Jan 14:9-10 Ježíš odpověděl: „Kdo viděl mě, viděl Otce. Chceme-li poznat Boha, musíme poznat Ježíše. A naštěstí existují čtyři celé knihy Bible věnované Ježíšovu životu. Prostřednictvím této série pracujeme s knihou Jan a sledujeme Ježíšovu cestu.
Pojďme tedy ke kapitole Jana 6. Možná si vzpomenete, jak jsme před dvěma týdny v 5. kapitole Janova evangelia četli o Ježíši, který se dostal do sporu s věřícími. Nelíbilo se jim, že v sobotu uzdravil muže. Ježíš pak strávil dost času vysvětlováním věřícím lidem, že On a Otec jsou jedno. Ježíš dělal jen to, co mu Bůh řekl. Potom se Ježíš vydal do pouště, aby se trochu odpojil. Ale lidé Ho následovali. Mnoho lidí Ho následovalo. Ježíš byl samozřejmě pohnut soucitem a odložil svůj čas o samotě, aby mohl učit a uzdravovat lidi.
Jan 6:5 NLT - Ježíš brzy uviděl obrovský zástup lidí, kteří ho hledali. Dokážete si představit být Filipem? Už to vidím, když jsem se valil k projížďce Chick-fil-a: "Jo, potřebuji 5,000 12 dvanáctinásobných jídel." Jejich odpověď by byla: „Těší mě. To pro vás můžeme mít připravené za pár dní. V dalším verši zjistíme, že Ježíš nečekal, že Filip bude mít řešení.
Víš, myslím, že Ježíš se rád baví. Chci říct, kolik z vás zasáhlo WebMD, když jste nemocní, místo abyste věřili Bohu, že uzdraví? To je důvod, proč vás WebMD vždy vede k tomu, abyste zjistili, že zemřete. Jan 6:9 NLT - „Je tu chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby. To objasňuje postoj, který bychom měli mít k nemožným situacím. Stále máme zodpovědnost přijít na to, co můžeme udělat. Uděláš malou věc a necháš Boha, aby udělal zázrak. Ale musíte jednat. Nemůžeš tam jen sedět a být líný.
V tomto příběhu měli pět chlebů a dvě ryby. Tak super, každý dostane drobeček. Jak to proboha Ježíš udělá? Opět je zde význam. Normálně je to jeden z těch písem, které si rychle přečtete, abyste se dostali k dobrým věcem. Ale proč nechal Ježíš všechny sedět? Žalmy 23:1-6 NJV - Hospodin je můj pastýř, nic mi nebudu chybět. Dává mi odpočinout na zelených pastvinách, vede mě k tichým vodám.
Obnovuje mou duši, vede mě po stezkách spravedlnosti pro své jméno. A i kdybych šel údolím stínu smrti, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou, tvá hůl a tvá hůl mě utěšují. Prostíráš mi stůl v přítomnosti mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, můj kalich přetéká. Ježíš nám ukazoval, že je naším pastýřem. Ježíš tedy upozornil na nemožné. Zeptal se jich, co mohou dělat. Tento zázrak je o odpočinku a zásobování. Ježíš nám ukazuje, že to nemusíme dělat sami. Nemusíme se snažit, shon a opotřebovávat se.
Ne. Chce, abychom s Ním seděli. Efezským 2:4-6 NLT - Bůh je však tak bohatý v milosrdenství a tak nás miloval, že i když jsme byli mrtví pro své hříchy, dal nám život, když vzkřísil Krista z mrtvých. To je skutečně proti naší americké kultuře. Oslavujeme lidi, kteří pracují dlouhé hodiny. Ctíme ty, kteří spěchají. Myslíme si, že je skvělé být zaneprázdněný. Bylo by to jako jít s manželkou na výlet. Utíkám, protože jsem posedlý dostat se na konec stezky.
Ale zatímco utíkám, ona se snaží se mnou mluvit. Nejprve ji slabě slyším, ale nerozumím tomu, co říká. To je většina z nás s Bohem. Vidíte, Jeho tempo je chůze. Bůh je tedy na procházce. Většina z nás běhá. Občas Ho zahlédneme, když Ho lapáme po stezce. Zdá se to přesné, ale ve skutečnosti je to policajt. Ďábel tě k ničemu nenutí. Jistě, bude vás pokoušet. Neházejte to na ďábla. Jediný, kdo má na starosti váš čas, jste vy.
