Za války musel navštěvovat německou školu, kde se s kamarády vzbouřili proti povinnému školnímu pozdravu vůdci. Mgr. Vyrůstal za první republiky v převážně německém Ústí nad Labem v česko-německé rodině. Za války musel jako občan Říše narukovat, ačkoliv mu bylo pouhých šestnáct let. Svou prací v utajeném skautském oddíle navazoval na rodinnou tradici, jeho otec vedl po válce oddíl Vlčata. Paní Adámková se narodila v roce 1961 ve vesničce Dolní Tošanovice. Od malička čelila problémům s režimem, který jí později začal komplikovat studijní, osobní i společenský život. Přestože to nebylo jednoduché, má vysoké vzdělání a vyučuje svou milovanou chemii.
Kostomlatská rodačka, učitelka 1. stupně a zeměpisu, jejíž život je spojen se základní školou v Kostomlatech nad Labem a Milovicích, kde byl vojenský výcvikový prostor. Ten musely vojenské posádky po roce 1968 předat okupační armádě, což mělo zásadní dopad na milovickou školu. Rodačka z Jamnice vypráví měkkým nářečím svůj životní příběh od 20. let 20. století do dnes. Malování bylo jeho největší vášní už od dětství. Z politických důvodů nebyl přijat na pražskou AVU ani UMPRUM. V létě 1989 pomáhá se svými kamarády bourat berlínskou zeď.
Narodil se v Casablance, kam jeho rodiče utekli po komunistickém puči v roce 1948. Je politolog, celý život se věnuje etice mezinárodních vztahů. Pamětník zažívá jako malý kluk začátek 2. světové války. Vzpomínky pamětníka na rodný Damašek a na život v chudých poměrech, ale také na studium na ČVUT v tehdejší ČSSR, kam se díky dobrým studijním výsledkům dostal. Po několika návratech do Sýrie se rozhodl zůstat v České republice a dodnes žije v Praze 12.
Ředitelka školy s vášní pro cestování. Před revolucí pracovala nějakou dobu externě jako průvodkyně v Čedoku, byla zařazena pro východní blok. Jako dítě zažil zabavení rodinného hotelu komunistickým režimem i tragickou smrt svého otce při pokusu o útěk za hranice. Kvůli svému původu nemohl studovat a celý život musel překonávat následky politické perzekuce. Na medicínu se dostal i díky uvolnění ve společnosti v roce 1968, dřív měl špatný kádrový posudek.
Rodačka ze Zdíkova, která zažila nálety, bombardování i příjezd americké armády v květnu 1945. Rodiče byli živnostníci, což přineslo rodině v 50. letech mnoho komplikací. Oblíbená pedagožka, která se narodila v jihočeské obci Ktiš. V roce 1969 se rozhodla pro emigraci. Odjela do Rakouska, aby nakonec s manželem zakotvila na severu. Silná žena, která prožila druhou světovou válku v malé chodské obci.
Eine Zeitzeugin der Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei. Pamětnice odsunu německého obyvatelstva z Československa. Pamětnice 2. světové války jako dítě, v dospělosti působila jako učitelka a ředitelka ZŠ. Láska ke zpěvu ji vedla od studia opery na konzervatoru až ke kapale Půlnoc. Podepsala Chartu 77 a s manželem Davidem Němcem a jeho rodinou dramaticky prožívala rok 1989.
Pamětnice, která vypráví o svém tatínkovi, jenž byl za války, v sedmnácti letech, nasazený na nucené práce v Norsku. Pedagog a ředitel základní školy, jenž se snažil pomáhat dětem, kterým režim bránil studovat. Antonín Schubert se narodil v Karlových Varech, dětství strávil v Potůčkách v Krušných horách a od svých patnácti let žil na Modravě, kde studoval lesnické učiliště a později zde pracoval jako hajný. Největší ranou pro něho bylo, když mu byla bez udání důvodů v roce 1987 odebrána propustka do pohraničního pásma.
