Šokující pohled na jednu z největších nukleárních katastrof v historii lidstva v podobě výpovědí těch, které výbuch černobylské jaderné elektrárny zasáhl a ovlivnil nejvíc.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic.
Tato událost se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
Pro malé Bělorusko (má 10 milionů obyvatel) znamenala národní neštěstí.
Za Velké vlastenecké války zničili němečtí fašisté na běloruském území 619 vesnic i s obyvatelstvem.
Po Černobylu přišla země o 485 vesnic a osad.
Za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území.
To představuje 2,1 milionu lidí, z toho 700 000 dětí.
Kniha laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové je sestavena z rozhovorů s lidmi, jejichž život černobylské neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, kteří byli jako první bez jakékoliv ochrany posláni hasit hořící elektrárnu, s mobilizovanými vojáky nasazenými v obrovském měřítku, často nesmyslně, na likvidaci následků katastrofy, s vysídlenými rolníky, vědci, kteří měli zakázáno informovat obyvatelstvo, stranickými pracovníky, kteří zbytečně a marně čekali na pokyny shora.
Můžeme ji číst jako varování před technologickou apokalypsou, ale i jako obžalobu komunistického režimu, jehož vinou byla černobylská elektrárna postavena fušersky a s nedostatečnou precizností a který v okamžiku, kdy bylo potřeba rázně jednat, lhal vlastním lidem, rozsah celého neštěstí zastíral a svou nečinností a nekompetentností zapříčinil smrt tisíců lidí.
Řada ruských historiků a politologů je přesvědčena, že otřes, jenž černobylská katastrofa způsobila v ruské společnosti, byl jednou z hlavních příčin rychlého pádu komunistického režimu o pět let později.
SVĚTLANA ALEXIJEVIČOVÁ Laureátka Nobelovy ceny za literaturu 2015, se narodila v roce 1948 v bělorusko-ukrajinské rodině, žije v Minsku.
Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi, jakými byly druhá světová válka, černobylská katastrofa, válka v Afghánistánu a rozpad Sovětského svazu.
Její knihy jsou součástí velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka.
Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“.
Knihy Světlany Alexijevičové byly přeloženy již do 43 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii, USA a Číně, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013) a nakonec i Nobelovou cenou (2015).
Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekvována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Gothenburgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy v její vlasti dodnes nevycházejí.
Modlitba za Černobyl - šokující pohled na jednu z největších nukleárních katastrof v historii lidstva v podobě výpovědí lidí, kteří výbuch jaderné elektrárny zasáhl a ovlivnil nejvíc.
Historické témaHistoriePolitologie & PolitikaSpolečenské vědyŽivotopisy
Dne 26. dubna 1986 došlo k sérii výbuchů v reaktoru, a budově černobylské elektrárny, což vedlo k největší technologické katastrofě 20. století.
Pro Bělorusko, s populací 10 milionů, to znamenalo národní neštěstí.
Během Velké vlastenecké války bylo na běloruském území zničeno 619 vesnic, po Černobylu ztratila země dalších 485 vesnic.
Zatímco za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území.
To představuje 2,1 milionu lidí, včetně 700 000 dětí.
Kniha laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové je sestavena z rozhovorů s lidmi z černobylské oblasti, jejichž život neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, mobilizovanými vojáky, vysídlenými rolníky, vědci, kteří měli zakázáno informovat obyvatelstvo, stranickými pracovníky, kteří zbytečně a marně čekali na pokyny shora.
Můžeme ji číst jako varování před technologickou apokalypsou, ale i jako obžalobu komunistického režimu, jehož vinou byla černobylská elektrárna postavena fušersky a s nedostatečnou precizností a který v okamžiku, kdy bylo potřeba rázně jednat, lhal vlastním lidem, rozsah celého neštěstí zastíral a svou nečinností a nekompetentností zapříčinil smrt tisíců lidí.
Laureátka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová (*1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka.
Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka - Válka nemá ženskou tvář (У войны не женское лицо, česky 1987), černobylská katastrofa - Modlitba za Černobyl (Чернобыльская молитва, česky 2002), válka v Afghánistánu - Zinkoví hoši (Цинковые мальчики) a rozpad Sovětského svazu - Doba z druhé ruky (Время second-hand, 2013).
Její knihy jsou součástí velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka.
Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“.
Knihy Světlany Alexijevičové byly přeloženy již do 43 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii, USA a Číně, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013).
Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekvována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy v její vlasti dodnes nevycházejí.
Jak audioknihu poslouchat?
Poslouchejte pohodlně na Android a iOs zařízeních v aplikaci Audioteka.
Jak audioknihu poslouchat? Poslouchejte pohodlně na Android a iOs zařízeních v aplikaci Audioteka.
Pravda o největší jaderné KATASTROFĚ všech dob | Černobyl | Valery Legasov | Anatoly Dyatlov
Tento titul a tisíce dalších s 20% členskou slevou.
Černobyl je stále klíčovým tématem v rámci literatury i dokumentárních děl, která zkoumají lidské reakce na extrémní situace a politické kontexty.