Součástí prací bude dále zbudování dodatečných drenáží v ploše nádvoří kostela sv. Kostel sv. Václava je dominantou náměstí F. X. Svobody a je obklopený malým hřbitovem, který se nepoužívá již od 90. let 19. století. Původní kostel stejného zasvěcení stával v blízkosti dnešního městského úřadu. Byl vypálený Švédy v roce 1639 a v 18. století byl vystavěný nově jako Barokní kostel zasvěcený sv. Václavu, hlavnímu patronu české země, v letech 1743-1756. Benedikován byl 28. září 1756.
Je kvalitní stavbou neznámého pražského architekta (snad Františka Ignáce Preéa či Anselma Luraga) ovlivněnou tvorbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Ferdinanda Maxmiliána Kaňky. Zajímavá je kompozice kostela a hřbitova vymezeného dynamicky utvářenou ohradní zdí a čtyřmi nárožními kapličkami. V interiéru jednolodního kostela se nacházejí barokní obrazy a sochy přenesené sem po roce 1950 ze zdevastovaného kostelíka a kláštera na Skalce.
K nejcennějším patří obraz Petra Brandla Kající se sv. Maří Magdaléna a sochy klečící sv. Maří Magdalény a svatých poustevníků: sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a svatého Prokopa od řezbáře Jana Jiřího Bendla. Vedle kazatelny se nachází architektonicky cenný náhrobek hraběcí rodiny Unvertů, majitelů mníšeckého panství. Na bývalém hřbitově se dochovalo několik náhrobků z 19. století.
Areál tvoří kostel, bývalý hřbitov vymezený ohradní zdí se čtyřmi nárožními kaplemi a dvěma branami a hřbitovní kaple stojící ve východní části areálu, při ohradní zdi. Orientovaný obdélný jednolodní kostel má segmentově ukončený presbytář a hranolovou věž umístěnou nad západním průčelím. K presbytáři z obou stran přiléhají obdélné sakristie s oratoří v patře, na protilehlé západní straně hmotu symetricky doplňují schodišťové přístavky umístěné po stranách předsíně. Fasádu hmotově člení mírně zasunutá loď, dále pilastry a obdélná okna s půlkruhovými odsazenými záklenky, respektive oválná okna a niky u schodišťových přístavků. Mírně konvexně vypnuté průčelí člení pilastry a jednoduchý obdélný portál. Interiér je sklenut plackovými klenbami. Sedlovou střechu nad lodí a presbytářem i jehlancovou střechu věže kryje plech. Výklenkové kaple v ohradní zdi mají segmentově zaklenutý otvor a zvlněnou a zalamovanou hlavní římsu pokrytou prejzy. Hřbitovní kapli obdélného půdorysu charakterizuje zdůrazněná střední osa s půlkruhově zaklenutým vstupem a konkávně zvednutou římsou; boční stěny člení vysoká půlkruhově zaklenutá okna. Valbovou střechu s kupolovitým vrcholem kryjí prejzy. Udržely vysoko.
Socha sv. Václava - památník Václava IV. s vytesanými daty, kdy navštívil Dobříšsko. Sochu najdeš ve Voznickém revíru v místech odnepaměti zvaných U Václava. Nachází se asi 4 km od vesničky Kytín a asi 5 km od vesnice Voznice. Je to výborný tip na výlet z Kytína, kde po 12 km okruhu s mírným převýšením a po dobrých cestách se lze vrátit nazpět do Kytína po trase Kytín - socha - Stožec - Hladovka - Chouzavá - Kytín.
Kdo bude pozorně sledovat a možná trochu hledat, najde v okolí nespočet trampských osad s historií, například Zlaté Dno, Pražec, Zelený šišky a další. Upozornění: na Brdech je soch sv. Václava hned několik; při hledání na internetu tedy nevěř jen jednomu místu.
Úkol je jednoduchý: najdi sochu a vyfoť se u ní. A samozřejmě nezapomeň poslat. Po cestě je mnoho míst, kde se dá jen tak posedět a užívat si krás Brdských lesů. Když si přibalíš svačinu, nebudeš litovat.
Podrobnosti o počasí a místním výhledu mohou doplnit prostorové informace o terénu a přístupu k areálu, které jsou důležité pro plánování návštěvy a případných výstavních či badatelských aktivit.
Historický kontext a architektonické prvky
Kostel sv. Václava představuje barokní architekturu 18. století, s výrazně komponovanou ohradní zdí a čtyřmi nárožními kapličkami, které vytvářejí charakteristický rámec areálu. Interiér je zdoben barokními obrazy a sochami, z nichž některé pocházejí z dalších zdevastovaných objektů, a tak se stal důležitým nositelem kulturního dědictví. Dřevěná a kovová krytina střech a prejzy na hřbitovní zdi dodávají specifický vzhled, který je součástí estetiky Brdských lesů.
V kontextu rekonstrukce a zachování historických prvků se přistupuje k demontáži a následné obnově střechy, zdiva i omítek, aby se původní podoba co nejvíce přiblížila stavu z období vzniku kostela i jeho okolí. Z hlediska urbanistické‑krajinné kompozice hřbitov a ohradní zeď s kapličkami představují klíčový bod, který propojuje sakrální funkci s prostředím veřejného prostoru náměstí a městského úřadu.
Pro návštěvníky i badatele jsou důležité zároveň geografie a pěší trasy v okolí, které umožňují spojení mezi místy spojenými s Václavovou ikonou a historickými osadami, například trampskými koloniemi a dalšími památkovými subjekty v regionu Brd.
- Podrobný popis architektonických detailů kostela a jeho věže.
- Historie kostela, včetně spolehlivých údajů o původu a rekonstrukcích po pádu původní stavby.
- Popis ohradní zdi, kaplí a hřbitovní architektury jako součásti výjimečného areálu.
- Informační doporučení pro návštěvníky: tipy na výlety a orientační body v okolí.