Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě patří mezi nejkrásnější a nejautentičtěji dochované kláštery v českých zemích.
Bylo založeno Vokem z Rožmberka v červnu roku 1259 jako rodový duchovní ústav sloužící k nepřetržitým modlitbám za spásu duší příslušníků zakladatelského rodu Rožmberků a zároveň pohřebiště pro příslušníky tohoto tehdy nejmocnějšího českého panského rodu.
Jak naznačuje název, odedávna se zde nacházel brod přes řeku Vltavu, při němž vznikla tržní osada stejného názvu, která se v průběhu 13. a 14. století stala poddanským městečkem.
Dle pověsti se po zázračném zachránění z vod rozbouřené Vltavy v polovině roku 1259 stal zakladatelem kláštera Vok z Rožmberka, tehdy maršálek Českého království a zemský sudí v Horních Rakousích, poté zemský hejtman ve Štýrsku.
Ten pokračoval v již dříve započatém královském kolonizačním díle, mimo jiné, i na horní Vltavě.
Založení kláštera cisterciáků ve Vyšším Brodě patřilo k nejvýznamnějším zakladatelským činům tohoto velmože.
Klášter měl od středověku až do počátku 20. století zásadní význam pro hospodářský a kulturní rozvoj regionu.
Byl založen na výšině nad pravým břehem Vltavy nedaleko od níže položeného trhového městečka, po němž klášter nese název.
Založení bylo schváleno formou listiny pražským biskupem dne 1.
Klášter byl osazen cisterciáckými mnichy z hornorakouského kláštera Wilhering poblíž Lince.
Zakladatel klášter vybavil pozemky a vesnicemi s patronátními právy ke kostelům.
Nejprve byl budován závěr kostela a kapitulní síň, které byly hotovy kolem roku 1290 a během první poloviny 14. století byl dokončen kostel s kvadraturou.
Nacházíme zde proto mnoho cenných architektonických detailů.
Na fundaci se podílely i ostatní větve Vítkovců, zvláště páni z Krumlova i drobná okolní šlechta, z níž jmenujme Harrachy, pány z Pasovar, pány z Jívovic, z Pátku nebo pány z Heršláku.
Již jména nasvědčují, že se zde nekonfliktně stýkala původní, avšak nečetná česká kolonizace s masívnější kolonizací jazykově německou, hlavně z Horních Rakous.
Formou udělování odpustků se na výstavbě kláštera podílely i církevní osobnosti, např. biskupové Fridrich z Chiemsee, Heinrich z Lavantu, Heinrich z Merseburgu, Rutger z Botzenu, Rudolf ze Syrique, Zikmun ze Salony nebo Bernard z Míšně, pražští biskupové Tobiáš z Benešova a Mikuláš z Riesenburka, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna či kardinálové Pileus a Alanus.
Na konci 14. století dosáhl klášter významných hospodářských úspěchů, o čemž svědčí jeho dochovaný urbář, nejstarší v Čechách.
Od toho se odvídala i jeho vysoká kulturní úroveň, která v předhusitském období kulminovala za vlády opata Otíka z Vyhnanic, příslušníka nižší české šlechty.
V klášteře vznikaly liturgické rukopisy, další byly kupovány a probíhala nákladná výzdoba klášterního kostela.
Zde je třeba připomenout 9 tabulových obrazů tzv. Vyšebrodského cyklu, který vznikl před polovinou 14. století na objednávku významného dvořana krále Jana Lucemburského Petra I. z Rožmberka (dnes v Národní galerii v Praze).
Byl rovněž jedním z největších podporovatelů dostavby kláštera, na níž věnoval nejméně 217 kop pražských grošů.
Z roku 1347 je první zmínka o klášterním špitálu.
Roku 1402 klášter získal, na přímluvu Jindřicha III. Slibný vývoj kláštera přerušily husitské války, které s sebou přinesly zkázu pro široké okolí.
Zde je třeba připomenout, že se klášter roku 1422 ubránil s pomocí rožmberské vojenské posádky útoku husitů, avšak jeho krovy při tom byly spáleny.
