Krnov Svatá Kateřina Alexandrijská má svátek 25. listopadu. Češi si tento den připomínají díky Karlu IV., který 25. listopadu 1332 na den svaté Kateřiny slavně zvítězil v bitvě pod hradem San Felice v dnešní Itálii. Po vítězství byl pasován na rytíře a od těch dob se u nás sv. Kateřině staví kostely, sochy a obrazy.
Ve Francii je sv. Kateřina oblíbená pro zjevení Johance z Arku. Také kostel ve Slezských Rudolticích má barokní obrazy sv. Kateřiny. Patrona chrámu sv. Kateřiny vyzdvihl rudoltický kněz Oldřich Máša: “Patronka našeho chrámu svatá Kateřina má v rukou své atributy: mučednickou palmu a meč, kterým byla sťata.”
Podle legendy byla Kateřina vzdělaná mladá žena, která se od útlého věku vyznačovala vysokou inteligencí a přitahovala pozornost významných filosofů a básníků. Když císař Maxentius chtěl její víru zpochybnit, pozval jí padesát filozofů a profesorů; Kateřina je však všechny přehnala a přesvědčila je. Císař tedy nařídil jejich upálení a Kateřinu mučit kolem ostrých hrotů na kole.
Legenda říká, že před mučením Kateřinu zázračně zachránil boží zázrak: kola se rozpadla a někteří muži zemřeli, což vedlo k popravě Kateřiny stětím mečem. Podle tradice její ostatky byly anděly odneseny na horu Sinai, kde vznikl klášter svaté Kateřiny na Sinaji. Později vznikla i kaple Kaple svaté Kateřiny na Karlštejně a spojení s bitvou u San Felice upevnilo její úctu v českých zemích.
Kateřina Alexandrijská bývá zobrazována s mečem a kolem, s knihou a palmovou ratolestí, a často s rozlomeným kolem - symbolem zmaření mučicího stroje a překonání temných plánů. Anselm Grün připomíná, že rozlomené kolo symbolizuje osvobození od osudových nároků a hledání Božího plánu. Kateřině bývá připisována role patronky studentů a učitelů, ale i dívek, žen, mlynářů a dalších povolání, která pracují s kolem či kovovým ostřím.
O比slušní lidé spojovali svátek Kateřiny s koncem zemědělských prací a obdobím před adventem. Kateřinské zábavy, často nazývané babské plesy, byly místem, kde ženy měnily tradiční role: vybíraly hudbu, platily muzikanty, vyndávaly tanečníky a rozhodovaly o průběhu večera. Naopak muži získávali „pánskou volenku“ až o půlnoci a často bylo zvykem, že ženy zavěšovaly zástěru ke stropu sálu jako znak ukončení tance.
Mezi lidovými pranostikami vynikají ty o počasí kolem Kateřiny. „Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna“ a řada dalších rčení popisuje vlivy této slavnosti na počasí v následujících týdnech a měsících. Svátek Kateřiny byl tak nejen kněžími, ale i světskou zábavou, která uzavíral adventní období a poskytovala poslední šanci na veselí před klidnějším obdobím zimy.
Historické záznamy uvádějí, že Kateřina byla dcerou krále a že jí bylo poskytnuto kvalitní vzdělání díky jejímu postavení. V době pronásledování křesťanů císař Maxentius vynucoval oběti pohanským bohům; Kateřina se postavila na obranu víry a přesvědčila 50 mudrců i samotného císaře o síle křesťanské doktríny. Po neúspěšném pokusu o změnu její víry byla mučena a uvězněna, až byla nakonec popravena, podle legendy 25. listopadu.
Kateřina jako patronka mlynářů a učenců byla spojována s významnými místy, včetně kláštera na Sinaji a Kaple svaté Kateřiny u Karlštejna. Anselm Grün upozorňuje, že kolo symbolizuje nejen zmaření životních plánů, ale také osvobození od připoutání k nim a hledání Božího plánu v našem životě.
Kateřina Alexandrijská je známá pro svou zasvěcenost Kristu a svou moudrost; její příběh se stal vzorem pro bohaté i chudé a byl široce rozšířen v západní církevní tradici od 11. století. V současnosti se její slavnosti připomínají jako symbol vzdělanosti, mravnosti a odvahy čelit těžkým zkouškám s vírou a důstojností.
Život a mučednická smrt svaté Kateřiny. II. část
25. listopadu si připomínáme svátek svaté Kateřiny Alexandrijské, mučednice z prvních století křesťanské éry. Je považována za patronku filozofů, studentů, svobodných žen a řemesel spojených s kolem. Je také patronkou zdravotních sester a kazatelů. Narodila se kolem roku 290-300 v Alexandrii v Egyptě a díky vzdělání a odvaze se proslavila v římském světě. Císař Maxentius ji uvěznil a nechal mučit, ale Kateřina odolala a poukázala na svou víru a moudrost. Nakonec byla upálena, kterou legenda líčí různě, avšak její úcta sílí dodnes. Kateřina je symbolem čistoty, vzdělanosti a odvahy čelit útiskům.
V českých zemích byla kult Kateřiny podporován Karlem IV., který po jejím svátku vedl bitvu u San Felice a nechal vybudovat chrámové kaple a kapli Kaple sv. Kateřiny. V lidové kultuře se objevují pranostiky a zvyky spojené s Kateřinou, které vyjadřují její vliv na období adventu a související zábavu a sociální role žen. Kateřina zůstává patronkou mnoha profesí a její třešně z výkladu atributů (kolo, meč, palmová ratolest, kniha) připomínají její bohatý legendární odkaz.
Kateřina v kostelech a na oltářích
Historicky se Kateřina objevuje na oltářích, v sochařských dílech a malbách, jako symbol moudrosti a zázraku. V rudoltickém kostele zaznívá chrámová hudba a zaznívá proslov novokněze Michal Slanina během slavnostní mše. Zprávy o svátku Kateřiny se šířily napříč regiony a podpořily vznik poutních míst, kapliček a soch, které svážou věřící s legendou o kateřinské meekosti a odvaze.
| Symbol | Význam |
|---|---|
| Kolo | Rozlomené kolo symbolizuje zmaření mučicího stroje a osvobození od lidských plánů |
| Meč | Mučednická smrt a ctnost |
| Palma | Mučednická rána a vítězství víry |
| Kniha | Vzdělání a moudrost |