medvědi kaple drought a krásná Šumava spojují příběhy divoké přírody, dávné historie a současné snahy o přežití v náročném klimatickém období.
Henrieta tady kdysi byla na procesí ku poctě svaté Barbory a tak ví, že před výstupem do kopce je dobré osvěžit se ve studánce.
pamatuje tady více vody a lidé tady umístili tabulku s chválou vody, to je v letošním létě moc důležité a Henrieta vzpomíná na modlitby k deštné Madoně, které se během procesí také říkaly.
nakonec výstup do kopečka nebyl tak strašný, jak by se mohlo zdát, protože jsme šli pěkně ve stínu.
jsme v místech bývalé osady Podlesí na severním svahu Huťské hory; osada je zmiňována jako sklářská už v roce 1584.
na přelomu 17. a 18. století založil v Podlesí obytné sídlo či zámek Sebastián Florián Gerl, člen známé sklářské rodiny.
deset let po ukončení sklářské výroby zakoupili tato místa Schwarzenbergové.
náš cíl, tedy kaple sv. patronky, se týká historické a duchovní cesty, která je spojená s místem.
„Povolení ke stavbě a vysvěcení kaple je datováno do 27.8.1968, kaple byla zřejmě dokončena ještě v témže nebo následujícím roce. Poprvé je kaple zmíněna jako součást rejštejnské farnosti až ve farní kronice z roku 1761.“
kaplička je jak vidíte menší na půdorysu čtverce s trojbokým závěrem, má sedlovou střechu nad závěrem zvalbená, krytá šindelem.
je ještě zeměpisná poznámka o okolí; chtěli jsme se rozhlédnout po kraji, ale vypadá to na mraky a že se na Šumavu blíží bouřka, tak raději mizíme někam do tepla.
mraky nás jen přeběhly a zase nespadla ani kapka; už zase svítí sluníčko a pro nás je čas jet domů.
ale na dnešní výšlap budeme s Henrietou v dobrém dlouho vzpomínat.
Když mluvíme o cestě, žít zde znamená proplouvat historií i přírodními extrémy; kaple a Podlesí připomínají, jak voda a modlitby ovlivňují místní kulturu a krajinu.
Inspirujeme: 7 nejlepších výletů na Šumavě
- podrobnosti o osadě Podlesí a její sklářské historii
- technické a architektonické rysy kaple sv. patronky
- vliv vody a modliteb na místní tradice během letních sušších období
Naše cesta spojuje historické stopy s aktuálním tématem drought a významu vody pro region a pro paměť místních obyvatel.
V závěru lze říci, že i přes obtíže počasí a proměnlivost klimatu, výšlap se Henrietou zůstane pro nás dlouho cenným vzpomínáním na spojení vody, víry a dědictví Šumavy.