Francie stavěla katedrálu Notre-Dame v Paříži téměř dvě století, požár ji ale dokázal za pouhých 15 hodin téměř zlikvidovat.
Hned po ničivé katastrofě z 15. Není pandemie nemoci COVID-19, ale především nedostatek potřebného materiálu a složitost restaurátorských prací zdržují rekonstrukci nejvýznamnější francouzské katedrály Notre-Dame v Paříži.
Teprve v listopadu 2020 se podařilo kompletně odstranit 40 000 kusů spečeného lešení o váze 250 tun, které katedrálu před požárem 15. Velkou výzvou je i odstranění asi 460 tun olova, které se při požáru dostalo do okolí katedrály.
Olovo se využívalo jako pojivo skleněných vitráží.
Asi největším problémem bude najít 3 000 správně rostlých dubů, z jejichž dřeva se má obnovit krov katedrály.
Pařížská katedrála Notre-Dame není významná jen pro Francii, stavěly se podle ní katedrály v mnoha dalších městech a zemích Evropy.
Právě tady, na ostrově Île de la Cité, se v římských dobách rozkládala galská metropole Lutecia a v základech katedrály se kolem roku 1710 našly pozůstatky oltáře zasvěceného Jupiterovi.
Že toto místo bylo významné už ve starověku, pak potvrdil archeologický průzkum v 60. a 70.
Jde o les 1 300 dubů původně pokácených v letech 1160-70 kvůli stavbě krovu katedrály.
Mnohé z těchto dubů byly 300-400 let staré, pamatovaly tedy příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
Během Velké francouzské revoluce v roce 1793 rozvášněný dav strhl pomocí lan 28 soch biblických králů z průčelí Notre-Dame a urazil jim hlavy.
Fragmenty kamenných soch pak byly zakopány nebo pohozeny na smetiště.
Při letmém pohledu vypadají dvě hlavní věže Notre-Dame jako dvojčata.
Jenže to tak není.
Severní věž je ve skutečnosti o něco vyšší než ta jižní.
Během francouzské revoluce vzalo za své i 20 zvonů katedrály - tedy kromě největšího zvonu nazývaného Emmanuel.
Zvony doplatily na to, že byly stejně jako děla odlity z bronzu a mladá republika potřebovala spíše střílet než zvonit.
V 19. století byly zvony nahrazeny novými, nepodařilo se ale u nich „trefit“ zvuk - zněly zkrátka jinak než ty původní.
Teprve v roce 2013 nová sada zvonů vrátila Notre-Dame zvuk ze 17.
Na první pohled kamenné chiméry a chrliče zdobící katedrálu připomínají gotické sochy.
Když se Napoleon Bonaparte nechal v roce 1804 prohlásit císařem, vybral si pro svou korunovaci právě katedrálu Notre-Dame.
Ta ale v té době nebyla vůbec v dobré kondici.
Staletí úpadku a řádění revolučních davů způsobily, že kdysi honosná stavba chátrala a sloužila nanejvýš jako skladiště.
„Prezident důvěřuje stanovisku odborníků. Schválil proto projekt představený hlavním architektem, který počítá s původní podobou věže,“ citoval zpravodajský server BBC z prohlášení Elysejského paláce.
V něm stojí mimo jiné i to, že Macron nechce rekonstrukci katedrály odkládat a zbytečně komplikovat.
Francouzský prezident zprvu podporoval moderní vzhled katedrály, nyní ale otočil.
Hlavním důvodem je zjevně nedostatek času.
Již dříve totiž Macron uvedl, že rekonstrukce Notre-Dame musí být hotova do roku 2024, kdy Paříž hostí letní olympijské hry.
Ničící požár
Příčinou požáru, který vypukl v prostoru střechy katedrály večer 15. dubna, byl zřejmě elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek.
Plameny zničily část střechy, krov a špičatou věžičku, kterou vytvořil v 19. století architekt Eugéne Viollet-Le-Duc.
Ve Francii následně vznikla velká diskuze o tom, jak Notre-Dame opravit.
Odvážný projekt na rekonstrukci památky představil belgický architekt Vincent Callebaut, který chtěl z poničené střechy udělat skleník pokrytý solárními panely.
Ekologicky šetrná budova měla podle jeho návrhu vyprodukovat až 21 tun zeleniny a ovoce pro celou Paříž.
Vyjma skleníku padl i návrh na vytvoření včelína, parku či plaveckého bazénu ve tvaru kříže, na nějž by shlížely sochy dvanácti apoštolů.
Z průzkumů, které zveřejnila francouzská média, však vyplynulo, že Pařížané nejsou změnám nakloněni.
Až 54 procent dotázaných se totiž vyslovilo proto, aby měla katedrála po rekonstrukci stejnou podobu jako před požárem.
Vyhrocená diskuze
O co nejpřesnější obnovu dlouhodobě usiloval i hlavní architekt francouzských historických památek Philippe Villeneuve, který byl pověřen rekonstrukcí katedrály.
