Šíření víryKřesťanství se údajně objevilo v Indii již krátce po svém vzniku - r. 52. První skutečné doklady o přítomnosti křesťanů jsou z 6. století, kdy se na jihu usídlili syrští křesťané.
Významnou stopu zanechal v 16. stol. v Indii František Xaverský, jenž se zaměřoval především na obyvatele ze skupiny „nedotýkatelných“. Na lidi z „okraje společnosti“ se zaměřili i Britové a zaznamenali velké úspěchy při misiích na severovýchodě země a v jihoindických státech Góa, Kérala a Tamilnádu.
Vliv náboženství a kultury evropských dobyvatelů je dodnes znát. Státy, které vám na následujících řádcích představíme, mají výrazné zastoupení křesťanů (Kérala 19 %, Góga 24 %, celoindický průměr 2,3 %). Gramotnost je tu nejvyšší v Indii - v Kérale činí celých 95 % a v Góe 87 %, zatímco celoindický průměr je 61 %. S tím souvisí i výrazně vyšší životní úroveň a průměrná délka života obyvatel těchto spolkových států.
Goa (Góa)
Goa(3702 km², 1 400 000 obyv.) Nejmenší indický svazový stát leží na jihozápadním pobřeží Indie, vklíněný mezi státy Karnátaka a Maháráštra. R. 1510 byla dobyta portugalským mořeplavcem Albuquerquem a později bylo území rozšířeno dále podél pobřeží. Jako portugalská kolonie nikdy nespadala pod vládu Britů a udržela se až do r. 1961, kdy indická armáda Góu osvobodila.
Goa je dnes velmi oblíbenou destinací pobytových zájezdů. V sezóně proudí západoevropští a američtí turisté k pobřeží Indického oceánu relaxovat na písečných plážích romanticky zdobených kokosovými palmami a pobavit se v některém z mnoha barů a zábavních podniků. Oproti celému zbytku Indie se v turistických střediscích nikdo z místních nepozastaví nad „nestydatě odhalenou“ slečnou v bikinách...
Hlavním městem je Pandžim (Paňdžim či Panadžim), kde vládne poklidná atmosféra evropského městečka zasazeného do indického prostředí. Goa ovšem není jen moře, písek a slunce, ale je také příhodnou zastávkou na cestě za poznáním rozmanitosti indického subkontinentu. Stará Goa (Old Goa) se nachází pouhých 8 km od Pandžimu.
Když Portugalci vstoupili na indickou půdu, bylo město Goa druhým hlavním městem vládnoucí dynastie Adilšáhů. Z těchto dob se dochoval pouze fragment vstupní brány do paláce. Za portugalské vlády plnila Stará Goa funkci hlavního správního centra a město vzkvétalo. Až r. 1843 bylo po katastrofální epidemii, které podlehla velká část populace, správní centrum přesunuto do Pandžimu. Dnes je Stará Goa pouze malou vesnicí, jež návštěvníky překvapí areálem plným sakrálních památek z doby vlády kolonialistů. O jejím kulturně historickém významu svědčí i to, že byla v r. 1986 zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.
Kostel Sv. Františka z Assisi
Kostel Sv. Františka z Assisi je jednou z nejzajímavějších staveb ve Staré Góe. Je vyzdoben pozlacenými dřevořezbami a nástěnnými malbami, které zobrazují scény ze života sv. Františka z Assisi. Kostel byl postaven františkánským řádem r. 1517, současný kostel se datuje do doby pozdější, do r. 1661.
Bazilika Bom Jesus
Bazilika Bom Jesus • R. 1542 přišel do Góy František Xaverský, žák zakladatele jezuitského řádu, Ignácie z Loyoly. Dále cestoval podél jižního pobřeží do Kéraly a zemřel při cestě do Číny. Později byly jeho ostatky převezeny z Číny a uloženy právě zde. Bazilika se tak stala důležitým poutním místem pro katolíky.
Katedrála Sé stojí od r. 1619 a je největší stavbou v Góe. Byla vybudována v portugalském gotickém stylu a je působivá i přesto, že její jedna věž spadla poté, co do ní uhodil blesk. Ve zbývající věži je největší zvon v Góe, tzv. „Zlatý zvon“, nazývaný tak pro svůj jasný hlas. Hlavní oltář, zasvěcený sv. Kateřině z Alexandrie, zaujme návštěvníka nejen svými rozměry, ale také bohatou zlatou výzdobou v kontrastu s čistě bílou dekorací interiéru kostela.
Kérala
Kérala(38 000 km2, 32 mil. obyv.) Centrem turismu Kérály je její největší město - Kóčin. Býval hlavní základnou evropských obchodníků, zejména Portugalců, Holanďanů a Angličanů, a tak je tu do dnešní doby patrná náboženská i kulturní pestrost. Jeho nejstarší část Fort Kochin je jakoby portugalskou či jinou evropskou vesnicí, přemístěnou do tropů Malabárského pobřeží.
