Zavzpomínáme na uplynulé akce naší farnosti včetně několika důležitých oprav jako např. interiéru kostela sv. Až do roku 1887 měla obec jen jednu dřevěnou kapli, která stála v jejím středu. Byl zde umístěn zvon, který pravidelně zvonil Anděl Páně a také, když někdo z obce zemřel. V roce 1887 postavila obec na tzv. Vršku větší masivní kapli, která byla vysvěcena 12. dubna téhož roku.
Kostel sv. Mikuláše v Koutech je novější než farní kostel sv. Bartoloměje v Kravařích. Stavební projekt jednoduchého, moderního slohu, 22 metrů dlouhé, 12 metrů široké a 9 metrů vysoké kostelní budovy s kapacitou 850 osob vyhotovil opavský stavitel Albert Schmel a dozorování stavby byl pověřen koutecký rodák pan Luzar. Oltáře zhotovili bratři Riegrovi z Krnova. Kostel se stavěl od 27. července roku 1927 do 16. srpna roku 1928, kdy byl zkolaudován.
27. května roku 1928 byly pro něj děkanem P. Johannesem Jureczkou vysvěceny tři zvony, zhotoveny dílnou p. Manouška. Jan Křtitel (320 kg) a sv. Izidor (225 kg). K slavnostnímu vysvěcení kostela došlo 23. Štěpánkovice, kostel sv. Opava-Komárov, kostel sv. Hněvošice, kostel sv. Sudice, kostel sv. Třebom, kostel sv. Opava-Kylešovice, kostel sv. Kozmice, kostel sv. Opava, kostel sv. Kapli Panny Marie v Krnově Chomýži kromě toho, že je duchovním místem, můžeme také vnímat jako němého svědka doby, pamětníka na generace lidí, kteří zde žili před druhou světovou válkou.
Opravu před léty inicioval dnes již zesnulý dlouholetý děkan farnosti P. Po prohrané prusko-rakouské válce byla Chomýž rozdělena hraniční řekou Opavicí a původní kostel tak zůstal na pruské, dnes polské straně. Zdejší obyvatelé byli do konce 19. století pohřbíváni v Krnově. V roce 1898 koupila obec od Eduarda Schmidta pole, na němž o dva roky později zřídila nový hřbitov. Po pěti letech byla na hřbitově postavena novogotická kaple Panny Marie, která je dnes zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Tyto jednomanuálové varhany s pedálem byly postaveny v roce 1906 firmou Gebrüder Rieger z Krnova pod opusovým číslem 1341. Nejprve se zde konaly mše pravidelně. Nyní pouze dvakrát ročně, v květnu a v říjnu, tj. Od roku 1960 kostelík chátral a po odpojení elektriny byl uzavřen. Bohoslužby byly obnoveny v roce 1968 a jednalo se o vybudování elektrické přípojky. Za “normalizace” se však stal obětí vandalství i sovětských vojáků a byl znovu uzavřen. V kapli není elektrina, a tak konané bohoslužby mají tak trochu romantický charakter. K pohonu varhan je zapotřebí šlapat na měchy, jako známe např. Chomýžský hřbitov je rezervou na dobu, kdy kapacita hřbitova v centru města bude naplněna. Nyní zde byla pracovníky Technických služeb Krnov opravena jedna z hrobek. Bude sloužit jako hromadný hrob k uložení ostatků nalezených při výkopech na městském hřbitově.
„V Chomýži se již dlouhá léta nepochovává, správce hřbitova ani nedohledal záznam o posledním pohřbu. V areálu se zatím provádí pouze jednorázová údržba. „V loňském roce došlo k posečení trávy, vyřezání výmladků a náletů, letos na jaře musel být odstraněn strom, který nevydržel nápor silného větru. V současné době město zvažuje možnosti, jak na hřbitově zajistit údržbu a opravy, aby místo odpočinku dřívějších obyvatel Chomýže bylo důstojné. Areál by měl totiž i v budoucnu zůstat pietním místem. Zároveň představuje zajímavou lokalitu, která je častou zastávkou cykloturistů i pěších turistů a v budoucnu by se tak mohl stát odpočinkovým místem na jejich trase nebo i cílem procházek obyvatel města. Tomuto záměru odpovídá i vznikající plán úprav hřbitova. Návrh památkářů, který ale ještě není schváleným řešením, je následující. „Vybrat umělecky a historicky hodnotné náhrobky a umístit je v kapli nebo v městském muzeu, jeden ponechat ve funkci centrálního kříže uprostřed hřbitova jako připomínku pietního místa, ostatní kamenné části náhrobků a hrobů soustředit a odprodat.
