Křížová cesta se line od východního okraje obce podél pravé strany silnice směrem na Zdeňkov a u třetího zastavení se postupně stáčí směrem na vrch zvaný Spravedlnost či Kalvárie. Celková délka současné části dochované křížové cesty linoucí se od úpatí přes svah až na temeno dominantního, z větší části holého, kopce o kótě 596 m. n. m. Soubor křížové cesty se skládal z původně 13 zděných výklenkových kapliček a o deset let staršího žulového kříže vztyčeného k tisícímu výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Tři kapličky, z nichž dvě se měly nacházet přímo v obci, ale byly v průběhu let zničeny a do dnešní doby se jich zachovalo pouze 10 a kříž. Dle Pamětního spisu vyplývá, že první kaplička stávala v obci u mostu za řekou Vápovkou. Původní délka celé křížové cesty tak byla přibližně 1 km. První dochované zastavení se v současnosti nachází na kraji lesa cca 50 m východně od posledního domu čp. 184. Mezi již stávající byly nově zbudovány i chybějící tři kapličky, křížová cesta tak má opět klasických 14 zastavení.
Původních 10 dochovaných výklenkových kapliček z roku 1873 linoucích se od východního okraje obce až na vrch kopce zvaného Spravedlnost je shodného architektonického tvarosloví v podobě obdélné zděné výklenkové kapličky s půlkruhovou nikou. Čtyři kapličky se nacházejí po pravé straně silnice směrem na Zdeňkov. Mezi druhým a třetím zastavením je od 6. června 2011 umístěno odpočinkové místo s informační tabulí. 5. a 6. zastavení představují nově postavené kapličky stejného tvarosloví. Další dvě dochované kapličky stojí řídce na poli na svahu kopce, mezi nimi stojí další nově zbudovaná kaplička. Konečná čtveřice kapliček je seskupena kolem mohutného kamenného kříže představující 12. zastavení.
Kniha je dílem šestnáctičlenného kolektivu historiků, památkářů, odborníků z oblasti dějin umění a etnologie. V úvodu seznamuje s křížovými cestami jako s pozoruhodným historickým a uměleckým fenoménem, ukazuje jejich místo v náboženském a kulturním životě širokých společenských vrstev od 17. století do současnosti. Těžiště knihy tvoří přes sto medailonků významných křížových cest v České republice. Jedná se o reprezentativní výběr, který zahrnuje především cesty památkově chráněné. Ke každé cestě jsou uvedeny historické údaje o jejím vzniku, popis současného stavu, její přístupnost, případně legendy a pověsti s ní spojené. Součástí každého medailonku jsou fotografie.
Důležitou součástí kostelů a církevních areálů jsou tzv. křížové cesty. Zastavení znázorňující poslední chvíle Ježíše Krista mohou být nejen v interiéru, ale i v okolí poutních míst a často k nim také lemují přístupovou cestu. Podívejte se na nejkrásnější křížové cesty v České republice.
Křížová cesta v Lobendavě má 14 zastavení a byla postavena v první polovině 19. století. Křížovou cestu najdete v klášterní zahradě Domova pro seniory za kostelem sv. Alfonse. Na cestě se nachází celkem 14 zastavení, které popisují události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Na kopci Šibeník nad Novým Hrádkem byla roku 2022 odhalena a posvěcena nová křížová cesta. Křížová cesta na vrchu Jáchym vznikla patrně v 1. polovině 19. století okolo starší kaple sv. Jáchyma. V 60. letech 20. století byla zdevastována a postupně se opravuje. Křížová cesta je nainstalována na turistické trase (červená značka) v lese „Ve Struhách“, podél turistické cesty Žirovnice - Počátky. K začátku křížové cesty vás ze sušického náměstí dovede zelená turistická značka. Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice. Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu.
Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova. V Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek Křížového vrchu. Nová křížová cesta v oknech kostela Blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné je tak trochu jiná. Odkazuje totiž na osudy a činy známých osobností. Převážně lipová alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Stroym lemují cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století.
