Dobrotivý obraz Panny Marie Pomocné ze Skoků, označovaný dříve též jako "pasovský obrázek" a později v českém prostředí i jako "panenka skákavá", je jedno z nejvýznamnějších bohoslužebných děl v regionu. Práce jej namaloval v roce 1717 na objednávku zakladatele skocké kaple Adama Lienerta touzimský malíř Johann Wolfgang Richter. Počet dní, které malíř strávil samotnou tvorbou, činil 8 dnů a za dílo byl odměněn 9 zlatými. Předlohou obrazu byl oltář se zázračným obrazem Panny Marie Pomocné z německého Pasova.
Skocký obraz měl původně asi obdélný formát, později, po přenesení do nově zbudovaného kostela v roce 1738, bylo plátno upraveno do dnešní podoby a obraz byl opatřen plechovou pozlacenou korunkou posázenou umělými kameny. V roce 1733 byl P. Marie Pomocná z Pasova uznán římskokatolickou církví za obraz dobrý a dobrotivý. Obraz byl instalován na závěsech, které umožňovaly jeho posouvání během poutních mší z dřevěného rámu na přední stěně oltáře na stěnu zadní, kde byl přístupný poutníkům.
Dnes je vzácný obraz ochraňován v konventní kapli kláštera premonstrátů v Teplé. V roce 2011 proběhlo restaurování obrazu a současně byla vytvořena jeho věrná kopie pro klášter trapistů Matky Boží v Novém Dvoře. Barokní plátno bylo zrestaurováno Zdeňkou a Janem Reinerovými z Prahy. Při tom byla pod novodobými přemalbami a opravami znovu odkryta i původní signatura autora I. W. R. oboustranného obrazu Panny Marie Pomocné z Pasova.
Vznik a souvislosti s dílem Lucase Cranacha staršího
Roku 1611 přivezl pasovský knížecí biskup arcivévoda Leopold Rakouský do Pasova obraz Boží rodičky s děťátkem, dílo Lucase Cranacha staršího, které je považováno za jedno z nejvýznamnějších děl renesančního Německa. Děkan pasovského dómu, Marquard svobodný pán ze Schwendi, nechal v roce 1620 zhotovit dvě kopie tohoto obrazu u pasovského malíře Pia. Jednu z nich pak nechal zavěsit do dřevěné kaple ve své zahradě na úpatí dnešního Mariánského vrchu. Po opakovaných viděních andělů se rozhodl kapli s obrazem přemístit na vrchol kopce a zpřístupnit ji pro všechny věřící v roce 1622.
Během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 v Pasově pobýval císař Leopold I. Habsburský a císařský pár se denně modlil před obrazem za porážku Turků. Křesťanská aliance s „mariánskou pomocí“ vybojovala vítězství a obraz se stal státním ochranným obrazem habsburské monarchie. Na znamení díků byl ve Vídni postaven kostel Panny Marie Pomocné a papež Inocenc XI. zavedl svátek jména Panny Marie, slavený 12. září.
Poutní kult a výstavba nového kostela
Příliv poutníků a prosebníků způsobený četnými zázraky a vyplněnými přáními prosebníků si vynutil v letech 1624-1627 stavbu nového poutního kostela Marie Pomocnice. Stavitelem byl pasovský mistr Francesco Garbanino, zřejmě z okruhu umělců z Tessiny, kteří tehdy přinesli do Bavorska barokní umění. Věže byly zastřešeny v roce 1665. Velmi záhy se stal tento nový kostel mimořádně oblíbeným poutním místem. Při kostelu byl pak založen klášter a hospic řádu kapucínů, kteří zde zajišťovali duchovní službu, u kostela je také pramen sv. Anny. Od roku 1628 vede z města ke kostelu krytá chodba se schodištěm o 321 schodů. V letech 1803-1890 byl kapucínský klášter zrušen.
Restaurování a současnost
V roce 2011 proběhlo restaurování obrazu a současně byla vytvořena jeho věrná kopie pro klášter trapistů Matky Boží v Novém Dvoře. Barokní plátno bylo zrestaurováno Zdeňkou a Janem Reinerovými z Prahy. Při tom byla pod novodobými přemalbami a opravami znovu odkryta i původní signatura autora I. W. R. Obraz Panny Marie Pomocné z Pasova.
Obraz dnes slouží jako důležitý symbol poutního místa a kulturní památky regionu, a to především v Teplé, kde je chráněn v konventní kapli. Jeho příběh spojuje renesanci s barokem, zázraky s diplomatickým a církevním kontextem a ukazuje, jak se původní dílo stává živým kusem paměti pro generace poutníků a návštěvníků klášterního areálu.
Nejstarší mariánská modlitba na světě - mocná denní pobožnost
Tabulka: klíčové místa a data
| Událost | Rok | Místo |
|---|---|---|
| Namalení skockého obrazu Panny Marie Pomocné | 1717 | Tuzimský malíř Johann Wolfgang Richter |
| Uznejí obraz jako dobrý a dobrotivý | 1733 | Římskokatolická církev |
| Stavba poutního kostela Marie Pomocnice | 1624-1627 | Pasov |
| Instalace kryté chodby k poutnímu kostelu | od roku 1628 | Ze města ke kostelu |
| Restaurování obrazu a kopie pro klášter Nový Dvůr | 2011 | Teplá a Nový Dvůr |
Rovněž stojí za zmínku, že původní plátno bylo upraveno a obraz byl doplněn korunkou s kameny, aby vyvolával vhodný dojem pro poutníky a návštěvníky. Dědictví pasovského a teplského prostředí tak nadále žije skrze poutní kult, architekturu a umělecké restaurování, které umožňuje dnešním generacím zažít silný duchovní a kulturní odkaz.