Kostel sv. Jakuba Většího je národní kulturní památkou a je hlavním farním chrámem města. Nabízí unikátní prohlídku interiérů i historických krovů. Kostel byl založen při vzniku města Jihlavy ve 40. letech 13. století, řádem premonstrátů, kteří kostel a faru spravují dodnes. Kostel sv. Jakuba Většího je trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěma věžemi v průčelí. Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy (mezi 1240-1243). Gotický kostel byl v květnu 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku posvěcen a povýšen na kostel farní. Do té doby bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková. Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí. Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otvírá pohled na město i okolí. V roce 1563 slavnostně vysvěcen nový velký zvon „Zuzana“, který je druhým největším zvonem na Moravě. Zvon se jmenuje podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která na jeho zhotovení přispěla značnou částkou. Kostel je pokladnicí uměleckých předmětů. V boční barokní kapli Bolestné Panny Marie je umístěna nejstarší jihlavská Pieta, vyřezávaná z lipového dřeva a datovaná k roku 1340. Před vstupem do kaple je umístěna socha sv. Kateřiny Alexandrijské, tesaná z opuky, datovaná k roku 1400 a vyrobená přímo pro Jihlavu na objednávku jihlavských měšťanů. Socha je národní kulturní památkou patří do velmi vzácného souboru skulptur tzv. krásného slohu. Nalezneme zde také kopii tzv. Přemyslovského kříže, původně umístěného v kostele Povýšení sv. Kříže, později v kostele sv. Jakuba. V prostoru mezi kaplí Sladovnickou a kaplí sv. Voršily je umístěna nádherná renesanční křtitelnice, zdobená tepaným plátkovým zlatem, byla zhotovena norimberským zlatníkem Hansem Hirzem v roce 1599, na objednávku jihlavského konšela Jacoba Seidenmelczera ze Seidenbergu. V hlavní lodi kostela je dodnes umístěna dřevěná socha patrona kostela a města Jihlavy sv. Jakuba Většího, patrona horníků a havířů. Socha je datována do poslední třetiny 15. století. Téměř současně začali jihlavští měšťané stavět tři velké kostely (kostel sv. Jakuba, Nanebevzetí Panny Marie a Povýšení sv. Kříže). Jedná se o gotický kostel s dlouhým kněžištěm, trojlodní halou a dvěma věžemi v západním průčelí, které je prolomeno ústupkovým portálem. Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy. Gotický kostel byl v květnu 1257 posvěcen a povýšen na kostel farní. Do té doby bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele. Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní věže. Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako vyhlídková. Při přestavbě v letech 1373-1379 byla dokončena stavba trojlodí a vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela. Při přestavbě v letech 1373-1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie. Rok 1691-1692 a související události spojené s mariánskou úctou jsou popsány v kronice, mimo jiné o slavnostech a různých darovaných artefaktech. Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů. Kaple Bolestné Panny Marie byla přistavěna ze severní strany kostela a sloužila jako místo pro zázračnou Pietu; její výstavba byla povolena roku 1701 a kaple byla posvěcena roku 1703. Kaple je architektonicky zajímavá svým reguliárním oktagonálním půdorysem a bohatou štukovou výzdobou vnitřní od Giacoma Antonia Corbelliniho. Vnitřní kopule má výzdobu od Michaela Václava Halbaxe a Václava Jiřího Noska. Kaple byla v roce 1999-2006 kompletně obnovena a její vnitřní vybavení zrestaurováno. Kaple je přístupná v čase otevření kostela k bohoslužbám a koncertům. Pravidelné bohoslužby se konají každé pondělí v 8 hodin během celého roku. Turisté si mohou kapli a kostel prohlédnout