Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Starobrněnský klášter byl založen českou a polskou královnou Eliškou Rejčkou roku 1323 jako klášter cisterciaček. K založení starobrněnského kláštera se traduje pověst o praporkové věštbě. Královna Eliška ve stáří žila na Špilberku a chtěla nechat Brnu památku na svůj pobyt. Dlouho přemýšlela, kde obě stavby postavit. Na čísi radu se rozhodla, že vše svěří náhodě. Nechala si ušít tři praporky a jednoho pěkného dne se svým doprovodem vystoupila na Hladovou věž na Špilberku. Všichni Brňané se dívali kam praporky poletí. První praporek spadl hned pod hradem, na Starém Brně, Eliška Rejčka proto zde klášter založila. Druhý praporek vítr zanesl daleko, až někam k Veveří. Nikdo už ho pak nenašel. Třetí, poslední praporek letěl do Komína. Tam královna položila základní kámen nového kostela.
Klášter nemá zakládací listinu, ale existují první dva doklady o jeho založení. Ve Zbraslavské kronice bylo zmíněno, že Eliška Rejčka uvedla řádové sestry - abatyši Kristinu a dvanáct jeptišek - ke klášteru, a to 15. května 1323. Druhým dokladem byla listina Elišky Rejčky, ve které dává klášteru cisterciaček majetky, a to trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovicemi a Starovičkami. Tato listina byla vydaná 1. června 1323. Roku 1333 byla započata u kláštera výstavba špitálu, která trvala 50 let. Eliška se dokončení stavby sice nedožila, ale její tělo zde bylo posléze pochováno - pokud se sem vydáte, můžete na chrámové dlažbě najít místo označené korunkou a písmenem E. Právě to je místo, kde Eliška Rejčka leží pohřbena.
Za josefinských reforem roku 1783 byly do císařem zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně přemístěni augustiniáni. S sebou si přinesli i stříbrný oltář s obrazem P. Marie Svatotomské. Tento klenot starobrněnské baziliky je starobylou ikonou, kterou věnoval císař Karel IV. roku 1356 klášteru augustiniánů, jedná se o nejstarší ikonu v České republice. Starobrněnský augustiniánský klášter se stal v 19. století střediskem kultury a vzdělanosti. Řeholník Johann Gregor Mendel zde při svých pokusech objevil zákony dědičnosti a stal se zakladatelem genetiky. V klášteře uchované památky na jeho působení, především originál Mendelova rukopisu „Pokusy s rostlinnými hybridy“ z roku 1865, přitahují zájem vědců z celého světa. Dále zde působil dirigent a skladatel Pavel Křížkovský a jeho slavný žák Leoš Janáček.
Mimořádný význam chrámu Panny Marie na Starém Brně byl potvrzen papežem Janem Pavlem II., který mu udělil 6. Objevte starobrněnský klášter s bazilikou, unikátní ikonou P. V bazilice je možné vidět stříbrný oltář s obrazem P. Marie Svatotomské, což je nejstarší ikona v České republice, darovaná Karlem IV. Titul Basilica Minor udělil chrámu Panny Marie papež Jan Pavel II. dne 6. ikona P. Mendlovo nám. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Objevte nejvýznamnější a nejkrásnější baziliky v České republice!
25. 4.31. 27. 24. Dnes zamíříme do první české katedrály. Je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedleci. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory, je katedrála od roku 1995 zapsána do seznamu památek UNESCO. Mezi svými zdmi skrývá unikát - gotickou monstranci. Sedlecký chrám byl ve své době největší stavbou v Čechách. Má podobu latinského kříže a jeho délka je úctyhodných 97 metrů.
Vítám vás v nejstarší katedrále svého typu ve střední Evropě, od roku 1995 památce UNESCO, přivítala nás průvodkyně Dagmar Holá. K založení kláštera, jehož historie sahá do poloviny 12. století, se vztahuje legenda. Podle ní dal podnět k založení kláštera olomoucký biskup Jindřich Zdík. Na tomto místě se zastavil během cesty mezi Olomoucí a Prahou. Ve snu se mu prý zjevil anděl, kterého jeho služebníci viděli vlétnout do biskupových úst v podobě bílého ptáčka se zlatými křídly. Anděl mu měl ukázat mnichy v bílých hábitech a přikázat postavit zde klášter. Ten byl pojmenován Sedlec, údajně podle sedla, které měl biskup Zdík pod hlavou a pak přišli první mniši.
Byli sem pozváni mniši z Německa, z Waldsasenu a to pánem Miroslavem z Cimburka a Markvartic na radu Olomouckého biskupa Zdíka v roce 1142. Typický cisterciácký klášter je většinou založený v pustině, tady bylo místo už obydlené. V Kutné Hoře pak propukla stříbrná horečka a zisky z těžby plynuly i do kláštera. Toho dokázal využít opat Heidenreich, diplomat světového formátu a dvořan krále Václava II. Nákres Sedleckého kláštera.
Bohatý klášter ale nepřehlédli husité. Byl vypálen a část mnichů zabita. A k tomu se vztahuje druhá legenda. Podle ní Žižka přikázal chrám ušetřit. Jeden z jeho velitelů ho neposlechl a katedrálu zapálil. Jan Žižka prý tehdy prohlásil, že ten, kdo se k tomuto hrdinskému činu přihlásí, dostane zlato a stříbro. Poté, co si viník přišel pro odměnu, nechal mu nalít roztavené zlato a stříbro do krku. Ať už byla pravda jakákoliv, klášter a chrám zůstaly dalších téměř 300 let v ruinách. I přesto působila zřícenina chrámu monumentálně. Opatem kláštera se tehdy stal Jindřich Snopek a podařilo se mu shromáždit prostředky na obnovu katedrály. Talentovaného stavitele našel v Janu Blažejovi Santinim.
