Barokní sousoší představující Pannu Marii Immaculatu v doprovodu nejvýznamnějších jezuitských světců Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského se nachází na travnaté ploše mezi kostelem a farou uprostřed křižovatky ulic Hanácké, Špirkovy a Pratecké. Sousoší je umístěno na kamenné podestě ohrazené šestibokou balustrádou. Bohatě konvexně-konkávně tvarovaný zalamovaný mohutný sokl s volutovými křídly je zdoben volutami, rytými rámy a reliéfními rozetami. Sokl je nahoře ukončen zalamovanou vyloženou profilovanou římsou, na níž jsou osazeny sochařské figury.
V centru kompozice na nízkém kvádrovém ořímsovaném podstavci stojí na zemském glóbu obtočeném hadem Panna Maria Immaculata s rukama sepjatým a v gestu modlitby. Figura ve výrazném kontrapostu je ladně esovitě komponována, její sepjaté ruce jsou vysunuty do strany pro vyvážení kompozice a lepší viditelnost tváře. Mariin pohled směřuje vzhůru, kolem hlavy má obroučku s dvanácti hvězdami.
Vlevo stojí postava sv. Ignáce v kněžském rouchu s pluviálem, držící v pravici zlacenou monstranci a s levicí přitisknutou k hrudi. Vpravo stojí postava Františka Xaverského v kanovnickém rouchu, oběma rukama držící zlacený kříž, který pozvedá. Sousoší doplňují protějškové figury klečících andílků. Andílek vlevo drží rozevřenou knihu a pravou rukou ukazuje nápis „AD / MG“. Jedná se o zkratku hesla jezuitského řádu „Ad maiorem Dei gloriam.“ Andílek vpravo má ruce sepjaty v gestu modlitby.
Na pravé boční straně soklu špatně čitelný rytý nápis o opravě sousoší: OPRAVILI r. Kuks vystavuje v lapidáriu předlohu Braunovy sochy Víry…Aktuality Kuks vystavuje v lapidáriu předlohu Braunovy sochy Víry 24. června 2024 | Aktuality V barokním hospitálu Kuks je nově vystavená kopie hliněného modelu sochy Víry, podle kterého Matyáš Bernard Braun se svou dílnou vytvořil jednu ze…Braunovy sochy Ctností a Neřestí v Kuksu
Soubor soch Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738) je součástí areálu hospitalu v Kuksu. Jedná se o alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 skulptur tesaných v rozmezí pouhých dvou let po roce 1717 a umístěných podél severního průčelí špitální budovy. Kolekce, kdysi barevná, měla připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem, tak jak to svým způsobem moralizující baroko podtrhovalo.
1725 - Špork přistupuje na návrh žirečských jezuitů vybudovat Novým lesem křížovou cestu od řádové rezidence na dnes zaniklý vrch zvaný později Kalvárie, Špork mezitím mění Nový les v „svatý háj“ poustevníků a biblických scén M. B. 1726 - jezuité od smlouvy ustupují, což se u hraběte setká s neskrývanou nevolí a útoky na žirečské; v průběhu betlémských prací Braun zasahuje navíc do skal patřících jezuitským poddaným, což zavdá dalším sporům končícím až Šporkovým obviněním z kacířství r. 19. stol. Poč. 20. stol. 30. - 60. léta 20. stol. 2021 - ve spolupráci s fakultou restaurování Univerzity Pardubice byly odborně očištěny všechny sochy včetně hlavního reliéfu.
Umělecký kontext a restaurátorská éra: Současné pojetí sousoší v Kuksu vychází z barokní tradice morálního zobrazování světců a ctností; dílo doplňuje koncepční program hospitalu, který měl jako moralizační a duchovní funkci pro návštěvníky areálu. Restaurátorské zásahy v 21. století reflektují snahu o zachování původní funkce a vizuální čitelnosti díla, respektující historickou syntézu barokního stylu a koncepčního záměru hospitalu.
Historický a hospitální kontext Kuksu
Areál hospitalu v Kuksu byl mimo jiné místem prezentace barokního morálního vyobrazení světců a ctností, které mělo návštěvníky inspirovat duchovně i morálně. Brauna díla, včetně Ctností a Neřestí, byla zasazena do prostoru, který měl fungovat jako součást mohutného koncepčního programu hospitalizovaného komplexu.
Restaurátorská éra a současná interpretace
Současné pojetí sousoší v Kuksu vychází z barokní tradice morálního zobrazování světců a ctností; dílo doplňuje koncepční program hospitalu, který měl jako moralizační a duchovní funkci pro návštěvníky areálu. Restaurátorské zásahy v 21. století potvrzují snahu o zachování původní estetiky a významu díla v kontextu barokního hospitalu.
- Panna Maria Immaculata na zemském glóbu obtočeném hadem, gest modlitby a výraz kontrapostu.
- Ignác z Loyoly držený v levici a monstrancí v pravici; František Xaverský s křížem v obou rukou.
- Andílci s detaily nápisů a oboustranné symboliky jezuitů.
- Ryté nápisy na soklu upozorňující na úpravy a restaurátorské zásahy.