Pokud hledáte místo, kde začít, doporučuji realizovat každý týden jeden den úplného odpočinku. Beth a já jsme začali cvičit Sabbath na začátku minulého roku a děláme to dodnes. Celý den se nedíváme na telefony. Nemáme plán ani program. Náš sabat je v pondělí. Prvních pár týdnů mi lidé, se kterými pracuji, volali o sabatu. O sabatu se nedívám na telefon, takže jsem zmeškaný hovor viděl až druhý den. Když lidé poprvé řeknou: „Vážně? Jako že se opravdu nebudeš každý týden celý den dívat na svůj telefon?" A já jen odpovídám: „Opravdu. A víte, kolikrát to zničilo pracovní projekt, když jsem se neozval do druhého dne? Nula.
Takže tady jsme v kultuře, která nerozumí sabatu a je snadné vidět jeho výsledky. Jsme vyčerpaní, přepracovaní a duchovně podvyživení. Bůh věděl, že s tím budeme bojovat. Jen to nepřeměňujte v náboženské nesmysly, které jsme četli před dvěma týdny, když Židé naráželi na Ježíše o uzdravení v sobotu. Sobota je den, kdy se říká ne práci. Řekněte ne úspěchu.
Minulý rok jsem v rámci naší série Choose Joy napsal celé poselství o sobotě. Ježíš tedy nechal lidi odpočívat na trávě, aby mohl ukázat své božské zaopatření. Vzal těch pět chlebů a dvě ryby a vzdal díky Bohu. Potom dal jídlo učedníkům a oni ho rozdali zástupu. Tolik z nás žije ve vlastních zásobách. Tvrdě pracujeme a bojujeme, protože toho, co děláme, není nikdy dost. Co kdybychom spočinuli v Božím zaopatření?
Je vlastně jedno, jakou práci máte. Nesnažím se tě odradit. Jen poukazuji na to, že všichni čelíme nemožné situaci. Tento další příběh v knize John vám vyrazí mysl. A tak právě nakrmili těch pět tisíc a zázrak byl tak neuvěřitelný, že dav byl odhodlán učinit Ježíše králem. Učedníci čekali do setmění, ale Ježíš se už nevrátil, a tak nasedli na loď a nechali Ho za sebou.
Zatímco byli na moři, začal foukat velký vítr, takže vlny proti nim bojovaly. Vyprávím už někomu příběh? Když se učedníci dostali asi do poloviny své cesty, uviděli Ježíše, jak kráčí po vodě a míří k nim. Chceš mi říct, že jakmile pozvali Ježíše na loď, okamžitě dorazili na místo určení? Ano. Tak to vypadá, když odpočíváš v Jeho zaopatření.
Když přestaneš běhat a místo toho půjdeš bok po boku s Ním. Jen v případě, že to stále nechápete, Ježíš se chystá být vulgární. Chystá se říct něco velmi nevkusného. Dokonce to způsobí, že se mnoho jeho následovníků odvrátí. Nyní jsme v den po krmení pěti tisíc. Ježíš a jeho učedníci se dostali přes moře. A hádejte co? V tuto chvíli začínám cítit Ježíše. Znovu Ho vystopují a On je zavolá, protože jejich motivace k jeho následování je rána.
Jinými slovy, šli za Ježíšem jen proto, co pro ně mohl udělat. To se děje dodnes. Ježíš chce, abychom se dostali na místo, kde nebudeme utrácet svou energii snažením se a sháněním a snahou uskutečnit věci. Jinými slovy, svou energii můžete vynaložit na budování vlastního království, které zemře, když zemřete. Matouš 6:31-33 NLT - „Nedělejte si tedy starosti a neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ To je to, co si nevěřící myslí, ale váš nebeský Otec zná všechny vaše potřeby.
Chceš říct, že se nemusím starat o své základní potřeby? Ale všimněte si, že existuje podmínka. Existuje mnoho lidí, kteří si myslí, že Bůh se o ně bez ohledu na to postará. Pojďte někdo - tohle je dobrý život! Přesto s tím bojujeme. Ukončit svou práci a sedět celý den doma a přitom důvěřovat Bohu, že dá jídlo na stůl? Ne. Promiň, že ti to rozbíjím, ale tohle není povolení k lenosti. Rád pracuji. Vyžívám se v úspěchu. V mém životě byly chvíle, kdy jsem doslova pracoval tak tvrdě. Problém byl v tom, že čím víc jsem pracoval, tím víc jsem toho musel dělat.