Od poloviny 15. století se klášteru dařilo s pomocí rodu Rožmberků konsolidovat duchovní život, své hospodářství a začít znovu vyvíjet řádovou duchovní a kulturní činnost.
Od konce 15.
Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku ČR, českého lva, moravské a slezské orlice.
Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod touto kompozicí.
Ve spodní polovině mincovního pole je fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového ornamentu je zakomponováno označení nominální hodnoty mince "2000 Kč".
Ústředním motivem rubové strany je sochařský přepis druhého obrazu z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně zobrazující nejvýznamnějšího fundátora kláštera ve Vyšším Brodě, Voka z Rožmberka s modelem stavby na rukou.
Nad modelem kláštera je umístěna pětilistá rožmberská růže a letopočet ražby mince, které hlavní motiv doplňují.
Při horním okraji mince je neuzavřený opis "RANÁ GOTIKA", při spodním okraji opis "KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD".
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století.
V 60. - 80. letech 13. století byla postavena východní část kostela a příčná loď s přilehlými kaplemi, v nichž se tvůrčím způsobem prolíná severofrancouzská klasická gotika, dynamičtější poklasický sloh a starší fáze české architektury.
K činnosti první vyšebrodské stavební huti má velmi blízko kaple Andělů strážných v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna.
Stavební huť, která dokončovala stavbu kostela, pokračovala ve zcela jiném duchu.
Jejím dílem je síňové trojlodí, dostavěné kolem roku 1385, kdy již stála i celá křížová chodba.
Kromě zmíněných objektů vznikly v areálu kláštera i další středověké budovy.
Roku 1379 je zmíněna kaple sv. Maří Magdalény před klášterní fortnou a špitál sv. Alžběty mimo klášterní ohradu.
Jiho západní část areálu byla hospodářské budovy, z nichž se dodnes zachovala gotická budova mlýna.
Jižní, západní a část východního křídla konventu jsou přestavěny renesančně, v patře barokně.
Mezi konventem a prelaturou položenou východně byl roku 1587 vystavěn tzv.
Roku 1671 byla postavena první kostelní věž.
Budova prelatury pohltila při své přestavbě v 18. století dvě menší stavby z pozdního 14. století.
Roku 1757 vznikl knihovní sál vyzdobený freskami.
Poslední rekonstrukce a přestavby proběhly v letech 1830 - 1862, dále za opata Leopolda Wackarže, který zásadně zrestauroval kostel v novogotickém duchu a přistavěl k němu štíhlou věž.
Další stavební zásah se datuje do roku 1904.
Vydáním sady 10 zlatých 2000 Kč mincí mají být nejširší veřejnosti připomenuty architektonické památky reprezentující různé stavební slohy.
Ranou gotiku reprezentuje klášter ve Vyšším Brodě.
4) Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm ( bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku.
Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně, kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu.
5) Na lícní straně (aversu) je nutno umístit kompozici zemských znaků - postavení zemských znaků se řídí obecnými heraldickými zásadami (český lev uprostřed na čestném místě, orlice nesmí otáčet hlavu centrálně) nebo jejich stylizaci tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování heraldických zvířat, nebo k záměně za jiná heraldická zvířata, text v opise (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) " ČESKÁ REPUBLIKA" a " DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY" označení nominální hodnoty " 2000 Kč".
Lícní stranu je vhodné podle úvahy výtvarníka doplnit o případný drobný motiv, navazující na rubovou stranu.
Na rubové straně (reversu) je nutno zobrazit motiv vztahující se ke klášteru ve Vyšším Brodě a nápis nebo opis "RANÁ GOTIKA - KLÁŠTER VYŠSÍ BROD" a letopočet ražby "2001".
Mince bude ražena ze zlata o ryzosti 999,9, její průměr bude 20 mm a hrubá hmotnost 6,222 g.
Mince bude ražena také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu.
K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout.
6) Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12 hodiny dne 17. Česká národní banka sekce peněžní Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul. K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech.
Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem a uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu.
U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce.
Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty.
7) Soutěžní návrhy zhodnotí Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol.
Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka Komise, Dr. I. cena ..................... II. cena ..................... III. cena .....................
Kromě toho bude podle rozhodnutí komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-.
Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn.
Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise.
Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely.
V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu.
Vítězný návrh získá I. Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 9)
Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky.
Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2001) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,--, a to na základě dohody s autorem uzavřené.
V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky.
Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody.
Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů.
Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I. cenu částku 10 000,- Kč, II. cenu částku 6 000,- Kč a III. cenu částku 4 000,- Kč.
Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor I. 10).
10) Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno.
Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněné alespoň částkou Kč 10.000,-, stávají se vlastnictvím České národní banky.
Podle doložených záznamů se první zmínka o založení kláštera cisterciáckého řádu Vokem z Rožmberka váže k roku 1258, kdy došlo k rozhodnutí o prohlídce místa pro stavbu kláštera.
Přímé založení konventu dokumentují písemnosti z roku 1259.
Dne 23.
Jako mateřský konvent byl pro novou lokalitu vybrán rakouský Wilhering.
Areal kláštera je přístupný na severozápadní straně půlkruhovou bránou s rožmberskými znaky ze 16. století.
Centrum kláštera vytváří chrám Nanebevzetí p. Marie s ambitem.
Stavba chrámu byla z vůle samotného zakladatele Voka (dal pod presbytářem vybudovat rodovou hrobku) pojata značně honosně.
Výstavba bohatě vybaveného interiéru odpovídá velkorysému půdorysnému založení chrámu.
Z původního gotického vnitřního zařízení chrámu se mnoho nedochovalo.
Nejznámější je slavný cyklus devíti deskových obrazů ze života a utrpení Kristova, jež jsou prací tzv. Mistra vyšebrodského oltáře a jeho dílny.
Toto dílo patří k vrcholům gotické malby kolem poloviny 14. století, v současnosti jsou obrazy vystaveny v Národní galerii v Praze.
Ke kulturnímu pokladu kláštera neodmyslitelně patří knihovna.
Jejím základem byla příruční opatova knihovna, s níž roku 1259 přišlo do Vyššího Brodu prvních dvanáct mnichů.
Během staletí narůstala jednak péčí mnichů a jednak dary.
Nejvýznamnější byl dar Petra Voka z Rožmberka, vydělený z proslulé rožmberské knihovny.
Součástí areálu je menší dvůr se starým konventem, opatství, budova seniorátu (nový konvent), noviciát a nemocnice.
Z komplexu klášterních budov je nejpozoruhodnějším dílem rané gotiky architektura kapitulní síně kde nejzajímavější je kružba středního kruhového okna.
Její pojetí je velmi blízké katedrálním rozetám doby románské.
Česká národní banka vydává dne 26.
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, které se liší povrchovou úpravou a hranou.
Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu.
Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9.
Hrubá hmotnost mincí je 6,22 g, průměr 20 mm a síla 1,40 mm.
Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku ČR, českého lva, moravské a slezské orlice.
Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod touto kompozicí.
Ve spodní polovině mincovního pole je fragment kružby gotického kruhového okna, do jehož středového ornamentu je zakomponováno označení nominální hodnoty mince "2000 Kč".
Při spodním okraji mince je neuzavřený opis "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY".
Ústředním motivem rubové strany je sochařský přepis druhého obrazu z cyklu Mistra vyšebrodského oltáře Narození Páně zobrazující nejvýznamnějšího fundátora kláštera ve Vyšším Brodě, Voka z Rožmberka s modelem stavby na rukou.
Nad modelem kláštera je umístěna pětilistá rožmberská růže a letopočet ražby mince, které hlavní motiv doplňují.
Při horním okraji mince je neuzavřený opis "RANÁ GOTIKA", při spodním okraji opis "KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD".
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu zhotovená na polokartonu tmavě červené barvy s jemným rastrem.
Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti.
Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině.
Minci raženu Českou mincovnou a.s. ke každé minci se přikládá katalogová karta.
Celkově je Vyšebrodský klášter nejen duchovním místem, ale i klíčovým prvkem kulturního a historického dědictví regionu.
Informace o nástupnické roli Rožmberků a historickém rozvoji areálu kláštera jsou hlavními prvky prezentace.
Staré i novější části areálu ukazují střídání stavebních slohů a hlubokou kontinuitu cisterciácké spirituality.