Diecéze České Budějovice je římskokatolická diecéze v jižních Čechách se sídlem v Českých Budějovicích a patří do České církevní provincie. Byla založena papežem Piem VI. a jejím první biskupem se stal Jan Prokop ze Schaaffgotsche. Hranice diecéze byly naposledy změněny v roce 1993 s vznikem diecéze Plzeň, kdy diecéze ztratila část území, naopak získala farnosti z jiných diecézí.
Současným biskupem od roku 2015 je Vlastimil Kročil. Před založením diecéze spadaly její územní obvody pod Metropolitní arcidiecézi pražskou. Znak diecéze není historicky ustálen; při vzniku žádný nebyl udělen, a proto jednotliví biskupové užívali rodové erby či znamení osobní.
Historie založení a vznik diecéze
Prvotní neúspěšný pokus o zřízení diecéze na jihu Čech spadal do poloviny 17. století. Českobudějovická městská rada se však postavila proti zřízení diecéze, obávala se úbytku svých práv a nákladů na provoz biskupství. K ustavení diecéze došlo až díky tereziánsko-josefinské státně církevní politice, která spojovala poslání církve s prosazováním veřejného blaha v osvícenském absolutismu.
Císař Josef II. rozhodl dvorským dekretem z 5. 12. 1783 o zřízení biskupství v Českých Budějovicích a jmenoval prvního biskupa J. P. Schaaffgotsche, který si měl vyžádat schválení od papeže. Dvorským dekretem z 18. 4. 1784 byl nastaven roční plat 12 000 zlatých. Pražský arcibiskup Antonín Petr Příchovský požádal v říjnu 1784 Řím o oddělení krajů a vznik nové diecéze, což schválení došlo 13. 12. 1784. Papež Pius VI. bulou Cunctis ubique ze 20. 9. 1785 slavnostně vyhlásil zřízení diecéze a určil za katedrální chrám Farní kostel svatého Mikuláše.
Pravomoci, sídlo a počáteční nerovnováha
Sídlem nového biskupa byla původně zvažována bývalá dominikánská rezidence, ale na žádost biskupa J. P. Schaaffgotsche byla za rezidenci určena novější kolej piaristů. Dekret z 27. 5. 1785 nařídil rychlou adaptaci piaristické koleje na biskupskou rezidenci a omezené výdaje, neboť finanční prostředky diecéze byly omezené. Diecéze byla nejchudší z českých diecézí a do roku 1785 nebyly žádné statky generující výnosy; z tohoto důvodu byly potřeby pečlivě plánovány.
Rozsah a proměny území
Rozloha a vnitřní struktura diecéze prošla četnými změnami. Rozsah území spravovaného diecézí se zvětšil roku 1808 připojením Železnorudska a Grafenriedu. V roce 1937 přibylo Vitorazsko, jehož správu zajišťoval biskup jako apoštolský administrátor. Po mnichovském diktátu byl ze 134 farností odstoupeného území vytvořen zvláštní biskupský komisariát, který sídlil ve Vyšším Brodě; ten zanikl v roce 1939 a jeho části byly spravovány apoštolskými administrátory z příslušných diecézí až do roku 1946.
Vlivy a významné období
V letech 1813-1815, 1850-1851, 1940-1947, 1972-1990 a 2014 byl stolce českobudějovického biskupa obsazen kapitulními vikáři volenými kapitulou. Podobná situace nastala i v době internace biskupa J. Hloucha mimo diecézi (1952-1968). Při změnách v roce 1993 souvisejících se vznikem plzeňské diecéze bylo do českobudějovického diecéze postoupeno 89 farností v západní části jejího území. Zároveň došlo i k dílčím úpravám hranic, kdy bylo k diecézi přičleněno 15 farností od pražské arcidiecéze. Patrony nové diecéze se stali svatý Mikuláš a svatý Jan Nepomucký.
Současnost
Aktuálním biskupem je od roku 2015 Mons. Vlastimil Kročil. Znak diecéze nebyl historicky ustálen; v průběhu existence diecéze používali biskupové rodové erby nebo znaky osobní. Před založením diecéze spadaly její teritorium do Archdiocéze pražské; po vzniku vybudovala diecéze samostatný strukturální rámec a žije svou dynamickou cestou v rámci české církevní provincie.
20. 8. 2026, Datum zpravodajství popisuje oslavy spojené s 450. výrobím narození spoluzakladatelky Školských sester de Notre Dame a 80. výročí blahořečení. Nepřetržitě se sleduje významná duchovní a společenská role diecéze a její poutní místa, která přitahují věřící z širokého regionu.
tags: #mapa #ceskobudejovicke #dieceze