Santini je nositelem syntézy baroka a gotiky. Zachování gotického ducha propojeného s velkolepostí baroka. Jan Blažej Santini Dnes je kostel světle žlutý. Co se týče klenby, je tu zajímavý architektonický prvek, kterému se říká česká placka. A my se na klenbu katedrály podíváme nikoliv zdola, ale shora.
A jdeme na půdu, kde se nalézáme nad tou českou plackou. Během poslední rekonstrukce mezi lety 2000 - 2008 bylo potřeba čtyři z nich opravit. Šéf této obnovy, pan Koubský starší měl opravdu problém, protože oslovoval slavné restaurátorské firmy a ty říkaly: neumíme, neděláme, neznáme. A s tímto odjel s rodinou na výlet na Moravu do vinného sklepa a tam si stěžoval místním vinařům, jaký má problém. A ti mu říkali, však my takhle stavíme po staletí naše vinné sklepy. Kdo ví, kde ten Santini čerpal své nápady. Ale co je v každém případě jisté, je to tzv. zdění z ruky. Používá se hrubá malta, cihla se na chviličku namočí do vody a pak se zhruba pět minut drží v místě spoje. Dojde k absorbci vody z malty do cihly. Takže se tam prostě přicucne.
Tímto způsobem je postaveno i samonosné schodiště. Když v Sedleci přijdete na ochoz katedrály, objeví se chrám v celé své impozantní kráse - 97 metrů délka, 29 metrů šířka a 27 metrů výška.
Nádherná světlost, žádná ponurost pozdně gotických katedrál, 106 oken, západní má 14 metrů, dobrý vzduch, jsou tu průduchy i kvůli obrazům. Ale něco je tu velmi špatně. Katedrála v Sedleci, foto: CzechTourism uvedla Dagmar Holá a začala zpívat. Jak dodala, při prázdném kostelu bychom napočítali přes devět vteřin dlouhé echo. A to je hodně špatná akustika. To je také důvod, proč na zadním ochozu nejsou varhany. Přesto se v kostele konají koncerty. Není problém instalovat reprobedny a přes ně směřovat zvukové paprsky. Ostatně v katedrále je i kino, kde vám promítnou animovaný film o jeho historii. Věřte, že se při něm nudit nebudete.
Vše je bráno s humorem a nadsázkou. A když už mluvíme o historii, i Sedlecký klášter postihlo zrušení za vlády císaře Josefa II. Nejdřív zabrali katedrálu vojáci, pak tu dokonce sídlila tabáková firma a bazilika chátrala. Přišel rok 1995 a zápis na seznam UNESCO. Katedrála byla zachráněna. Ukrývá v sobě poklad, originál vzácné gotické monstrance. Říká se, že její tvar inspiroval Santiniho při stavbě katedrály. Monstrance byla vyrobená před rokem 1400. Jedná se chrám v chrámu, parléřovská gotika. Byla zachráněna před husity a třicetiletou válku přežila zazděná do zdi. Pak prý byla náhodně objevena katem ve zbořeništi katedrály. Sedlecká monstrance, foto: Daniel Baránek / licence 3.0 Unported
Jednou v 50. letech místní farář požádal Národní výbor, zda by zapůjčil monstranci k provedení procesí. Komunistům bylo jasné, že se jedná o vzácný klenot, takže sami 'estébáci' hlídali v průvodu ministrantů monstranci. V každém případě je to jedna z deseti v Evropě zachovaných gotických monstrancí. 92 centimetrů vysoký 4,2 kilogramů těžký klenot, samé zlato a stříbro. Uprostřed je tzv. lunula. Je ve tvaru křidélek anděla, andělská hlava a právě do těch křidélek lunuly se vkládá hostie.
V současné době se vytváří kopie sedlecké monstrance a čeká ji putovní výstava. Vnitřní výzdoba chrámu pochází z první poloviny 18. století a podíleli se na ní nejlepší malíři své doby Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška a především Petr Brandl. Brandl svým malováním dokázal hodně peněz vydělat, ale jako správný bohém je velmi rychle utratit. Říká se, že se dokonce neplatilo jemu, ale rovnou jeho věřitelům. Obraz sv. Juliány z Lutychu, foto: Daniel Baránek / licence 3.0 Unported Brandl namaloval pro chrám hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, obraz sv. Juliány z Lutychu, klečící před sedleckou monstrancí či Vidění sv. Luitgrady.
Skica tohoto obrazu dokonce sloužila jako předloha Matyáši Braunovi pro vytvoření sousoší pro 13. pilíř Karlova mostu v Praze. Je to vzácný obraz, možná něco znáte z jejího života. Říká se, že každý den vykonala modlitbu za odpuštění hříchů celému lidstvu. Dokonce i v době, když byla nemocná a pak viděla, jak se k ní Kristus sklání. Říká se, že okolí této řádové sestry registrovalo, že je naplněna Boží blízkostí.
A ještě jednu zvláštnost mají v Sedleckém chrámu - holohlavou Madonu. V období baroka a rokoka mocní nosili paruky. Mniši tedy nechali na znak úcty k Marii vyrobit barokní sochu a paruky. Jenomže paruky se nedochovaly a my máme holohlavou Madonu. Jak dodala Dagmar Holá, sedlecká katedrála se veřejnosti otevřela po třech stech letech v roce 2009.
