Trochta jako vězeň dvou režimů. Během druhé světové války se Trochta zapojil do domácího odboje. Jeho činnost ukončilo až 28. května 1942 (den po atentátu na Reinharda Heydricha) zatčení gestapem. Jako první byl vězněn v Terezíně, poté byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen, později do Dachau. Během věznění několikrát unikl smrti.
Po konci války se Štěpán vrátil do Prahy k salesiánům. V roce 1947 byl vysvěcen na biskupa a přesunul se do Litoměřic. Po únorovém převratu následujícího roku se stal hlavním mluvčím církve s tehdejší novou vládou. Trochta se snažil vyjednat co nejlepší podmínky. Marně. Pod tlakem musel podepsat slib věrnosti republice.
V roce 1953 byl zatčen a po vykonstruovaném procesu pod záminkou velezrady uvězněn. Na pobyt ve vězení později vzpomínal Trochta následovně: „Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé. Ty německé koncentráky se nedají srovnat s tím, co jsem vytrpěl od komunistů.” Bránu věznice opustil až po amnestii v roce 1960. Tím ale trest nekončil. Trochta nesměl nadále vykonávat kněžské povolání, musel se živit jako dělník nebo správce budov. I během toho zákazu však tajně vysvětil několik nových kněží. Naděje nejen jemu svitla v roce 1968. Během tzv. Pražského jara byl rehabilitován a vrátil se zpět do Litoměřic jako biskup.
Po srpnové invazi se bohužel znovu dostal do hledáčku StB. Následující rok byl papežem Pavlem VI. tajně jmenován kardinálem. Trochtovo jmenování kardinálem bylo zveřejněno až v roce 1973. Na podzim téhož roku také naposledy navštěvuje rodnou Francovu Lhotu. Má však již velmi podlomené zdraví a je stále pod dohledem státních orgánů. Štěpán Trochta umírá 6. dubna 1974, den po nedůstojném rozhovoru s církevním tajemníkem. Za deset dní se konal pohřeb, který byl celý pod kontrolou StB. Na něm Karel Wojtyla (pozdější papež Jan Pavel II.) prohlásil Trochtu za mučedníka.
Vzpomínka a odkaz Trochtův žije i po jeho smrti. V roce 1992 mu byl udělen řád T. G. Masaryka III. třídy in memoriam. V roce 2007 se začalo s opravami jeho rodného domu ve Francově Lhotě, kde bylo slavnostně roku 2015 otevřeno muzeum. Mezi exponáty naleznete jeho číslo z koncentračního tábora, vlastnoručně vyřezávaný kříž nebo dopisy, které psal své rodině a spolupracovníkům. Muzeum je otevřeno během víkendů a státních svátků od května do září. O Trochtovi bylo sepsáno několik knih, především od Jaroslava Novosada. Vyšel také historický román Život v mlýnském kole od Jiřího Míčka. Byl natočen i dokument Tíha oběti.
Aktuální zjevení a vzpomínky - pohřeb a liturgie
Pod záštitou Valašské nadace se také každý rok koná na poli, které patřilo Trochtům, akce Od zrníčka ke chlebíčku. Žáci na přelomu druhé a třetí tříd tak můžou vidět, jak vzniká chleba (od zasetí obilí přes dožínky až k samotnému pečení). Pravidelně se také koná cyklopouť do Litoměřic. Samozřejmostí jsou i vzpomínkové mše. Ani 120. výročí Trochtova narození nebude výjimkou. Slavnostní bohoslužba se bude konat 26. března za spoluúčasti ostatních kněží ze vsetínského děkanátu v kostele svatého Štěpána Uherského ve Francově Lhotě. Mladí farníci také pořádají Memoriál kardinála Štěpána Trochty ve florbale. Ten se odehraje 29. března v tělocvičně místní základní školy.
Videokázání k nedělním evangeliím, které vytváří P. Roman Vlk. Videokázání můžete sledovat i na YouTube. K tomuto videu si přečtěte: Evangelium (Mt 10,37-42).
Pohřeb Kardinála Dominik Duka OP, Emeritní Arcibiskup Pražský | Sobota 15. 11. 2025
Historický kontext a další odkazy
Trochta byl během svého života klíčovým mluvčím církve po roce 1948, který působil v Litoměřicích a později byl rehabilitován v Praze. O jeho odkazech svědčí řada dokumentů, muzeí a vydaných knih. