Keblice získaly na opravu střechy dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj a posléze jim na generální opravu přispěl Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. V opravách se dostalo i na restaurování oltáře s obrazem sv. Václava. Na práce v letech 2014 až 2016 se podařilo postupně získat celkem necelých 224 tisíc korun, a to z dotace Ministerstva kultury, Nadace Občanského fóra, příspěvek dala farnost, obec a páter Adrian Zemek, administrátor farnosti v Doksanech, uvedla Jana Michálková, tisková mluvčí Biskupství litoměřického.
Oltářní obraz Pokoření se knížete Radslava před sv. Václavem je signovaný a datovaný rokem 1755. Jedná se o jedno z mála dochovaných děl litoměřického malíře Mathiase Waltera. Restaurování se ujala akademická malířka Eva Votočková. Rekonstrukce kaple sv. Václava byla zahájena kvůli havarijnímu stavu střechy a narušení prvků krovové konstrukce červotočem; zastupitelstvo Keblic rozhodlo v lednu 2011 o kompletní rekonstrukci, která proběhla v letech 2012-2013.
Při rekonstrukci té doby byla z makovice ve věžičce kaple vyjmuta schránka se starými mincemi, rukopisy, tiskovinami a dopisem mistra Stahra, klempíře z Terezína. Materiály odkazující na rekonstrukci z roku 1898 byly doplněny o poselství z roku 2013 a vráceny zpět do makovice. Původní rám oltáře byl rozpadlý na několik částí; restaurování probíhalo ve třech etapách podle vyhlášených grantů. Zjistili jsme, že byl několikrát opravován, natřen modrou barvou, která degradovala rokokovou řezbu, a předěláván. Proto bylo nutné odstranit nepůvodní úpravy a originální fragmenty opravit či retušovat. Chybějící části rámu byly doplněny z lipového či borového dřeva. Na oltáři chybí sošky a hlavičky andílků, které v minulosti zřejmě někdo odcizil, uvedl Martin Zmeškal, umělecký pozlacovač.
Kaple sv. archiv Praha: restaurovaná svatováclavská kaple ohromuje svojí krásou jako před staletími - litoměřický mistr byl technologicky geniálnější než Leonardo da Vinci. Stejně jako má Praha Svatováclavskou kapli v katedrále svatého Víta, je to jeden z nejcennějších uměleckých pokladů ve střední Evropě, který byl v posledních letech kompletně restaurován. Interiér vzácné památky díky tomu vypadá tak, jak si ho kdysi představoval Karel IV. i Vladislav II., uvedla Ivana Kyzourová, ředitelka památkové péče Pražského hradu. O kapli říká: v roce 2006 jsme zjistili zatékání a bílé skvrny na nástěnných malbách; Správa Pražského hradu poté rozhodla o kompletní renovaci interiéru i o novém zastřešení kaple. Restaurování výzdoby interiéru svatovítské kaple bylo jedním z nejnáročnějších úkolů; výsledek je téměř zázrakem.
Na žádost krále a císaře Karla IV. postavil kapli sv. Václava Petr Parléř, jeden z největších architektů evropské gotiky. Kaple má symbolizovat nebeské Jeruzalémo; spodní část stěn je obložena polodrahokamy, které ztvárněny více než 1300 kusy, a byly zlaceny detaily na výzdobě i na sakrálních předmětech. Ostatky svatého Václava jsou dodnes v kapli pohřbeny; lebka je uložena v relikviáři v klenotnici chrámu sv. Víta. Na začátku 20. století nebylo bezpečně známo, zda ostatky jsou v oltáři nebo pod zemí, a proto byl v roce 1911 oltář otevřen. Objevil se tehdy pískovcový gotický náhrobek a truhla z roku 1671 se zemřelou destičkou; v ní byla relikviářová krabička s ostatky Václava.
Kaple sv. Václava se nachází na významném místě v katedrále sv. Víta; výzdoba a fresky zobrazují legendu o sv. Václavu a jeho životě. Monumentální cyklus svatováclavské legendy obsahuje 36 scén, rozdělených do dvaceti devíti obrazů. Okna kaple jsou novější než vitráže v jiných částech katedrály; vitráž kaple, z 60. let 20. století, dílo Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Kaple stojí na místě starší stavby kostela sv. Mikuláše a je součástí areálu bývalého hřbitova v Praze Encovany a Hrušovany. Jádro stavby tvoří obdélná loď s pětibokým odsazeným presbytářem a věží; interiér je popsán jako zřícenina, přesto v něm zůstávají patrné prvky původní gotiky a renesance.
Narození Mistra Litoměřického oltáře a jeho dílny se vztahuje k počátku 16. století; litoměřický oltář a malby v kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta patří k jeho nejznámějším dílům. Podle teoretiků pocházel z období přechodu z pozdní gotiky do renesance; jeho dílo zahrnuje i dvojportrét Karla IV. a Alžběty Pomořanské a Strahovský triptych. Oltář vznikl patrně kolem roku 1505; další teorie ho spojují s proboštem Janem z Vartenberka a oběťmi, které zřejmě patřily k výzdobě kaple ve Strahově. Restaurátorské práce na kapli a na oltáři pokračovaly i v 20. století a nadále vzbuzují zájem odborníků i veřejnosti.
Interiéry kaple jsou bohaté na zlato i drahokamy, jejichž působivost doplňuje světlo z oken a freskové cykly. Monumentální malířská výzdoba svatováclavské legendy v kapli zaujímá plochu větší než 230 m²; jednotlivé scény a portréty odrážejí tehdejší společenské i politické vrstvy. Při prohlídce se dnes lze jen nahlédnout do kaple, jelikož veřejný přístup by ohrozil mikroklima a trvalé uchování výtvarných děl. Návštěvníci se tak setkávají s jedinečným svědectvím gotické a renesanční tvorby, které formovalo ikonografii českého středověku.
- Historie kaple a její architektura podle Karla IV. a Petra Parléře
- Restaurování oltáře mistra Litoměřického a roli dotací
- Symbolika kaple jako nebeského Jeruzaléma a výzdoba nástěnných maleb
Kaple sv. Václava zůstává klíčovým místem pro pochopení vztahu mezi gotickou architekturou, renesanční malbou a českou korunovační historií. Její restaurace a ochrana představují důležitý příspěvek k uchování kulturního dědictví našeho regionu a Evropy.
tags: #mistr #litomericky #kaple #sv #vaclava