Kostel sv. Vavřince v Kloboukách u Brna byl postaven v r. 1655, i když dějiny farnosti podle písemných záznamů sahají až do 13. století. Sv. Vavřinec, patron farního kostela, byl římským jáhnem, národností Španěl, který byl pro svoji víru umučen v roce 258 upálením na roštu. Ten se stal i jedním z jeho atributů při jeho zobrazování. Kostel prošel čtyřmi většími opravami v 19. století. Také ve 2. polovině 20. století prošel novými opravami a úpravami, zvl. podle instrukcí II. vatikánského koncilu /1962-1965/, kdy se bohoslužba po mnoha staletích vrátila z latiny do jazyka srozumitelného lidu a oltář se stal stolem Večeře Páně, za kterým slouží kněz čelem k lidu. V r. 1951, po smrti dlouholetého klobouckého faráře Jana Frýdka, který zde působil 36 let, se stal farářem Ladislav Simajchl, od r. 1948 Frýdkův kaplan. Jemu farnost vděčí nejen za úpravy kostela, ale i jeho okolí. V kostele byly provedeny nové omítky v presbytáři, trhliny ve stropě zality tekutým cementem, upravovány byly elektroinstalace. Toto všechno se dělo s obrovským nasazením a elánem farníků. Kromě účelnosti pro vlastní bohoslužby v tom ale zpětně musíme vidět i odpor farníků proti stále větší a větší ateizaci národa, jak o to usiloval minulý komunistický režim. V roce 1955 byl vymalován vítězný oblouk impozantní freskou, která téměř michelangelovským způsobem znázorňuje vztyčování Ježíšova kříže na Kalvárii. Malbu tehdy provedl dnes u nás i v cizině uznávaný malíř a architekt nových kostelů Ludvík Kolek. Toto dílo uskutečnil ve svých 22 letech po skončení akademie, která mu ale neudělila žádný titul. V roce 1964 dochází k výměně oltářů. Hlavní oltář, tyrolská práce z roku 1880 byl přemístěn do Krumvíře, kde původní oltář vyhořel, boční oltáře jsou v kostele v Hlubokých Mašůvkách, známém poutním místě Znojemska. Na stěnu za hlavní oltář se dostal původní zrestaurovaný obraz sv. Vavřince. Kolem něho byly zavěšeny raně barokní řezby, pocházející zřejmě z Litenčic u Kroměříže. P. Simajchl je sám po 7 letech restauroval a skládal dohromady. Ze zříceného kostela v Hustopečích se dostalo do kostela klobouckého barokní sousoší křtu Páně u křtitelnice. V roce 1968 prošly generální opravou vnější omítky, okapy a okna, opět s velkým nasazením farníků. Statické zajištění kostela a stahování klenby bylo provedeno v roce 1986, za působení faráře Ervína Jansy. Ten ještě také pořídil v roce 1990 tři nové zvony, ulité Laetitií Dytrichovou v Brodku u Přerova. V roce 2001 byla rozebrána kopule věže, včetně zchátralého trámoví a postavena nová, pobitá měděným plechem, která by měla vydržet minimálně 200 let. Náklady na obnovu kopule byly asi tři čtvrtě milionu korun. Bohoslužby v tomto farním kostele jsou v neděli v 7.30 hod., ve středu v 19 hod. v letním a v 18 hod. v zimním čase. V pátek v 17.30 v letním a v 16.30 v zimním čase.
Stud za kostel Všestudy
Kaple Panny Marie v Krnově Chomýži kromě toho, že je duchovním místem, můžeme také vnímat jako němého svědka doby, pamětníka na generace lidí, kteří zde žili před druhou světovou válkou. K pohonu varhan je zapotřebí šlapat na měchy, jako známe např. Chomýžský hřbitov je rezervou na dobu, kdy kapacita hřbitova v centru města bude naplněna. Nyní zde byla pracovníky Technických služeb Krnov opravena jedna z hrobek. Bude sloužit jako hromadný hrob k uložení ostatků nalezených při výkopech na městském hřbitově.
Kostel sv. VavřinceFarní webové stránkyKlasické shrnutí História farnosti ukazuje kontinuitu: od původních kaplí po moderní dominanty, s důrazem na trvalou péči o duchovní i kulturní dědictví regionu.