Jihlavský člen Občanského fóra, který už jako student cítil, že komunismus není v pořádku, a proto se plně zapojil do listopadových událostí v roce 1989. Odchovanec týmu HC Slavia Praha, bývalý extraligový hokejista a dnešní komentátor hokeje v České televizi. Svůj pracovní život zasvětil jako pedagog volného času a lektor práci s lidmi, především pak dětmi a mládeží nebo dalšími pedagogickými pracovníky. V letech 1989-2019 působil ve Středisku volného času Lužánky v Brně ve funkci ředitele.
Narodil se českým rodičům v Bratislavě. V roce 1939 musela celá rodina ze Slovenska odejít, vrátili se do Českých Budějovic. Narodil se v dubnu roku 1933 v jihomoravské vesnici Žerůtky. Ing. arch. Renomovaný architekt, který už jako dítě pocítil dopady totalitní moci. Zaujala filmové tvůrce a jako dítě hrála v mnoha filmech. Miloval prázdniny u příbuzných na statku, než jim komunisté hospodářství zabavili. Jako dítě zažil strach, že znovu začíná válka… Byly to ruské tanky a okupace roku 68.
Otec Tomáš, kněz Dominikánského řádu, vypráví o tom, jak v době komunismu studoval a skládal zkoušky na kněze. Rodák z Březových Hor, který se kvůli práci otce, bývalého legionáře, přestěhoval do Brna. Jako nejmladší ze šesti sourozenců musela po kolektivizaci povinně nastoupit do JZD. Žije v Benešově od roku 1971. Narodil se do rodiny evangelického faráře v pražských Strašnicích.
Velký Čech a sokol aneb z Reichenbergu do Liberce. Pamětník postupného zabírání Drahanské vrchoviny Němci pro vojenské účely v období protektorátu. Cerhenická rodačka, pamětnice 2. sv. v. Její manžel byl nuceně nasazen k práci v nacistickém Německu. Podařilo se mu utéct, aby mohl být u narození jejich prvního dítěte, byl ovšem zatčen, vězněn v Terezíně, kde se nakazil tyfem. Mělo to být na pár týdnů a bylo z toho 7 let!
Trudy odjela z Prahy do Anglie jedním z vlaků Nicolase Wintona. Domů se už nikdy nevrátila. Radotínský rodák, syn paní Barákové. Pamětnice invaze do Československa v roce 1968 a turecké invaze na Kypr v roce 1974. Rodiče rozhodli o jejím osudu. Místo studia na konzervatoři učila děti ve školce. Nyní píše knihu Babičko vyprávěj, kde vzpomíná na celý život. Lodní inženýr, který místo na moři nakonec zakotvil u kreslícího stolu a humoru beze slov. Pochází z lužickosrbské vesnice Demjany, otec byl Lužický Srb, matka Němka. Po srpnu 1968 nemohla kvůli špatnému kádrovému profilu studovat vybranou školu a věnovat se vysněnému povolání. Dostala se ale do Prahy, k práci ve vydavatelství Supraphon a ocitla se v otevřeném antikomunistickém prostředí.
Pochází ze starého selského rodu. V 50. letech 20. století zabrali komunisté rodině veškerý majetek, tatínek byl povolán do PTP na Slovensko, odkud se už bohužel nevrátil. Příběh pamětnice, jejíž rodině komunisté znárodnili statek na Velké Ohradě, který byl v držení rodiny Kubrů již po generace. S rodiči po válce osidlovala pohraničí. Na přání rodičů vystudovala střední potravinářskou školu, i když jí to celý život táhlo ke vzdělávání dětí. Nakonec si sen splnila a stala se speciální pedagožkou. Dramaturgyně České televize, účastnice protirežimních demonstrací a signatářka Několika vět. Její rodina byla obětí znárodňování v padesátých letech.
Pamětník druhé světové války, bombardování Brna a osvobození na konci druhé světové války v Soběšicích. Jako dítě chodil do skauta. Obyvatelé osady Zajičorka pomáhali za války partyzánům. Němci všechny muže někam odvedli. Kvůli otcovu odmítnutí vstupu do JZD se musela rodina vystěhovat ze svého statku ze Zárybničné Lhoty. V roce 1983 odsouzen za události spojené s nepovolenou taneční zábavou. Jeho snaha zastat se druhého člověka vyústila v patnáctiměsíční trest odnětí svobody.
