V Kadaňi, na okraji Doupovských hor, rostou dva pozoruhodné stromy - mohutné lípy malolisté, stojící poblíž kaple sv. Jana Křtitele. Tyto stromy vytvářejí významnou krajinnou dominantu a jejich kmeny dosahují obvodů až 416 cm, výška něhož dosahuje kolem 15 metrů. Důvodem ochrany je jejich historický a kulturní význam pro lokalitu.
Stavba samotné kaple má gotickou minulost a byla pojmenována obřadem kapituly Pražského hradu. Kaple svatého Jana Křtitele prošla během staletí mnoha rekonstrukcemi a sloužila jako důležitý bod ve vnitřní struktuře chrámového komplexu. V historii werek zde bylo zmiňováno, že náklady na stavbu a vybavení této kaple uhradil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, díky čemuž se kaple někdy nazývá „kaple arcibiskupa Arnošta“.
Kaple prošla řadou změn. V 17. století byla zasvěcena svatému Janu Křtiteli a později svatému Janu Křtiteli a svatému Antonínovi poustevníkovi. Podrobnosti o náhrobcích, freskách a oltářích ukazují bohatou historii kaple. Na východní stěně kaple byl Bell uveden jak náhrobek Břetislava II. a Bořivoje II., tak i řada renesančních a barokních prvků, včetně oltářních obrazů a výzdoby. Při rekonstrukcích 19. století byla kaple výjimečná tím, že její zdivo bylo natolik poškozené, že muselo být zrestaurováno a postaveno znovu, aby se dosáhlo stabilní podstaty a estetičnosti gotického slohu.
V průběhu let se v kapli objevily i významné liturgické artefakty, jako bronzový Jeruzalémský svícen, který se stal unikátní památkou. Tento svícen pocházel z románské vrstvy a byl později upraven o renesanční část, která byla doplněna v 17. století. Svícen byl po staletí umístěn na různých místech kaple a jejích ochozů a odkazuje na bohatou kolekci rytin a maleb, které zdobily interiér chrámu. Na oltáři byly umístěny náhrobky arcibiskupů a další historické památky, které poukazují na význam mub sloužících církevních autorit a jejich vliv na vývoj katedrály.
Obě Lípy malolisté nacházející se u kaple tvoří konsorcium krajinné paměti. Lípa je tradičně v Čechách chápána jako národní strom a často bývá vysazována jako strom návesní, památný, či součást alej. Její dřevo nachází uplatnění v řezbářství a květy mají léčivé účely. Místní okresní národní výbor v minulosti vyhlásil ochranu kvůli významu stromu pro krajinu, a Ústřední seznam ochrany přírody eviduje tuto lipu pod specifickým kódem. Kmeny líp ukazují na věk a vitalitu stromů, které roste i v humanozních a vlhkých půdách typických pro lužní lesy a dubohabřiny.
Stavba kaple a její bohatá symbolika ilustrují, jak historické artefakty a přírodní památky mohou spolu souviset, aby utvářely kulturní a přírodní identitu místa. Lípy spolu s kaplí vytvářejí komplex, který je nejen domovem pro tradiční druhy stromů, ale i pro sakrální prostor a jeho poutníky.
Historie kaple a její klíčové prvky
Kaple byla předmětem ochrany a její struktura měla v průběhu staletí četné úpravy. Čelní strana kaple má uprostřed vstup do objektu, střecha je stanová s nízkým sklonem a na vrcholu je čtyřboká zděná lucerna. Osvětlení kaple zajišťovalo skleněné a gotické prvky, které byly obnovovány během rekonstrukcí začátkem 19. století. Kaple je zaklenuta kupolí na pendativech a stěny jsou členěny výklenky zakončenými půlkruhovým obloukem. Předmětem ochrany je kaple a přilehlý pozemek.
V interiéru kaple se nacházejí bohaté sochy svatých a renesanční náhrobní desky dvou arcibiskupů, jejíž texty a symbolika odrážejí historické vrstvy. V roce 1864-1866 byly doplněny barevné sklomalby oken, připravené podle návrhů Josef Matyáš Trenkwald a Antonín Lhota. Oltář byl postaven na konci 70. let 19. století z vápence plönského v gotickém slohu a jeho výzdoba zahrnuje renesanční náhrobky z červeného mramoru a sochy svatých. Donátorem oltáře byl císař Ferdinand I., a na něj odkazují nápisy umístěné na stěnách oltáře.
Památné náhrobky a renesanční prvky
Při severozápadní stěně kaple stojí památný bronzový svícen „Jeruzalémský“. Jeho nejstarší část pochází z románského období a byla do Prahy pravděpodobně přivezena z Milána po dobytí Milána římskými vojsky. Na bočních stěnách oltáře jsou vsazeny renesanční náhrobky dvou arcibiskupů - Antonína Bruse z Mohelnice a Martina Medka z Mohelnice. Na jejich podstavcích je zobrazeno několik světců a postav, včetně sv. Václava, sv. Víta a sv. Metoděje. Při výzdobě byla využita položka zlaté lišty a kovaná mříž z roku 1732, která uzavírá oltářní prostor.
Guardní výzdobu chrámu dokresluje obraz sv. Jana Křtitele, který byl do kaple věnován v roce 1667, a obraz Svatý Jan Nepomucký před soudem krále Václava IV., který visel na ochozovém arkádovém pilíři až do beatifikačního procesu roku 1719. Nápisy a erby připomínají osobnosti a epochy, které se s kaplí pojí. V roce 1641 Leonardo Leopold Vilém, arcivévoda rakouský, doplnil horní část svícnu renesančním stvolem, čímž vznikla významná ikona nejen pro sakrální prostor, ale i pro sběratele historických artefaktů.
Přeměny a restaurace v 19. století
V průběhu 19. století byla kaple rozebrána a znovu postavena kvůli trhlinám a narušenému zdivu. Byly provedeny restaurátorské práce, včetně zasazení barevných skel a obnovení výtvarných prvků, které dodaly kapli původní gotické rysy a zároveň nový architektonický výraz. Při rekonstrukcích se zachovaly a doplnily prvky, které ztvárnily komunitní a kulturní hodnoty katedrály.
Zřícenina letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele - 50.díl putování po zříceninách
Přírodní a kulturní význam lipových stromů
Lípy malolisté v České republice jsou rozšířené, roste i Korsice a Kavkaze; jejich hlavní charakteristiky zahrnují srdčitou čepel listu, kulovité plody a přirozené prostředí v lužních lesích a dubohabřinách. Stromy dosahují výšky kolem 30 metrů a jejich kmeny mohou mít obvod až 416 cm. Lípa srdčitá je tradiční strom návesní a památný, používá se v lidové kultuře i v medicíně, a její dřevo je ceněné pro řezbářství. Květ lípy se sbírá pro léčivé účinky a v ochraně přírody má své pevné postavení.
Stavba kaple a lipová alej vytvářejí jedinečný kontext pro spojení přírody a kultury. Ochrana památného stromu je formou zachování krajinné identity regionu a symbolizuje dlouhodobou interakci lidé a krajiny. Lípa byla v minulosti často vysazována v kulturní krajině jako součást obcí a alejí, a její význam se stal součástí národní identity, která je dodnes připomínána v seznamu chráněných přírodních dedic.