Hádky o budoucí podobu katedrály nakonec vyústily až do urážek.
Mediálně nejvděčnější spor se loni rozhořel mezi Villeneuvem a generálem Jeanem-Louisem Georgelinem, který řídí obnovu chrámu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na věži katedrály Notre-Dame v Paříži restaurované po požáru během slavnostního ceremoniálu jejich znovuotevření, 19. Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron slavnostně otevřel věže katedrály Notre-Dame v Paříži restaurované po požáru.
Při ceremoniálu dnes sám na věž památky vystoupal a ještě jednou poděkoval všem, kteří se na obnově katedrály podíleli, informovala agentura AFP.
"Nekonečně děkuji více než 2000 řemeslníkům a umělcům, kteří přijeli z celé Francie. Díky jejich genialitě se katedrála opět pyšní svou původní krásou a nabízí nádherný výhled na Paříž," uvedl Macron na síti X.
Francie přístup do věží znovu otevírá u příležitosti Dnů kulturního dědictví.
Při opravách po požáru, který v dubnu 2019 zachvátil katedrálu, restaurátoři a dělníci prohlídku věží zcela přepracovali, uvedla Marie Lavandierová ze Střediska národních památek (CMN).
Návštěvníci musí celkem zdolat 424 schodů, aby si mohli vychutnat výhled na centrum Paříže.
Na rozdíl od bezplatné návštěvy katedrály stojí vstup do věží historického monumentu 16 euro (přibližně 390 Kč).
AFP uvedla, že klíčové práce na katedrále, která je součástí světového dědictví UNESCO, jsou otevřením věží dokončené.
Předseda instituce pověřené restaurováním katedrály Philippe Jost upřesnil, že další práce se zaměří na renovaci východního konce budovy za kůrem.
Notre-Dame zachvátily plameny večer 15. dubna 2019.
Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části katedrály považované za jedno z nejlepších děl francouzské gotické architektury.
Většinu uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit.
Příčina požáru dosud nebyla zcela objasněna, oheň mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety.
Na centrální věžičce se tehdy dlouhodobě prováděly restaurátorské práce.
Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.
Katedrála byla po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně znovuotevřena 9. prosince 2024.
Chrám v plamenech, národ v slzách.
Od požáru Notre-Dame uplynulo šest let.
Oheň vznikl během rekonstrukce a rychle se rozšířil.
Proschlý krov ze 13. století neměl šanci odolat.
Za pár hodin už Pařížané sledovali, jak se věž architektonického skvostu pod náporem plamenů hroutí.
Pro některé to bylo skutečné národní trauma.
Záběry hořícího chrámu v přímém přenosu sledovaly miliony lidí po celém světě.
Vlna solidarity následovala okamžitě, vybrala se miliarda eur.
Znovuzrození symbolu Paříže. Notre-Dame zničily plameny, teď se světu opět otevře.
Paříž zažívá velkou slávu. V sobotu se po ničivém požáru z dubna 2019 znovuotevřel jeden ze symbolů francouzské metropole - katedrála Notre-Dame.
Na velkolepé události přislíbili účast i světoví státníci, například zvolený prezident USA Donald Trump nebo britský král Karel III.
Podívejte se na historické snímky památky, fotky z požáru i po rekonstrukci.
Zvon, na který zvonili vítězové olympijských her, zavěsí v katedrále Notre-Dame.
Bronzový zvon, který během letních olympijských her v Paříži visel na Stade de France, bude ve čtvrtek slavnostně zavěšen v opravené katedrále Notre-Dame.
Vyhořelé památce ji věnovali pořadatelé her.
Bude jedním ze tří nově osazených zvonů, oznámila podle agentury AFP správa katedrály.
Katedrála Notre-Dame bude mít opět svůj "hlas". Po požáru se do ní vrací osm zvonů.
Osm zvonů, z nichž největší je přes čtyři tuny vážící Gabriel, se ve čtvrtek vrací do severní věže pařížského chrámu Notre-Dame, kterou před pěti lety zničil požár.
Jejich umístění do zvonice zahajuje závěrečnou etapu přípravy na znovuotevření světoznámé památky, do něhož zbývají necelé tři měsíce, informují francouzská média.
'Crown of Thorns' returns to the restored Notre Dame cathedral in Paris
Noční nehoda v Paříži. Zřítila se křídla mlýna na známém kabaretu Moulin Rouge.
V noci na čtvrtek se v Paříži zřítila křídla větrného mlýna, symbolu známého kabaretu Moulin Rouge.
Podle hasičů si incident nevyžádal žádné zranění.
Příčiny nehody, která postihla jeden z nejznámějších objektů ve francouzské metropoli, jsou nyní předmětem vyšetřování.
Jako sprintovat maraton. Notre-Dame zpustošený požárem znovu ožívá. Brzy otevře.
Přesně pěti lety zachvátil katedrálu Notre-Dame v Paříži požár.
Gotickou stavbu, která je symbolem francouzského hlavního města, citelně poničil.
Od té doby je Notre-Dame zavřený a probíhají na něm opravy.