Kostel sv. Františka Nejstarší kostel v Indii zbudovaný Evropany pochází z 16. století. Má za sebou pestrou minulost - postavili jej katoličtí dominikáni, následně byl využíván protestanty (po dobytí Holanďany a o 100 let později Brity) a v dnešní době tu působí Jihoindická ortodoxní církev. Vasco da Gama, první Evropan, který našel námořní cestu do Indie, zde byl 14 let pochován, dokud jeho ostatky nebyly přesunuty do Lisabonu.
Tradiční lov ryb a turistika
Z Číny až do Indie Tento v Indii neobvyklý způsob lovu ryb sem byl importován obchodníky z Číny ve 14. nebo 15. století. Jsou to přes 10 m vysoké dřevěné konstrukce ovládané na principu páky. Čtvercová síť se na několik minut ponoří do vody a pak se pomocí lan zvedne a úlovek se jednoduše ze sítě sebere. Hned vedle na břehu stojí řada restaurací, kde z čerstvých ryb a mořských plodů ihned připravují výtečné pokrmy.
Pro turisty jsou tak rybářské sítě i labužnickým zážitkem. Zábavu pak doplňuje prohlídka starého portugalského domů, malé židovské komunity se synagogou z 16. stol., palác postavený Portugalci jako dar rádžovi z Kóčinu. Při procházce starým městem návštěvníka doprovází sladká vůně linoucí se z obchodů s orientálním kořením...
Voda a kokos
Voda a kokosPokud se rozhodnete navštívit Kéralu, rozhodně nevynechte výlet na lodích. Kérala oplývá více než 900 km vodních cest, tzv. backwaters, po kterých vedou různé turistické trasy. Nejoblíbenějšími oblastmi je okolí městeček Kollam a Alappuzha (Alleppey). Vybrat si můžete např. komfortní projížďku na tradičním hausbótu, nebo naopak komornější cestu na kano pro 8 osob. Při ní se dostanete hlouběji do vnitrozemí a dozvíte se leccos o zdejší nejdůležitější zemědělské plodině - kokosu.
Zelený princV neposlední řadě doporučujeme absolvovat ukázku tradičního jihoindického tance kathakali. Originální taneční představení trvala původně i několik hodin, ale pro turisty pořádají soubory zkrácené verze s poutavým výkladem. Úchvatný je už pohled na bohatě zdobené kostýmy a masky. Respekt diváků vůči hercům později vzroste i tím, v jakém horku dokáží podat skutečně profesionální výkony. Však se také na hereckou dráhu připravují i 10 let, aby zvládli všechny potřebné techniky tance a Jižní Indie má rozhodně co nabídnout a vybere si opravdu každý - milovník historie i tropické přírody, cestovatel toužící po autentických zážitcích i náročný návštěvník preferující pohodlí a odpočinek.
Ubytování, jídlo a místní život
Nachází se 8 km od Paňdžimu. Založil ji Alfonso de Alberquerque r. 1510. Když Portugalci vstoupili na indickou půdu, bylo město Góa prosperujícím městem bidžápurského sultanátu a druhým hlavním městem Adilšáhů, dynastie, která bidžápurskému sultanátu vládla. Z těchto dob se dochoval pouze fragment vstupní brány do paláce. Vše ostatní pochází z portugalské doby, během níž město vzkvétalo. Úpadek města souvisel s činností inkvizice a s epidemií r. 1635, které podlehla velká část populace. R. 1843 bylo hlavní správní portugalské centrum přemístěno do Paňdžimu. Dnes je Old Goa pouze malou vesnicí.
Kostel Sv. Františka z AssisiJe jednou z nejzajímavějších staveb ve Staré Góe. Je vyzdoben pozlacenými dřevořezbami a nástěnnými malbami, které zobrazují scény ze života sv. Františka z Assisi. Kostel byl postaven františkánským řádem r. 1517, současný kostel se datuje do doby pozdější, do r. 1661.
Bazilika Bom JesusJsou v ní uloženy ostatky sv. Františka Xaverského; je tudíž důležité poutní místo pro katolíky. Interiér kostela upoutává svou jednoduchostí. Stavba kostela byla započata r. 1594 a dokončena r. 1605.
Katedrála SéJe největší stavbou v Góe a je impozantní i přesto, že její jedna věž spadla r. 1776 - poté, co do ní uhodil blesk. Ve zbývající věži je největší zvon v Góe, tzv. „Zlatý zvon“, nazývaný tak pro svůj jasný hlas. Začátek její stavby se datuje do r. 1562 a byla dokončena r. 1619. Byla postavena v portugalském gotickém stylu pro členy dominikánského řádu. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Kateřině z Alexandrie, zaujme návštěvníka nejen svými rozměry, ale také bohatou zlatou výzdobou v kontrastu s čistě bílou dekorací interiéru kostela.
