Dobrotivý obraz Panny Marie Pomocné ze Skoků, označovaný dříve též jako „pasovský obrázek“ a později v českém prostředí i jako „panenka skákavá“, představuje významný barokní obraz namalovaný roku 1717 na objednávku zakladatele skocké kaple Adama Lienerta. Toužimský malíř Johann Wolfgang Richter jej dokončil během 8 dnů a za dílo obdržel 9 zlatých. Předlohou obrazu byl oltář se zázračným obrazem Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Skocký obraz měl původně obdélný formát, později byl upraven do dnešní podoby a opatřen plechovou pozlacenou korunkou posázenou umělými kameny.
V roce 1733 byl obraz Panny Marie Pomocné z Pasova uznán římskokatolickou církví za obraz dobrý a dobrotivý. Instalován byl na závěsech, které umožňovaly jeho posouvání během poutních mší z dřevěného rámu na přední stěně oltáře na stěnu zadní, kde byl přístupný poutníkům. Dnes je obraz vzácný a chráněn v konventní kapli kláštera premonstrátů v Teplé. V roce 2011 proběhlo restaurování obrazu a současně byla vytvořena jeho věrná kopie pro klášter trapistů Matky Boží v Novém Dvoře.
Barokní plátno bylo zrestaurováno Zdeňkou a Janem Reinerovými z Prahy. Při tom byla pod novodobými přemalbami a opravami znovu odkryta i původní signatura autora I. W. R. Obraz Panny Marie Pomocné z Pasova. Roku 1611 přivezl pasovský knížecí biskup arcivévoda Leopold Rakouský do Pasova obraz Boží rodičky něžně objímají dítě, dílo Lucase Cranacha staršího, a ten byl namalován pravděpodobně v roce 1514 ve Wittenbergu. Děkan pasovského dómu, Marquard ze Schwendi, nechal v roce 1620 zhotovit dvě kopie tohoto obrazu u pasovského malíře Pia.
Jednu z nich nechal zavěsit do dřevěné kaple ve své zahradě na úpatí Mariánského vrchu. Po opakovaných viděních andělů se rozhodl kapli s obrazem přemístit na vrchol kopce a zpřístupnit ji pro všechny věřící v roce 1622. Během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 byl v Pasově přítomen císař Leopold I. Habsburský a císařský pár se denně modlil před obrazem za porážku Turků. Křesťanská aliance s mariánskou pomocí vybojovala vítězství a obraz se stal státním ochranným obrazem habsburské monarchie. Na znamení díků byl ve Vídni postaven kostel Panny Marie Pomocné a papež Inocenc XI. zavedl svátek jména Panny Marie, slavený 12. září.
Příliv poutníků a prosebníků vyvolaný zázraky a vyplněnými přáními si vynutil stavbu nového poutního kostela Marie Pomocnice v l. 1624-1627. Stavitelem byl pasovský mistr Francesco Garbanino, zřejmě z okruhu Tessinských umělců, kteří do Bavorska přinesli barokní umění. Věže byly zastřešeny v roce 1665 a tento nově vzniklý kostel se stal mimořádně oblíbeným poutním místem. Při kostelu byl založen klášter a hospic řádu kapucínů, kteří zajišťovali duchovní službu; u kostela je také pramen sv. Anny. Od roku 1628 vede z města ke kostelu krytá chodba se schodištěm o 321 schodů. V letech 1803-1890 byl kapucínský klášter zrušen.
Historie tak propojuje zázračný obraz z Pasova s místem jeho rozvoje v bavorském prostředí a s významnými církevně‑historickými událostmi, které formovaly poutní kult a duchovní masu kolem Panny Marie Pomocné.
