Předmětem této stati je soubor historických a uměleckých souvislostí kolem zobrazení Zavraždění svatého Václava a jeho osudu, které se od 19. století vrací do veřejného prostoru prostřednictvím instalací a výstav. Vizuální cyklus se soustředí na deskový obraz „Zavraždění svatého Václava“ od Mistra IW z roku 1543, umístěný na vnitřní stěně kaple poblíž západního vstupu, a na následné restaurování a prezentace v Ostravě v Dolních Vítkovicích.
Na desce je zobrazen klečící sv. Václav, přidržující se pravicí kruhu klepadla dveří staroboleslavské svatyně. Za ním stojí bratr Boleslav připravený zasadit mu smrtelnou ránu, zatímco v pozadí se objevuje skupina rozmlouvajících postav převzatá z Cranachova dřevořezu s námětem Příbuzenstva Kristova. Zajímavý je i detail kostnice. Hypoteticky lze uvést, že desku mohl do kaple věnovat král Ferdinand Habsburský jako výraz úcty ke sv. Václavu, jehož korunu přijal. Dva erbovní štítky s orlicí a se lvem při oblouku portálu staroboleslavského kostela svědčí o možné královské donaci.
Unikátní osmimetrový obraz s pohnutým osudem „Zavraždění svatého Václava“ z roku 1844 byl znovu představen veřejnosti v Ostravě. V Dolních Vítkovicích, v prostoru Multifunkční auly Gong, byl obraz odhalen 18:00 a návštěvníci měli příležitost se s dílem seznámit těsně před svátkem sv. Václava, Dnem české státnosti. Obraz byl dlouhá léta zapomenut na půdě kroměřížského zámku, který kdysi býval letním sídlem olomouckých arcibiskupů, a jeho znovuobjevení podpořila iniciativa arcibiskupa Graubnera a Muzea umění Olomouc. Nadace Machinery Fund z Vítkovic pak přispěla na nezbytné restaurátorské zásahy.
Restaurátorské práce byly svěřeny dílně manželů Šárky a Petra Bergerových v Písečné u Žamberka, obraz prošel důkladným očištěním, scelením a konzervací. Vernisáž byla naplánována na 27. září v 18:00 v Gongu. Obraz byl původně objednán arcibiskupem olomouckým Maxmiliánem Sommerau-Beckhhem pro hlavní oltář dómu svatého Václava a předpokládal zamýšlené umístění, avšak jeho podobu ovlivnily výhrady zadavatele vůči umístění a kompozici díla.
Anton Petter, představitel rakouského klasicismu, se snažil vyhovět požadavkům, ale obraz byl nakonec přemalován a sklizně vyvolaly ohlasy na vídeňské výstavě tehdejšího umění. Arcibiskup Sommerau-Beckh nechal plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku. Znovuobjevení a restaurace, kterou do značné míry umožnily zástupci Vítkovic, vedly k nové úpravě plátna a ke spolupráci s Muzeem umění Olomouc a arcibiskupstvím.
Význam díla roste v kontextu dějin české státnosti: obraz byl součástí historických ozdob hlavního oltáře dómu, a později se stal jedním z největších pláten v českých sbírkách. Po restaurátorských pracích a vyhodnocení se výstava stává součástí veřejné prezentace a styk s veřejností prostřednictvím otvírání sbírek během Dne české státnosti. Zároveň se připravuje veřejná sbírka na další etapu záchranných prací a pokračuje kontinuita mezi historickými motivy a současnou kulturou.
V kontextu historických údajů o Václavově smrti a zázrakech se ukazuje, že legenda o svatém Václavu je spojena s posvátným symbolem české státnosti a ochranou země. Legenda vypráví, že po smrti byl Václav prohlášen za svatého a stal se nebeským ochráncem Čech a českých zemí; dle kronik se prý během života i po smrti děly zázraky v souvislosti s jeho jménem. Zároveň existují historické hypotézy o příčinách a kontextech vraždy, která vyústila v legendu a kult svatého Václava jako symbolu české identity.
Historický kontext a dílo Mistra IW
Deska z roku 1543, Mistr IW, byla umístěna na vnitřní stěně kaple poblíž západního vstupu. Klečící Václav drží se pravicí kruh klepadla dveří staroboleslavské svatyně; Boleslav stojí v pozadí a připravuje smrtelnou ránu. Skupina postav v pozadí vychází z Cranachova dřevořezu s námětem Příbuzenstva Kristova.
Historické souvislosti ukazují, že výše zmíněné dílo nebylo jen výtvarnou kompozicí, ale mělo i další vrstvy významu - možnou královskou donaci, legandu a symboliku spřízněnosti. Umělecký záměr zahrnuje i kostnicový detail, který dodává dramatu díla další rozměr.
V 19. století se obraz dostal do popředí veřejného zájmu, když byl objednán arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau-Beckhem pro olomoucký dóm, avšak z důvodů interpretace a estetiky nebyl dokončen na původní oltář. Přemalba a postupné změny v projektu ukazují na postupné vyvažování mezi hmotnou památkou a liturgickou potřebou.
Restaurátoři a odborníci moderního věku považují dílo za významný historický artefakt reprezentující klasicistní styl a duch dob, v níž vznikal. Znovuobjevení a restaurování znamenají také ukázku spolupráce mezi institucemi a soukromými nadacemi, které umožnily zachovat dílo pro současné i budoucí generace.
Popis výstavy a veřejný dopad
Vernisáž osmimetrového obrazu proběhla v Gongu v Dolních Vítkovicích, a to 27. září v 18:00. Představení díla je spojeno s vyhlášením veřejné sbírky na další etapu záchranných prací. Obraz bude k vidění denně od pondělí do pátku mezi 10:00 a 17:00, s výjimkou Dne české státnosti. Vstup na vernisáž byl zdarma a návštěvníci mohou přistupovat ke Gongu branou pod Místeckou ulicí, s k dispozici parkoviště a nejbližší tramvajová zastávka Vítkovice vysoké pece.
Historie a legenda Václavova života a smrti
Legendy a kroniky praví, že v pondělí 28. září byl Václav zavražděn z popudu svého bratra Boleslava. Důkazy a termíny z období 9. a 10. století se liší, nicméně obecná linie vypráví o motivu touhy po větším podílu na moci. Boleslav I. Ukrutný pokračoval v politice po Václavově smrti a posléze získal Moravu, Slezsko, západní Slovensko a okolí Krakova.
Válečný a politický kontext 10. století byl složitý, a ačkoliv legendy mluví o dvou zázracích a o tom, že Václav byl považován za svatého, zmiňované detaily utvářely kult a historické vyprávění. Císař Říše a jeho spojenci po smrti Václava se ztotožnili se symboly svatosti a posvátnosti, která provázela české země i po vyvrcholení doby Přemyslovců.
Film.wmv ZAVRAŽDĚNÍ KNÍŽETE VÁCLAVA
tags: #mistr #iw #zavrazdeni #svateho #vaclava