- Pamětnice zatopení města Dolní Kralovice.
- Pamětnice pochází z Čimelic, kde prožila dětství a žije dodnes.
- Po studiu zemědělské školy pracovala v drůbežárně a později ve vepříně v Letech u Písku.
- Po celý život měla blízký vztah ke zvířatům, zejména ke koním.
For seven generations, her immediate family has lived in Windsor, Ontario. Právník, celoživotní antikomunista a spoluzakladatel OF v Sušici. Většina jejího života je spjata se základní školou Jaroslava Seiferta. Jeho rodiče pomáhali parašutistům skupiny Anthropoid, za což byli v důsledku represí po atentátu na Heydricha následně popraveni v Mauthausenu. Pamětník, který zažil okupaci v roce 1968 a nese s sebou vzpomínky na další těžká období naší historie. Hudebník, který se stal pro totalitní režim po roce 1968 nepohodlným. Pamětník z Milevska, který se v průběhu života dostal do města Poběžovice a na Domažlicku žije dodnes. Druhou světovou válku prožil jako žák v obecné škole v jižních Čechách. Zde se také setkal s projevy vlastenectví v době protektorátu.
V mládí se aktivně věnoval volejbalu. Na doporučení kamaráda se stal zubním technikem a později zubařem. arm. gen. v.v. Ing. Pracoval u policie a v podniku služeb. Svědkyně hrůz 2. sv. v. Příběh ženy, pedagožky, která prožívala normalizační šeď jako mladá češtinářka a výtvarnice dost barevně. Režim jí házel klacky pod nohy a třikrát se nedostala na vysokou školu. Příběh špičkové rozhlasové a televizní novinářky, která podepsala Dva tisíce slov a Chartu 77, pomáhala Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a po procesu s Václavem Havlem byla odsouzena na 3 roky do vězení.
Pan Arnošt Bechr, malíř, kreslíř, sběratel, tramp a milovník přírody. Narodila se do zaniklé obce Ahníkov během II. světové války. Ačkoli se narodila do německé rodiny, i po válce tu zůstali. Přesto během svého života zažila několikrát ztrátu domova. Jak kvůli svému původu, tak z rozhodnutí úřadů zničit lidská sídla kvůli těžbě uhlí. Paní Bělíková se osobně znala se spisovatelem a autorem večerníčkového Maxipsa Fíka. Dnes žije obklopena rodinou v Kadani.
Pani Vladislava Bělíková popisuje události roku 1968 z pohledu své rodiny. Nadšená sokolka, která se během druhé světové války stala svědkem vypálení žďárské Tvrze. V zaměstnání dosáhla mnoha úspěchů, například jako první uvařila bramborové knedlíky v prášku. Pamětník lokálních válečných událostí spojených s koncem druhé světové války. trénoval kluky v Újezdě. Pamětník poválečného Československa a období komunistického režimu v Československu.
Evangelický farář, emigroval v roce 1970 přes Rumunsko do Švýcarska. Pamětnice druhé světové války, kterou ovlivnila nejen chudoba za války, ale také brzká smrt rodičů. Podílela se na vzniku Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Její jméno je neodmyslitelně spjato s lounským Kruhem přátel hudby, na rok 2024 se svými spolupracovníky připravila už 50. sezonu.
Dětství prožila na vesnici v rodině kováře, obklopená prací, sousedskou soudržností a silným vztahem k rodičům, kteří jí chtěli dopřát lepší život, než měli sami. Válečná léta přinesla strach, kontroly na cestách do školy, nucenou výuku němčiny i život na lístky, kdy děti pomáhaly rodičům s obstaráváním základních potravin. Pochází z německé rodiny, tatínek padl a maminka pomáhala odsunutým příbuzným, její rodiny se silně dotkla poválečná represivní opatření namířená vůči německému obyvatelstvu.
