Poutě ke svatému Antonínovi na Horu sv. Antonína u Blatnice mají hlubokou historickou tradici, která vychází z dávných kaplí, stavebních úprav a náboženských i společenských změn v regionu. Tato kapitola poutního života spojuje zobrazení kraje, víru obyvatel a proměny společnosti od 17. století až do 20. století.
Historie založení kaple a počátky poutí
Na blatnické hoře nalezneme kapli sv. Antonína Paduánského, která vznikla na popud knížete Hartmana z Lichtenštejna. V roce 1662 posílá žádost olomoucké koncistori o postavení kaple na kopci u Velké Blatnice na svém panství. V roce 1668 byl položen základní kámen ke stavbě Kaple sv. Antonína Paduánského. První pouť ke cti sv. Antonína se konala 13. května (stavba a přesné datum uvedeny ve záznamech).
V souvislosti s reformami Josefa II. byla kaple uzavřena a budova kostela byla za malou částku prodána. Na žádost obce Velká Blatnice o povolení opravit kapli, aby se zde lidé mohli setkávat k modlitbě, bylo 14. května 1815 žádosti vyhověno Dvorskou kanceláří ve Vídni. Opravy rozpadlé kaple byly zahájeny v roce 1818 a ukončeny v 1819, aby zde mohly být konány poutě a vyžádaly si 5 081 zlatých. Od tohoto roku jsou zde konány poutě každý rok a nebyly přerušeny.
Proměny místa a význam poutí v 19. a 20. století
V sedmdesátých letech 19. století se toto místo stává také místem táborových hnutí na Moravě. Kaple byla sice obnovena, ale znovu vysvěcena až 30. května 1904, kde kazatelem slavnosti byl Msgr. Dr. V. V roce 1936 došlo ke generální opravě kaple. V roce 1939/1940 zde zahájil svou činnost u Sv. Antonínka kněz ThDr. Msgre. P. Antonín Šuránek, spirituál kněžského semináře a profesor na Theologické fakultě v Olomouci. Po roce 1990 dochází k budování poutního areálu kolem kaple Sv. Antonína a k dalším rozvojům místa.
Víra, ztráty a osobní zkušenosti s pomocí svatého Antonína
Na Horu sv. Antonína lidé jezdí i kvůli osobním ztrátám a prosbám o nalezení ztracených věcí či řešení životních situací. Děti i dospělí vnímají svatého Antonína jako prostředníka mezi prožitky a nadějí na jejich vyřešení. Zmíněné příběhy a zobrazení krojované mládeže na poutích, které zachytil malíř Joža Úprka, dodávají místu vizuální a kulturní kontext, ve kterém žije víra a naděje obyvatel.
Současný význam místa a poutního života
Kaple a poutní areál nadále slouží věřícím i návštěvníkům jako místo modlitby a setkávání. Tradiční poutě se konají každoročně a propojují náboženské zvyky s historickým kontextem oblasti. Místo působí jako duchovní bod na Moravě, který propojuje minulost s aktuálním duchovním životem komunity.
