Byla to jedna z nejkrvavějších událostí v dějinách města Rokycany. 14. prosince 1642 vyhasl život devadesáti mužů, prostých vojáků i důstojníků z pluku císařských dragounů pod velením plukovníka Jana Madlona. Jejich provinění bylo vážné. Exekuci, ke které byl povolán pražský kat Jan Mydlář mladší, zaznamenal v Pamětech katovské rodiny Mydlářů spisovatel Josef Svátek. Pluk Jana Madlona byl decimován z rozkazu arcivévody Leopolda Viléma. Cesta spojující Rokycany a Litohlavy byla zbrocena krví popravených.
Exekuci dnes v Rokycanech připomíná tzv. Černá mohyla, černý kříž, který byl vztyčen na místě popravy. Josef Svátek (1835-1897) byl autor kulturněhistorických studií a historických románů. Pilně využíval všechny dostupné archivní fondy a shromáždil množství cenného dokumentárního materiálu. Čtyřdílné Paměti katovské rodiny Mydlářů patří spolu s Tajnostmi pražskými a romány Poslední Budovec z Budova či Vězeň na Křivoklátě k jeho nejúspěšnějším beletristickým titulům.
Historie katovského řemesla a rodinná kontinuita Mydlářů
Jan Mydlář pocházel z chrudimské měšťanské rodiny a jeho životní příběh inspiroval román Paměti katovské rodiny Mydlářů. Životní osudy Jana Mydláře jsou však z velké části smyšlené; ve skutečnosti existuje jen několik skromných záznamů. Kat stáli na okraji tehdejší společnosti, tudíž záznamů o nich v kronikách či pramenech existuje velmi málo. Kati stáli na okraji tehdejší společnosti, tudíž záznamů o nich v kronikách či jiných pramenech existuje velmi málo.
Ve skutečnosti Jan Mydlář bydlel z počátku ve staroměstské katovně u židovského hřbitova a v roce 1634 zakoupil dům na Novém Městě u Svinské brány (Na bojišti). Za život se dvakrát oženil, s první ženou Alžbětou měl děti Jana Václava a Mandalenu; ve svých 77 letech se oženil podruhé s Kateřinou, která se stala dědičkou domu Na bojišti. Jeho syn Jan Václav po otci převzal řemeslo a pokračoval v tradici katů. Život katovské rodiny a jejich domény je popsán i v dílech různých autorů, zejména Svátkem a dalšími badateli.
Staroměstská exekuce 21. června 1621 a další klíčové momenty
Na Starém Městě proběhla exekuce, při níž byl Jan Mydlář starší jako popravčí hlavní postavou, a to během doby Rudolfa II. až Leopolda I. Do poprav byli zapojeni i další katovští mistři a jejich pacholci. Popravy se uskutečnily dne 21. června 1621 a zahrnovaly popravování pánů, rytířů a měšťanů, včetně Jáchyma Ondřeje Šlika, Václava Budovce z Budova a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezružic. Hlavy popravených byly vystaveny na Staroměstské mostecké věži.
Popravy se staly součástí širšího politického a náboženského tlaku: po vyhrané vzpouře byly následné konfiskace majetku a upevňování moci šlechtických rodů, jako byli Lichtenštejnové a Valdštejnové. Popravy však nebyly jen krutou pomstou; katovská profese zahrnovala i lékařské a hygienické činnosti, jako doklad chápání těla a léčebných praktik v tehdejší společnosti.
Napětí mezi městem a autoritami se promítal do exekucí a poprav, kde často vznikaly mýty kolem rodiny Mydlářů. Když se saská vojska přiblížila Praze, roztříděné hlavy popravených zůstaly vystavené do dalšího roku a pak zmizely během změn vlády. Na poválečné úpravy v Praze navázaly další politické a náboženské změny a popravčí zůstávali důležitými aktéry veřejného života v městě.
Legenda a realita života kata Jana Mydláře
Podle Josefa Svátka je Jan Mydlář magistrem medicíny a pocházel z chrudimské rodiny; tato verze má však mnoho fikčních prvků. Skutečný život Jana Mydláře byl spojen s chrudimskou a poté staroměstskou katovnou, kde se učil řemeslu a získával zkušenosti, než převzal rodinnou tradici. Katovské dílo se dědilo z otce na syna a vyžadovalo zvláštní fyzické a psychické předpoklady. Popravy byly prováděny podle smluv s městem a kat byl často vyžadován k dalším službám, jako bylo čištění ulic a dalších hygienických prací.
Rodinná kronika Mydlářů zobrazuje osudy nejen samotného kata, ale i jeho potomků, kteří pokračovali v řemesle v různých městech, jako bylo Kostelec nad Černými lesy. V historických pramenech se uvádí, že Jan Mydlář zemřel roku 1664 a že jeho dědické zázemí a bibliotéka v domě na Novém Městě odráží zájmy a vzdělání rodiny.
Kdo byl Jan Mydlář a jak vyprávění ovlivnily kulturu
V literatuře a filmu sehrál Jan Mydlář významnou roli: Svátek psal o katovské rodině, Šindelář a Štorkán rozvíjeli motivy katovského řemesla, a kronika Mydlářů vznikla jako románová kronika s historickou motivací. Na motivy jeho příběhu vznikla řada děl: romány Kat Jan Mydlář; ve službách císařů a Kati ve službách císařů; kronika katů Mydlářů; a v roce 1927 vznikl film Pražský kat.
Nápady a pověsti kolem Mydlářů se prolínají s reálnou historií: katovské řemeslo bylo důležité pro fungování města, a přestože kati bývali vynuceni k soukromým i veřejným funkcím, jejich profesní život byl často náročný a vyžadoval i zvláštní duševní odolnost.
Vizuální a multimediální prvky k článku
Pro lepší porozumění historii exekucí a katovského řemesla lze zařadit mapy a časové osy poprav, jejichž grafické zobrazení ilustruje rozšíření a dopad poprav v jednotlivých městech a roky.
Videozáznamy a audio ukázky čtení Pamětí Mydlářů mohou poskytnout hudební a jazykové souvislosti dobových textů; k dispozici jsou starší adaptace a rekonstrukce obřadů katovského řemesla.
Katovské řemeslo v Čechách
Tabulky a údaje z pramenů
| Předmět | Obsah |
|---|---|
| Datum poprav Rokycany | 14. prosince 1642 |
| Počet popravených v Rokycanech | 90 |
| Poprava mající vliv na Starém Městě | 21. června 1621 |
| Hlavní město exekucí | Praha |
| Jméno pražského kata | Jan Mydlář mladší |
Černá mohyla a černý kříž na místě popravy připomínají dějinné trauma Rokycan i širšího regionu. Mohyla byla postavena na konci 19. století a měla vyjadřovat respekt vůči obětem a vyzdvihovat extrémnost poprav v tehdejší době.