Bývalý tajemník ONV v Litoměřicích, který se v 70. letech aktivně podílel na rozvoji města Štětí. Ing. Dlouholetý učitel a bývalý ředitel základní školy ve Výprachticích. Jeden ze zakladatelů Divadla v kožichu, významně přispěl k rozvoji divadelního spolku Rotunda jako herec, autor a režisér. Celý život se věnovala učitelství biologie a chemie a stála u zrodu osmiletých gymnázií. Rodačka z Valašska, kde koncem 2. světové války probíhaly střety mezi partyzány a Němci. V dospělosti se stala úspěšnou parašutistkou.
Narodila se krátce po válce na Moravském Slovácku, s manželem se pak přestěhovali do Čech. O okupaci Československa se dozvěděla ve Francii, kam odjela na léto a kde už zůstala jako učitelka francouzštiny a dějepisu. Výtvarnice a ilustrátorka knih, která z politických důvodů nemohla studovat na AVU a v době totality se uchýlila k ilustraci dětských knih. Narodila se do rodiny Sinthi Romů. Dětství prožila kočovným způsobem života v maringotce, pomáhala s výchovou sourozenců. Po rasistickém útoku v dospělosti ze strachu opustila poklidný život v rodinném domě na jižní Moravě a odstěhovala se do brněnského Bronxu, kde se cítila bezpečněji.
Vyrůstala v rodině pronásledované komunistickým režimem. Vystudovala na vysoké škole, což bylo v době jejího mládí na vsi kuriozitou. Už na Filozofické fakultě se setkala s činností StB. „Dlouhá cesta domů“. Vyrůstala bez maminky na vesnici, celý profesní život pracovala na poště, kde zažila i vpád vojsk Varšavské smlouvy i sametovou revoluci. Málem se narodila ve vězení. Velitel hasičského sboru, který prožil zásahy v Hřensku, v Horním Maršově, či povodně v roce 2013.
Pochází z rodiny neodsunutých sudetských Němců a velmi živě si pamatuje na okupaci z roku 1968, která posunula její nástup na střední školu. Paní Blanka Ulrichová se narodila v roce 1932 v Dobřanech. Vzpomíná na nálety, které se odehrály 17. dubna 1943. Paní Eugenii Blaškové bylo 13 let, když začala válka. Tatínek paní Blaškové tajně pořídil sele. To bylo ovšem zakázané, všechny kusy se musely hlásit.
Skutečná dáma, krasobruslařka a učitelka, na gymnáziu kam chodila, byly ubytovány Lidické ženy. Jeho rodině patřil statek v Řeporyjích, který byl v 50.letech konfiskován. Potomek živnostníků, kteří to neměli v 50. letech lehké, zapálený turista a sportovec. Vedoucí Klubu českých turistů ve Slaném. Perucký rodák a zakladatel místní galerie. Srpnová okupace v roce 1968 ji zastihla na dovolené v Itálii. Otce, soběslavského provazníka, poslal komunistický režim sloužit k PTP. Přináší otevřené a cenné svědectví o tom, jak náročný a nespravedlivý mohl být v minulosti život homosexuála.
Všechny tyto vzpomínky tvoří plastický obraz období od druhé světové války přes komunismus a normalizaci až po sametovou revoluci a transformaci společnosti.Obraz pamětníků a jejich rolí v kolektivní paměti
Část vzpomínek ukazuje, jak rodinné tradice, povinnosti a odvaha jednotlivců utvářely osudy během těžkých let. Někteří z nich se aktivně zapojili do odboje, jiní přežívají v tlaku perzekucí a omezení. Připomínají, že katedrála vzpomínek není jen souborem jmen, ale živým příběhem lidí, jejichž životy se propojily s dějinami země.
Historie se tak zobrazuje skrze jednotlivá svědectví, která vyprávějí nejen o utrpení, ale i o odhodlání hledat smysl a naději. Každý příběh přináší jiné hledisko na některé klíčové kapitoly 20. století a umožňuje lépe pochopit, jaké výzvy lidé čelili během různých politických režimů.