24. dubna si připomínáme svatého Jiří, jednoho z nejuctívanějších světců křesťanského světa. Byl vojákem a mučedníkem, který se stal symbolem odvahy, věrnosti Kristu a boje proti zlu. Je patronem vojáků, skautů, rytířů, zemědělců a mnoha zemí včetně Anglie, Gruzie nebo Etiopie. V českém prostředí má jeho svátek hluboké kořeny a je spojován i s příchodem jara.
Svatý Jiří žil podle tradice ve 3. století a sloužil jako důstojník římské armády za císaře Diokleciána. Když začalo pronásledování křesťanů, otevřeně vyznal svou víru a odmítl se zříci Krista. Za to byl krutě mučen a nakonec popraven (24. dubna kolem roku 303). Nejznámější legenda o svatém Jiřím vypráví o jeho boji s drakem, který ohrožoval město Silena v dnešní Libyi. Podle příběhu Jiří zachránil princeznu, kterou měl drak sežrat, a zvíře zabil. Svatý Jiří byl uctíván už od 4. století a jeho kult se rychle rozšířil po celé Evropě i na Východě. V roce 494 jej papež Gelasius I. prohlásil za svatého. V ikonografii bývá zobrazován jako rytíř na koni s kopím nebo mečem, jak zabíjí draka.
Je patronem řady rytířských řádů a jeho jméno nese mnoho chrámů, především v pravoslavné a katolické tradici. V Praze je mu zasvěcen například slavný kostel sv. Jiří na Pražském hradě, jeden z nejstarších dochovaných románských kostelů u nás. Svatý Jiří zůstává inspirací pro všechny, kdo se odvážně staví zlu, hájí pravdu a nenechají se zviklat tlakem okolí. Jeho svědectví víry a odvahy promlouvá i do dnešní doby.
Všichni známe obraz, na kterém svatý Jiří bojuje s drakem. Bývá zobrazován jako štíhlý rytíř na koni, nad ním vlaje korouhev, ladně a jakoby bez námahy bodá oštěpem draka přímo do chřtánu. Křesťan Jiří žil kolem roku 300 a byl vojákem římské říše. Legenda vypráví, že tenkrát ohrožoval obyvatele města Silene drak, vynořoval se z jezera a jedovatým dechem otravoval město. Denně žádal jednu oběť zvířecí a jednu lidskou. Oběti byly vybírány losem. Lidé si zoufali. Jednoho dne los padl na královskou dceru. Doprovodil princeznu na místo a čekal. Drak se objevil. Syčel a supěl, plival oheň a rozdupával všechno, co mu přišlo do cesty. Jiří pobodl koně, pokřižoval se a vyrazil neohroženě proti němu. Rozpřáhl se a přesným zásahem mu probodl hrdlo. Pak vyzval princeznu, aby drakovi vhodila na krk svůj pás. Jak to učinila, drak jako zázrakem zkrotl. Když ho potom přivedli do města, jednou ranou ho Jiří usmrtil. Vděčný král Jiřího obdaroval, ten však rozdělil všechno mezi chudé, pro sebe nechtěl nic. Přesvědčil je o tom, že draka přemohl jedině s pomocí Boží. Za nějaký čas však propukla další pronásledování křesťanů. Tehdy byl Jiří zajat a nakonec usmrcen. Jeho svátek slavíme u nás 24. Svatý Jiří zápasí s drakem.
Šablona na sklo - omalovánka - svatý Jiří, ilustrace: G. Možná až zbytečně vznešený název pro snůšku několika textů (celkem na cca 50 stran) plus obrazovou přílohu. Přijde mi nešťastné začít tuto knihu pojednáním o úctě ke svatým, když vlastně vzápětí následuje text, že vlastně nic nevíme, že dokonce snad ani sv. Jiří možná neexistoval, máme jen nějaké dvě legendy v nějakém kodexu. V každém z textů se proto všude objevuje nadměrné množství slov jako asi, pravděpodobně, nejspíš atd. Možná stálo za to vydat nějaký ucelenější sborník s nějakým historicko-vědeckým exkurzem, teprve poté zmínit legendy a jejich obsah, a úplně na konec úctu ke svatým a rozšíření úcty i ke sv. Jiří. Kniha je souborem textů, které byly sestaveny pro čtenáře, ctitele sv. Jiří, k nimž patří řada jmenovců, ale i skautů a rytířských řádů. O svatém Jiří informuje např. Walter Nigg, který v úvodu píše, že člověk nemůže žít bez vzoru a potřebuje před sebou mít ty, kteří představují čím by se měl stát. Jiří byl považován za podnětný vzor, ztělesňoval živý, věčný, dobrý příklad, hodný následování. Vypráví, jak město Selena v Libyi byla ohrožována mýtickou příšerou - tj. alegorie zla. Drak je obraz satana, jak je popisuje Zjevení sv. Jana v Bibli. Že zlo ve světě existuje, o tom jistě nikdo nepochybuje. Ale jsou hrdinové, kteří se skrze své dobro dokáží obětovat a pomoci druhým. A v tom je jejich velikost.