Ty zatím běží podle plánu a podle francouzských úřadů by se v prosinci měla katedrála znovu otevřít veřejnosti.
Prohlédněte si probíhající rekonstrukce.
Macron pobouřil Francouze. Vadí jim, že chce v katedrále Notre-Dame moderní vitráže.
Při návštěvě opravované vyhořelé katedrály Notre-Dame v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že by se v okně měly objevit moderní vitráže.
Jeho prohlášení okamžitě vyvolalo vlnu pobouření u veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů, píše Le Figaro.
Pod petici proti záměru nahradit vitráže z 19. století se během tří dnů podepsalo přes 67 tisíc lidí.
Nahlédněte dovnitř zničené katedrály. Fotografie ukazují opravy Notre-Dame.
Oprava vyhořelé Notre-Dame v Paříži pokračuje, podle francouzské vlády by se katedrála měla otevřít během roku 2024.
Práci ale zkomplikovala pandemie koronaviru i těžký olověný prach, který se během požáru uvolnil do okolí.
Na konci letošního léta by měla začít oprava střešní konstrukce a kleneb.
Podívejte se, jak zatím jedna z dříve nejnavštěvovanějších památek vypadá.
Zelená proměna okolí Notre-Dame: Přibudou stromy, turisty ochladí zvláštní systém.
Práce na opravách slavné pařížské katedrály Notre-Dame poškozené před třemi lety prudkým požárem pokračují.
Mění se i okolí středověké památky. Výrazně přibude zeleně, turisty bude na místě v letních vedrech ochlazovat zvláštní systém.
Staleté duby a lešení až do nebe. V Notre Dame dva roky po požáru pokračují opravy.
Před dvěma lety zničily plameny světoznámou dominantu Paříže, gotickou katedrálu Notre Dame.
Za další tři roky by měla být obnovená, slíbil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron.
Chce stihnout termín do léta 2024, kdy bude Paříž hostit olympijské hry.
Vybrány už jsou i staleté duby, z jejichž dřeva řemeslníci vyrobí přesnou kopii věžičky, která před požárem zdobila střechu chrámu.
Evropa má za sebou rok katastrof. Co nám vzaly, je zřejmé.
Otázka je, co přinesou.
Přesně před rokem shořela střecha pařížské katedrály Notre-Dame.
V listopadu pak Benátky zatopila jedna z nejhorších povodní v jejich dějinách.
A od března nás sužuje vir, který dokázal ochromit celý svět.
Naše civilizace i její symboly procházejí zkouškami.
Kéž by nám pomohly pochopit věci, které dosud naší pozornosti unikaly.
Notre-Dame před rokem a nyní. Grafika ukazuje, jak ikonickou katedrálu zničil požár.
Požár v sobotu zachvátil gotickou katedrálu v západofrancouzském Nantes. Rozsah škod zatím není známý.
Nejde o první případ ničivého ohně v historickém chrámu ve Francii.
Loni v dubnu vzplanuly plameny také v pařížské katedrale Notre-Dame.
Podle odborníků může rekonstrukce trvat až 15 let.
Podivejte se, jak unikátní historickou perlu Francie požár poničil.
Notre-Dame šest měsíců po katastrofě. Co ji čeká teď?
Přesně před půl rokem, 15. dubna 2019, oblétla svět šokující zpráva: hoří Notre-Dame.
Fotografie pařížské katedrály pak několik dnů okupovaly první stránky novin a na její záchranu slibovali lidé v rekordní rychlosti rekordní sumy.
Víme tedy už, jaká budoucnost chrám Matky Boží čeká?
Dozvuky požáru Notre-Dame: Ovzduší je znečištěné olovem, padají trestní oznámení.
Francouzská ekologická organizace Robin des bois podala trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli ohrožení zdraví obyvatel žijících v blízkosti pařížské katedrály Notre-Dame.
Toho se podle této organizace měly dopustit místní úřady tím, že nedostatečně reagovaly na varování ohledně přítomnosti olověného prachu v ovzduší po dubnovém požáru katedrály.
Informovala o tom v pondělí televize France 24.
Vedra dál trápí Evropu. V Nizozemsku a Belgii padly rekordy, Británie hlásí mrtvé.
Při druhé letošní vlně veder, která Evropu sužují od neděle, padly ve středu teplotní rekordy v Belgii (38,9 stupně) a v Nizozemsku (38,8 stupně).
V Německu absolutní teplotní rekord odolal jen těsně, když bylo v Saarbrückenu naměřeno 40,2 stupně.
Teploty mají kulminovat ve čtvrtek a očekává se, že teplotní rekordy zaznamená řada dalších velkých evropských měst.
Obyvatelé Paříže se například připravují na 42 stupňů, v Bordeaux v úterý naměřili rekordních 41,2 stupně.
V Británii vedru přičítají smrt dvou plavců a další dva se pohřešují.
Ve Francii se v souvislosti s počasím hovoří o pěti mrtvých, napsal server BBC.