Nikdy jsem se nechytil. Navíc, když se naplníte úspěchem, stále potřebujete větší zásah. Takže úspěch, který vás dříve naplňoval, už nenaplňuje. Já bych na kole. Nastalo několik týdnů, kdy bych se cítil skvěle z toho, co jsem dokázal, a pak následovalo několik týdnů, kdy jsem měl pocit, že jsem na pokraji ztráty všeho. Úspěch, strach z neúspěchu. Moje žena oceňuje, že pracuji tvrdě, ale přepracovanost si neváží. Naštěstí jsem našel cestu ven. Nikdy nespěchal. Byly doby, kdy jeden z Jeho nejlepších přátel umíral, a místo aby ho spěchal uzdravit, počkal několik dní, nechal ho zemřít a pak ho vzkřísil z mrtvých. Ježíš si udělal čas pro sebe, když to potřeboval.
Člověk by si myslel, že bude stále zapnutý, vždy k dispozici pro toho, kdo ho bude potřebovat. Ale ne. Ježíš se nestaral o to, kolik peněz je v bance, ani o to, jak je oblíbený, nebo odkud přijde Jeho další jídlo. Tohle všechno jsem objevil a uvědomil si: „Chci následovat Ježíše. Jestliže nejdůležitější člověk, který kdy chodil po zemi, mohl žít z místa odpočinku, mohu žít z místa odpočinku i já.
Nastal čas začít s praxí: realizovat každý týden jeden den úplného odpočinku. A pak jsem zavedl Sabbath. Každé pondělí se úplně odpojím od práce. Na SMS ani hovory nereaguji. Nemyslím na termíny projektů. Ty jo, ještě tam nejsem. Ale dělám kroky směrem k životnímu tempu, které Ježíš chce, abych žil. Většinu času hledám Jeho Království a věřím, že o potřeby mé rodiny bude postaráno. Pak jsem frustrovaný a vyhořelý a najednou si vzpomenu, kde jsem sešel z cesty. To je to, co se nám Ježíš snaží prostřednictvím těchto příběhů předat. Chce, abyste se posadili do šťavnaté zelené trávy a svěřili Mu věci života.
Jan 6:35 NLT - Ježíš odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo ke mně přijde, už nikdy nebude hladovět. Rádi tento text příliš zduchovňujeme. Ale není to jen duchovní. Je to také přirozené. Ano, to nejdůležitější, co ti Ježíš dává, je věčný život. Ale On se o vás také stará v tomto pozemském životě. A stejně jako my s tím bojujeme dnes, oni bojovali tehdy. A tak se Ježíš zarazil, aby jim pomohl pochopit. Řekl jsem ti, že Ježíš bude vulgární. Chystal se říct něco velmi nevkusného. Řekni co? Naštěstí je to symbolické. Jinak bychom byli všichni potopeni. Chci říct, nejen že nikdo z nás nechce být kanibalem, ale je to dva tisíce let, co tu byl Ježíš v těle. Tím, že Ježíš jedl Jeho tělo, odkazoval na náš každodenní vztah s Ním. Stejně jako každý den jíte, chodíte každý den s Ježíšem. Tohle nemůže být jen jedna nedělní věc, kde se modlíte modlitbu spasení. Tím, že Ježíš pil svou krev, měl na mysli spasení. Obětoval se, aby vám bylo odpuštěno a zachráněn před věčnou smrtí.
Víte, když Ježíš řekl tyto věci o jídle Jeho těla a pití Jeho krve, mnoho Ježíšových následovníků odešlo. Přestali Ho následovat. Pamatuješ si, když je Ježíš zavolal, protože ho následovali jen kvůli dalšímu jídlu zdarma? Nyní vidíte, že to byla pravda. Ježíš není tvůj cukrový táta. Pokud Ho následujete jen proto, že chcete něco zadarmo, nebude to fungovat. Je to váš vůdce. Chce, abyste v Něj věřili a získali věčný život.
I když se objevují teorie, že všichni budou spaseni bez ohledu na jejich víru, protestanté tradičně věří, že spása přichází prostřednictvím víry v Ježíše Krista. Apoštol Pavel v listě Římanům píše o důvodech života, smrti a vzkříšení Krista. Na úvod se chci zeptat na definici spásy. K této otázce můžeme přistoupit několika různými způsoby. Můžeme k ní přistoupit etymologicky, kdy to vychází z řeckého slova pro záchranu. To slovo má v řečtině hodně široký význam. Zachraňuji v duchovním slova smyslu. Ale dá se to překládat i v tom fyzickém slova smyslu, kdy se zachraňuje topící člověk nebo před útokem nepřátelského vojska.
My můžeme zvolit ještě jiný přístup a to je ten, který nám řekl Ježíš. Spása přichází z toho, když poznáme Boha a toho, kterého Bůh poslal - Ježíše Krista.