Křížový vrch s kaplí sv. V Hustopečích vznikl další příjemný prostor určený k relaxaci a odpočinku. Nejdecká křížová cesta je romantickým místem skrytém v přilehlém lese Křížového vrchu. Byla vybudována v letech 1851-1858 a neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku 1,5 km a nádhernou polohu přímo nad centrem města. Čtyřřadá lipová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1766 až 1770. Na vrcholku Uhlířského vrchu je poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné a je odsud nádherný výhled do okolí. Křížový vrch s křížovou cestou se nachází v jižní části města v ulici Křečanské. Součástí křížové cesty je dvanáct zastavení. Kalvárie v Krupce se nachází na skalním ostrohu severně od náměstí v centru. Křížová cesta v Načeradci byla postavena v roce 1738 a vede na Holý vrch. Tvoří ji třináct zděných hranolových kapliček se stříškou. Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století. Křížová cesta na Kuksu je novodobým pojetím 300 let staré myšlenky hraběte F. A. Šporka. Novou křížovou cestu vytvořil spolu s dalšími autory sochař Vladimír Preclík, který měl vřelý vztah k této krajině. Křížová cesta u obce Šarovy je dílem sochařky a výtvarnice Pavly Kačírkové a prof. ak. soch. Křížová cesta z Bílovce směrem na Bílov bude přístupná od jara 2018. Na severním svahu kopce Andrlův chlum se nachází křížová cesta vedoucí na vrchol. Současných čtrnáct kaplí dnešní křížové cesty zde bylo postaveno v letech 1852-53. Půvabné poutní místo se zázračným pramenem, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou se nachází na kraji lesa nedaleko Nového Hrádku a patří do obce Bohdašín a farnosti Slavoňov. V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Maria Rast am Stein, Maria Rast (česky Odpočinutí Panny Marie na kameni) je mariánské poutní místo nacházející se na severním úbočí Martínkovského vrchu jihozápadně od kláštera ve Vyšším Brodě. V příměstské části Tábora, v Klokotech, se nachází poutní areál s chrámem. Klokoty představují cíl oblíbených vycházek. Křížová cesta ve Volarech vede na úbočí vrchu Kamenáč (899 m n. Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století přestalo být aktivní.
Kopec nad Stříbrem je význačná dominanta, která přitahuje návštěvníky Stříbra a stříbrské občany vyzývá k rozjímání či procházkám. V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné - Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf). Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Poutní místo Provodov nalezneme asi 10 km jihovýchodně od města Zlín. Poutní kostel Panny Marie Sněžné stojí na kopci na místě zvaném Malenisko. Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Kaple sv. K nejvýraznější kounické dominancie kapli sv. Antonína vede z města křížová cesta s 14 zastaveními. Začíná na konci náměstí Míru za restaurací U Gottwadů. Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí. Nová křížová cesta s obrazy malířky Vladimíry Fridrichové Kunešové částečně kopíruje tu z Českých Žlebů ke Stožecké kapli. Celkem 14 obrazů bude na křížovou cestu umístěno na jaře 2018.
Od roku 2007 je v Bohuticích k vidění jedinečná kulturní památka - Bohutická křížová cesta. Začátek nově obnovené křížové cesty se nachází hned za Valčí, v zatáčce silnice vedoucí od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice směrem k Vrbici. Vyrazte za chutěmi, vůněmi a zvyky, které k nám patří po generace.
Kniha je dílem šestnáctičlenného kolektivu historiků, památkářů, odborníků z oblasti dějin umění a etnologie. V úvodu seznamuje s křížovými cestami jako s pozoruhodným historickým a uměleckým fenoménem, ukazuje jejich místo v náboženském a kulturním životě širokých společenských vrstev od 17. století do současnosti. Těžiště knihy tvoří přes sto medailonků významných křížových cest v České republice. Jedná se o reprezentativní výběr, který zahrnuje především cesty památkově chráněné. Ke každé cestě… jsou uvedeny historické údaje o jejím vzniku, popis současného stavu, její přístupnost, případně legendy a pověsti s ní spojené. Součástí každého medailonku jsou fotografie.
Jiří Mikulec (1962) pracuje v Historickém ústavu AV ČR jako historik raného novověku, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se výzkumu náboženských, politických a kulturních dějin českých zemí a habsburské monarchie v 17. a 18. století. Je autorem řady odborných studií, knižních monografií (např. Poddanská otázka v barokních Čechách, Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka, Barokní náboženská bratrstva v Čechách, 31. 7. 1627 - Rekatolizace šlechty v Čechách) a spoluautorem několika populárních i odborných publikací, mj. i VIII. svazku Velkých dějin zemí Koruny české (Paseka 2008).
