
Víte, že dospělí se smějí stěží dvacetkrát denně, zatímco děti až dvacetkrát víc? Že smích je podobně jako zívání „nakažlivý“? Že smích je ve vztahu důležitější než vzhled a inteligence? Výzkumy ukazují, že jednou z nejcennějších věcí, ať už ve vztahu, u přátel nebo na pracovišti, je smysl pro humor.
Špatný (urážlivý) humor je destruktivní a to, o čem žertuje, vlastně ničí. Uráží a destruuje lidské vztahy (sarkasmus, ironie, výsměch). Je velmi ostrý, agresivní, má ničivý dopad na mezilidské vztahy. Naopak dobrý (čistý) humor povzbuzuje k hlubšímu pochopení, upevňuje mezilidské vztahy, není ironií ani satirou. Je možný jen mezi rovnými. Jen takový patří do rejstříku hezkých vztahů! Neuráží, nezraňuje a je prostředkem k získání důvěry u druhého člověka.
Předpokladem humoru je lidská solidarita a důvěra. Není myslitelný tam, kde člověk vidí v člověku nepřítele či mu ukazuje zuby, aby ho zastrašil, namísto toho, aby se na něj přátelsky zasmál. Humor podporuje mezi lidmi rovnost, rodí se z kamarádského ducha, je v podstatě seberozdáváním a důvěřovností.
Marek Eben k tomu poznamenal: „Manželčin smysl pro humor a absolutní absenci sebelítosti bych považoval za jedny z nejdůležitějších faktorů při její cestě zpátky do života… To, co nazýváme humorem, jsme dostali pro pobyt na této zemi, aby se dal lépe vydržet.“
Humor úzce souvisí s pokorou. Pokorný člověk mívá smysl pro humor. Dovede se smát sám sobě, má k sobě odstup. Umí se na sebe - plného chyb a slabostí - podívat s nadhledem. Pak z nás bude naděje, důvěra i humor přecházet na ostatní, a naše víra bude přitažlivější pro svět.
Hodně pomáhá, když člověk umí to, co mu vadí, trochu odlehčit. Svatý Filip Neri pokládal smích za vzácný a často nezasloužený dar. Podle něj v sobě humor nese nebeské tóny a svou nakažlivostí učí člověka poznávat svou malost, v níž se však také skrývá jeho pravá velikost.
Humor je nejen dar, ale také postoj k životu. Svým velkým smyslem pro něj nám to ukazuje papež František, i jeho předchůdci Jan Pavel II. či Jan XXIII. A pokud je tedy darem, tak se jej nezříkejme a nevracejme Dárci…
Autor vede Hospic sv. Jana N. Revue UNIVERSUM je čtvrtletník České křesťanské akademie (ČKA). Kardinál Tomáš Špidlík: „Život je příliš krátký na to, abychom četli jen dobré knihy. Naše časopisy mohou vycházet pouze díky velkorysé podpoře dárců. Můžete se těšit na pravidelnou dávku komiksů (například životopisy svatých, Otík, Kamarádi), příběhů a povídek, vtipů, zajímavých rozhovorů… Ale také na poučení o technických nebo přírodních zajímavostech. Tento časopis pro malé předškoláky má pomoci rodičům s malými dětmi prožívat vztah s Bohem prostřednictvím zajímavého čtení, zábavy i různých her. Čtenáři se mohou se těšit na vystřihovánky, Cvrčkovo čtení, komiks, okenko pro rodiče, pohádku nebo kvízy. Cvrček vychází jako volitelná příloha časopisu Nezbeda. Kompletní a stručné instrukce, jak to funguje. Online správa odběrů je další novinkou, kterou nabízí nové stránky našeho časopisu. Časopis v digitální podobě, archiv vydaných čísel. Sekce Můj Nezbeda je na webových stránkách našeho časopisu novinkou. Oblékli jsme Nezbedu do moderních šatů. S nápadem vydávat křesťanský časopis pro děti školního věku přišel nynější olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V roce 1991 oslovil redaktora dětské rubriky časopisu Velehrad Josefa Janotu, který si k sobě přizval Vítězslava Koutníka. Nulté číslo, které vyšlo v lednu 1992, vytiskla salesiánská tiskárna Adalbert v Praze. První číslo vyšlo v dubnu téhož roku. • Rádi uvítáme vaše zajímavé nápady literární, rukodělné i jiné. Radostné srdce - nejlepší lék. si vozík.
Další texty ze zdrojů vyprávějí o humoru jako způsobu zvládání života a o jeho roli v různých kontextech, včetně zábavní a kulturní produkce. Zmiňují také konkrétní příběhy a výroční akce, které ukazují, jak humor a radost souvisejí s vírou a komunitním životem.
V závěru lze říci, že humor není jen doplněk k víře, ale její aktivní součást: prostředek k odlehčení tíží a zároveň prostředek k posílení komunity, důvěry a pokory. Dárce humoru nám připomíná, že radost z Božího stvoření se projevuje i v smíchu a sdílené lidské radosti.
tags: #krestansky #humoristicky #magazin