přibližně půl hodiny před každou bohoslužbou v kostele a po ni až do uzavření. Kaple Bolestné Panny Marie a kostel sv. Jakuba Většího jsou spravovány Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a jejich obnovené interiéry byly dokončeny v 90. letech 20. století. Turisté a poutníci si mohou prohlédnout i další objekty na svatojakubském hřbitově, jako je kaple sv. Jana Evangelisty a další sochy a obrazy, které kronika zmiňuje. Po roce 2000 probíhaly další opravy a údržba; kostel i kaple zůstávají otevřené v době bohoslužeb a koncertů. V současnosti je věž samostatně nepřístupná veřejnosti a pokladna není otevřena, ale od sezóny 2025 prohlídky organizuje Brána Jihlavy, p. o. Soukromé prohlídky krovu a věže pro skupiny nad 10 osob jsou možné. Last entry pro věž bývá 30 minut před koncem prohlídkového času. Prohlídky GOTICKÉHO krovu a věže v kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě jsou organizovány každou sobotu a neděli v 11:00 a 13:00 s průvodcem, cena 150 Kč (plná), 90 Kč (snížená). Východiště prohlídek je Brána Matky Boží Věžní 4785/1. Organizátor prohlídek: Brána Jihlavy, p. o. Prohlídky zahrnují Interiéry a historické krovy kostela sv. Jakuba Většího. Největší jihlavský kostel, vysvěcený v roce 1257, uchovává ve svém interiéru několik jedinečných artefaktů, mimo jiné národní kulturní památku sochu sv. Kateřiny z doby kolem 1400. Jeho dvě věže jsou zdaleka viditelnou dominantou města. Dosud byl kostel přístupný návštěvníkům především v rámci bohoslužeb a koncertů, ale nyní jsou prohlídky krovu a věže pod vedením Brány Jihlavy pravidelně organizovány. Turisté si mohou prohlédnout kostel i kapli Bolestné Panny Marie při respektování posvátnosti prostoru.
Historické a umělecké poklady ve vnitřních prostorách
Kaple Bolestné Panny Marie je součástí farního kostela sv. Jakuba Většího. V boční kapli Bolestné Panny Marie je umístěna nejstarší jihlavská Pieta, vyřezávaná z lipového dřeva a datovaná k roku 1340. Před vstupem do kaple je umístěna socha sv. Kateřiny Alexandrijské, tesaná z opuky, datovaná k roku 1400 a vyrobená přímo pro Jihlavu na objednávku jihlavských měšťanů. Socha je národní kulturní památkou a patří do souboru skulptur tzv. krásného slohu. Dřevěná socha patrona kostela sv. Jakuba Většího je umístěna v hlavní lodi a datována do poslední třetiny 15. století. Největším obrazem je 7,5 metru vysoký obraz hlavního oltáře Stětí sv. Jakuba od jihlavského rodáka J. N. Steinera. V hlavní lodi Kostel sv. Jakuba je pokladnicí uměleckých předmětů a v obvodových zde reliéfy a sochy z gotických a renesančních období. Kaple Panny Marie Bolestné má bohaté štukové zdobení a barokní oltář s gotickou Pietou pocházející z třicátých let 18. století. Ceděné obrazy, sochy a fresková výzdoba kaple pocházejí z doby baroka a novověké úpravy interiéru. Návštěvníci mohou obdivovat rovněž renesanční křtitelnici zdobenou tepaným zlatem z roku 1599 a kopie Přemyslovského kříže, která byla původně umístěna v jiném kostele.
Současné prohlídky a návštěvní informace
Turisté si mohou kostel prohlédnout přibližně půl hodiny před každou bohoslužbou a po ní až do uzavření. Věž je momentálně nepřístupná veřejnosti a pokladna není otevřena, nicméně od sezóny 2025 prohlídky organizuje Brána Jihlavy, p. o. Komentované prohlídky krovu a věže probíhají každou sobotu a neděli dvakrát denně v 11:00 a 13:00 s průvodcem. Vstupné činí 150 Kč plné, 90 Kč snížené. Prohlídky začínají z východiště Brána Matky Boží Věžní 4785/1 a zahrnují interiéry a historické krovky kostela sv. Jakuba Většího. Počátky prohlídek a zázemí chrámu jsou spojené s aktivitou římskokatolické fary a Strahovské premonstráty. Turisté mohou navštívit kostel a kapli během otevíracích hodin a během bohoslužeb.