Vymodlené dítě, chlapec, který v noci zaslechl Boží hlas, i slavný prorok a soudce. Poznejte příběh Samuela! Samuel má v českém kalendáři svátek nejčastěji 1. září, společně s jménem Linda, ale v církevním kalendáři slaví svátek také 20. Samuelova maminka Chana byla dlouho smutná, protože nemohla mít děti. Vroucně se modlila k Bohu a slíbila, že pokud se jí narodí syn, věnuje ho do služby Hospodinu. Bůh její modlitbu vyslyšel! Když Samuel povyrostl, odvedla ho do chrámu v Šílu, kde vyrůstal u starého kněze Élího. Jedné noci, když malý Samuel spal ve svatyni, zaslechl tiše volající hlas: „Samueli! Samueli!“ Myslel si, že ho volá starý Élí, a tak za ním třikrát přiběhl.
Když Samuel vyrostl, působil jako kněz, prorok a spravedlivý soudce. Stal se jednou z nejvýznamnějších postav celého Starého zákona. Byl to právě Samuel, koho Bůh poslal, aby pomazal první dva krále Izraele. Za Samuelova života si izraelský lid přál mít krále, jako měly okolní národy. Víš, které dva muže během svého života Samuel pomazal na krále Izraele?
Co učit děti z příběhu o Samuelovi? Také po každém z nás Bůh žádá, abychom ve světě chodili v jeho službách. Využijte příběh ke ztišení. Starozákonní prorok v křížovce je klasickým příkladem toho, jak se v luštitelských záhadách setkává náboženská historie s jazykovou hrou. Odpověď na tuto otázku není vždy jednoznačná a závisí na několika faktorech, především na délce slova, kterou křížovka vyžaduje, a na dalších slovech, která se s hledaným slovem kříží.
Nejčastější kandidáti starozákonních proroků v křížovkách
Mezi nejvýznamnější a tedy i nejčastěji se vyskytující v křížovkách patří:
- Eliáš - Jméno Eliáš je velmi častým kandidátem. Jedná se o jednoho z největších proroků Starého zákona, známého svými zázraky a bojem proti modlářství. Jeho jméno je poměrně krátké (5 písmen) a snadno se vejde do mnoha mřížek křížovky. V Bibli se Eliáš objevuje v Knize proroka Eliáše a v Knize Královské.
- Izaiáš - Dalším významným prorokem je Izaiáš. Jeho proroctví jsou obsáhlá a prorokují mimo jiné i příchod Mesiáše. Jméno Izaiáš je delší (7 písmen), což jej činí vhodným pro křížovky s delšími slovy. Kniha Izaiášova je jednou z největších prorockých knih.
- Ezechiel - Ezechiel, prorok žijící v babylonském zajetí, je známý svými vizemi a symbolickými proroctvími. Jeho jméno (7 písmen) se také objevuje v křížovkách. Kniha Ezechielova je plná dramatických obrazů a poselství.
- Daniel - Daniel je často vnímán spíše jako mudrc a vizionář, ale v biblickém kánonu je řazen mezi proroky. Jeho příběhy, zejména o lví jámě a třech mládencích v ohnivé peci, jsou velmi známé. Jméno Daniel (6 písmen) je populární i mimo náboženský kontext, což jej činí častým kandidátem v křížovkách.
- Samuel - Samuel byl posledním soudcem Izraele a prvním prorokem po Mojžíšovi. Byl klíčovou postavou při ustanovení monarchie v Izraeli. Jeho jméno (6 písmen) je rovněž častým řešením v křížovkách.
- Jonáš - Příběh proroka Jonáše, který byl pohlcen velkou rybou, je jedním z nejznámějších biblických příběhů. Jeho jméno (5 písmen) je krátké a snadno zapamatovatelné, což jej činí oblíbeným v křížovkách.
Specifika křížovkového luštění: Při luštění křížovky je důležité si uvědomit, že tvůrce křížovky si vybírá slova nejen na základě jejich významu, ale i na základě jejich tvaru a možnosti zapojení do celkové mřížky. Proto se mohou v křížovkách objevit i méně známí proroci, pokud jejich jméno pasuje do daného kontextu.
Mezi další, méně časté, ale stále možné kandidáty, patří například Ámos (4 písmena), Ozeáš (5 písmen) nebo Sofoniáš (8 písmen). Někdy může být řešením i obecnější termín, například PROROK, pokud by otázka byla formulována šířeji. V tomto konkrétním případě se však otázka zaměřuje na konkrétní jméno.
Délka slova je klíčová. Pokud křížovka vyžaduje například třípísmenné slovo, pak žádný ze zmíněných proroků nepřipadá v úvahu. V takovém případě by se mohlo jednat o nějakou zkratku nebo jinou, méně obvyklou souvislost, která by však byla silně nápovědní (např. jméno nějakého biblického místa spojeného s prorokem).
Je také dobré zvážit, zda se nejedná o prorokyni. V bibli se objevuje například prorokyně Debora (6 písmen), která byla také soudkyní. Její jméno by teoreticky mohlo být řešením, pokud by kontext křížovky naznačoval ženskou postavu nebo širší pojetí proroka. Vždy je tedy nutné kombinovat znalost biblických postav s logikou křížovkového luštění.
Mojžíš v kontextu Starého zákona a vztažené paralely
Mojžíš (hebrejsky מֹשֶׁה, Moše) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona. Podle Bible to byl náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok a vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry - prvních pěti knih Tanachu: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium. Tyto knihy jsou souhrnně označovány jako Pentateuch či Pět knih Mojžíšových. Je mu též připisováno autorství knihy Jób.
Podle židovské tradice je za den narození i úmrtí považován 7. Mojžíš žil na faraonově dvoře a lze se domnívat, že zde studoval a učil se umění písma, což má být také klíčovou dovedností při tvorbě dvou kamenných desek Desatera. Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Musel utéci mimo Egypt a usídlil se v Midjanu, kde se oženil se Siporou, dcerou midjánského kněze Jetra. Po smrti faraóna se mu v hořícím keři zjevil Bůh, aby jej poslal zpět do Egypta, kde měl vysvobodit lid z otroctví a přivést ho do zaslíbené země.
Při té příležitosti mu bylo zjeveno Boží jméno JHVH. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta. Zjevení Božího jména Mojžíšovi z něho činí nenahraditelnou a zcela klíčovou postavu židovského Tanachu, křesťanského Starého zákona i muslimského Koránu. Jeho příběh zahrnuje zázračný přechod Rudého moře, obraty na poušti a dostání Desatera na hoře Sinaj, které Izrael uzavřel ve smlouvě s Bohem a které tvoří jádro Mojžíšova zákona.
V rámci posilování souvislostí s prameny: Nový zákon z velké části chápe Ježíše Krista a jeho učení jako naplnění Mojžíšova zákona; některé spisy však Ježíše představují jako nového, dokonalého Mojžíše a jeho učení jako nový Mojžíšův zákon či jeho naplnění. K tomu patří i románská a islámská tradice, která uvádí odlišné pohledy na Mojžíše a jeho roli ve společenství věřících.
Ačkoliv se v různých pramenech objevují rozličné kontexty a časové rámce (exkurzy do exodu i do období panování faraónů), jádro příběhu zůstává: Mojžíš je klíčovou postavou, která předává desatero a vyvádí Izraelity z egyptského otroctví. Názor na identitu nebo časový rámec Exodu se liší mezi zdroji, avšak význam Mojžíše pro tradici zůstává hluboký.
