Mezinárodní konference křesťanských odborů a jejich vliv na českou identitu

Praha 9. 11. 2022 - V březnu 973 bylo rozhodnuto o založení samostatné pražské diecéze. Tento historický krok je vnímán jako důležitý mezník v budování raného českého státu a v christianizaci jeho společnosti. Ve dnech 9. - 11. listopadu 2022 jej proto slavnostně připomene konference připravená společně Arcibiskupstvím pražským, Univerzitou Karlovou a Akademií věd České republiky, a to jako událost zásadně ovlivňující podobu české společnosti a jejího postavení v západní a střední (latinské) Evropě.

Prvním pražským biskupem se stal saský mnich Dětmar, druhým Vojtěch z rodu Slavníkovců, prohlášený již okolo roku 1000 za světce a jako patron uctívaný v Čechách i v okolních evropských zemích. Počátky církve ve střední a východní Evropě, ale i její roli v husitství a později v rekatolizaci nebo v době reforem Josefa II. připomenou dvě desítky přednášek předních českých, moravských a zahraničních expertů.

Slavnostního zahájení ve Velké aule Karolina i třídenní konference v prostorách Akademie věd ČR na Národní se zúčastní mimo jiné experti a expertky z Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy v Lipsku, Středoevropské univerzity nebo Univerzity A. Mickiewicze v Poznani. Historici, archeologové, antropologové a další vědci a vědkyně se zaměří například na kulturní, sociální a ekonomické podmínky christianizace české společnosti, na vztah pražského biskupství k českému panovníkovi nebo na jeho postavení v rámci dobové misijní činnosti.

„Česká společnost, její kultura a vzdělanost, je více než tisíc let postavena na křesťanských základech. Tato akce připomíná, že právě křesťanství, společně s dědictvím antické a židovské kultury, tvoří nezpochybnitelné jádro evropské i naší české identity,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Oslavy milénia pražského biskupství plánoval v roce 1973 již pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Uspořádání mu však nebylo v období vrcholící normalizace umožněno. I proto lze mezinárodní konferenci „Tisíc a padesát let pražského biskupství“ považovat za určitou splátku dluhu české společnosti a národním dějinám.

„Univerzita Karlova si v souvislosti s výročím založení pražského biskupství připomíná možná opomíjený fakt, že vedle jejího ikonického zakladatele Karla IV. stojí také postava jeho učitele a pozdějšího papeže Klementa VI., který pražské biskupství povýšil na arcibiskupství a zařadil tak Prahu mezi nejvýznamnější metropole té doby. Když v lednu 1347 vydal bulu oznamující založení pražské univerzity, začala se psát historie, na jejímž konci nyní stojí moderní, světová a dynamická Univerzita Karlova. Jednou z jejích priorit jeTolerance, myšlenková diverzita a ekumena v nejširším slova smyslu. Na těchto pilířích ať ve spolupráci se všemi staví i svou budoucí cestu,“ uvedla u příležitosti výročí pražského biskupství rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Konference bude slavnostně zahájena ve Velké aule pražského Karolina. Vedle představitelů pořádajících institucí, účastníků konference a hostů se jí zúčastní také biskupové české církevní provincie. Vlastní oslavy 1050. výročí založení pražského biskupství se uskuteční 23. dubna 2023 v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Konference proběhne 9.-12. května 2024 v Hotelu KAM Malenovice, více informací o hotelu. Komise biskupských konferencí Evropské unie (COMECE) spolupořádá konferenci na téma „Budování míru v Evropě: Jaká má být role sociální nauky církve a všeobecných hodnot?“, která se uskuteční v Lucemburku v pátek 23. ledna 2026, ale je možná i účast online. Konference se zaměří na velmi aktuální téma budování míru, chápané jako komplexní proces zahrnující rozměr politický, sociální, ekonomický, kulturní a vztahový, s cílem nastolit udržitelný mír.

Téma má mezinárodní charakter, ovšem zvláštní pozornost bude věnována evropskému rozměru. Evropská unie je dnes zjevně obklopena válečnými konflikty, přesto však nepřestává být klíčovým hráčem v úsilí o mír, dodržování lidských práv, vzájemné spolupráci a multilaterálním dialogu. Konference bude sestávat z několika tematických sezení, zaměřených na jednotlivé aspekty budování míru, od podpory dialogu a diplomacie po materiální a sociální rekonstrukci poválečných společností se zvláštní pozorností vůči obnově Ukrajiny. Důležitým tématem bude také přechod od válečné ekonomiky k ekonomice zaměřené na mír, či jak mohou ekonomická politika a finanční nástroje podpořit obnovu, odolnost a dlouhodobou stabilitu.

Dalšími předměty diskusí budou výzvy sociální nerovnosti, jejich role v podněcování konfliktů i coby překážek pro udržitelný mír a hledání cest k větší sociální spravedlnosti a inkluzi. Debata se také bude věnovat úloze evropské integrace jako mírotvorného procesu svého druhu. Konference se účastní vrcholní představitelé EU, zástupci křesťanských církví, členové Evropského parlamentu, akademičtí experti, političtí poradci zastupující široké spektrum zájmů, představitelé odborů, ekonomové a podnikatelské špičky. Součástí budou videoposelství předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové a dalších čelných představitelů evropských institucí.

„Toto široké spektrum účastníků zdůrazňuje nutnost skutečně mezioborového a inkluzivního přístupu k budování míru, který by mohl propojit instituce, společnost a obchodní sféru.“ Registrace je možná zde. Na pořádání této konference se podílejí COMECE, Papežská nadace Centesimus Annus a Lucemburský institut pro studium náboženství a společnosti.

informační graf o pražském biskupství a jeho historickém významu
  • Historické milníky pražského biskupství a jejich dopad na formování českého státu.
  • Role církve v christianizaci a kulturním rozvoji střední Evropy.
  • Současné mezinárodní konference a jejich zaměření na mír, dialog a ekumenism.
  • Partnerství institucí: Arcibiskupství pražské, Univerzita Karlova a Akademie věd ČR.

Program a hlavní témata konference

  1. Přednášky o počátcích církve ve střední a východní Evropě a jejich vlivu na husitství, rekatolizaci a reformy Josefa II.
  2. Diskuse o kulturních, sociálních a ekonomických podmínkách christianizace české společnosti.
  3. Vztah pražského biskupství k českému panovníkovi a jeho postavení v misijní činnosti.
  4. Ekumenické a mezinárodní postoje k identitě Evropy a české společnosti.

Odkazy na spolupráci a důležité osobnosti

Vedle českých expertů se konference zúčastní i zahraničních vědců z Leibnizova ústavu pro dějiny a kulturu východní Evropy, Středoevropské univerzity a Univerzity A. Mickiewicze v Poznani. Reaguje tak na potřebu mezioborového a mezinárodního dialogu, který propojuje historické poznatky s aktuálním evropským kontextem.

mapa Evropy s vyznačením zapojených univerzit

tags: #mezinarodni #konference #krestanskych #odboru