Jezuitská kolej stavěna od r.1667 do pol.18.st. podle projektu D. Orsiho. Stavbu vedli C. Lurago a F. Caratti. Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626. Jejich úkol byl provést rekatolizaci utrakvistického města a jeho okolí. Jezuitský řád se také v té době zaměřoval na výchovu dětí a mládeže a právě k těmto účelům byla kolej vystavěna.
Plán, půdorys a stavební vývoj
Původně měla být celá monumentální stavba koncipovaná do půdorysu písmene E, ale současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem nenaplnění původního záměru. Původní třetí středová věž musela být v polovině 19. století ze statických důvodů snesena. Budova jezuitské koleje byla původně propojena spojovací chodbou s kostelem sv. Barbory. Dnes již tato spojovací chodba neexistuje. Po zrušení řádu v r.1773 přeměněna na kasárny, později vojenský špitál, kadetní škola a do r. 1977 opět kasárna.
Architektura a vnější podoba
Ve stylu jezuitské řehole je architektura koleje poměrně strohá. Jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Nároží monumentální budovy jsou zvýrazněny mohutnými věžemi. Fasáda objektu má přísně geometrický řád s mírně vysazenou střední částí. Její jemnou plasticitu zajišťují meziokenní pilastry. Po stranách je fasáda zakončena dvojicí věží. Jezuitská kolej se pohledově uplatňuje z blízkých a středních vzdáleností a hlavními pohledovými částmi je čelní fasáda a dvojice bočních věží. Boční křídla se uplatňují pouze z bezprostřední vzdálenosti bez návaznosti na celkové panorama.
Areal, přístavby a památkové prvky
Areál jezuitské koleje je situován severně od chrámu sv. Barbory. Sestává z hlavní rozsáhlé budovy kolejí, z boční služební budovy severozápadně od hlavní budovy, staré koleje, ohradní zdi s branami, bastionu na jižní straně areálu, zdi se sochařskou výzdobou na východní straně areálu a památníku císaře F. Josefa I. na severovýchodní straně areálu. Jihozápadně od hlavní budovy byla nedávno objevena vápenná pec. Předmětem ochrany je hlavní budova kolejí se zvonicí čp. 51 a čp. 53, služební budova čp. 52, stará kolej čp. 54, bastion, parapetní zeď se sochařskou výzdobou, ohradní zdi, památník císaře F.
Sochařská výzdoba a galerie na mostě
Záměrem jezuitů bylo vystavět v Kutné Hoře "královskou cestu", od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru, jako obdobu Pražské Královské cesty z Klementina na Pražský hrad. Proto byla na mostě před jezuitskou kolejí vytvořena počátkem 18.století galerie soch světců, napodobující sochy na pražském Karlově mostě. Autorem galerie byl jezuita František Baugut, s vyjímkou sochy sv. Jana Nepomuckého, která byla doplněna později.
Zvony a zvonice
Ze zaniklé dřevěné zvonice sem byly přeneseny zvony Barbora (spodní průměr 1120 mm, odlit roku 1536 Jiříkem Klabalem), Michal (1492 mm, odlit roku 1493) a Ludvík (1492 mm, odlit 1510). Dva větší zvony, které visí ve spodním patře zvonice, odlil zvonař Ondřej Ptáček.
Úpravy, přestavby a stavební zásahy
Po zrušení jezuitské koleje byly prováděny stavební úpravy v letech 1776-1777 a další pak v letech 1843-1844. V letech 1856-1858 byly pravděpodobně přistavěny v nádvořích okrouhlé věžice. R. 1998 bylo rozhodnuto o přidělení bývalé jezuitské koleje Českému muzeu výtvarných umění pro vybudování stálé expozice. Stavbu vedli Carlo Lurago a Francesco Caratti.
Současné využití a galerie
Today, the building houses the Central Bohemian Gallery, and visitors can admire the rich sculptural decoration, wall paintings, and architectural details. Galerie Středočeského kraje je svým primárním posláním muzeem umění, což znamená, že spravuje, ochraňuje a strategicky buduje sbírkový fond českého i mezinárodního umění. Sbírky GASK představují navzdory historickým diskontinuitám mimořádně ucelený a kvalitní přehled českého výtvarného umění od konce 19. století až po současnost.
GASK ve svém jedinečném kutnohorském sídle už není jen galerií, ale multifunkčním centrem, nabízejícím v průběhu celého roku bohatý kulturní i společenský program - koncerty, divadelní vystoupení, promítání filmů klasických i animovaných, odborná sympozia, konference a přednášky. Samozřejmou součástí nabídky služeb pro návštěvníky je možnost nákupu v knihkupectví a designshopu, posezení ve stylové kavárně nebo návštěva dětského koutku a vizuálních heren, určených dětem všech věkových kategorií.
Vstupy a zpřístupnění
Vstoupit je možno středním portálem hlavního (východního) průčelí, vchodem u severní věže a z nádvoří (do prvního patra u refektáře). Rodinné vstupné (2 dospělí + max. GASK naplňuje, vedle sbírkové a výstavní činnosti, také dnes již nezastupitelnou roli ve zprostředkování umění. Edukační a interpretační programy doprovázející výstavní dramaturgii GASK jsou nepostradatelnou součástí nabídky, kterou veřejnosti zajišťuje Lektorské centrum GASK. Lektorské centrum GASK si od svého vzniku (2009) klade za cíl vytvářet co nejlepší podmínky pro různé cílové skupiny a pro jejich zážitek, kterým je osobní kontakt s originálním výtvarným artefaktem. V našich programech nacházejí návštěvníci bezpečný prostor k přemýšlení, k formulování svých otázek a k probouzení vlastní kreativity.

Osvětlení a noční výraz
Ing. Návrh venkovního osvětlení Jezuitské koleje navazuje na koncepci osvětlení panoramatu hlavních historických památek Kutné Hory, jejímž autorem je architekt Ladislav Monzer. Tato koncepce vznikla při vypracovávání návrhu venkovního osvětlení chrámu sv. Barbory, který byl realizován v roce 1995, a vedle chrámu sv. Barbory zahrnuje také kapli Božího těla, Jezuitskou kolej, Hrádek, budovu arciděkanství, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr. Při novém návrhu osvětlení Jezuitské koleje se hledalo takové řešení, při kterém by osvětlená fasáda harmonicky navazovala na okolní objekty.
Umístění v městské struktuře a okolí
Jezuitská kolej se nachází mimo historické centrum, mezi Hrádkem a kostelem sv. Barbory. Areál je součástí širšího souboru památek, které společně vytvářejí významné panorama města. Jinak v Kutné Hoře můžeme navštívit celou řadu architektonicky zajímavých objektů. V městské části Sedlec najdeme první cisterciácký klášter v Čechách a zejména pak mohutný gotický chrám.
Tabulka: Základní údaje o jezuitské koleji
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Doba výstavby | 1667 - pol. 18. st. |
| Projektant | Giovanni Domenico Orsi (D. Orsi) |
| Vedoucí stavby | Carlo Lurago, Francesco Caratti |
| Půdorys | zamýšlené písmeno E, současné písmeno F |
| Současné využití | Galerie Středočeského kraje (GASK), kulturní centrum |
| Umístění | severně od chrámu sv. Barbory, Kutná Hora |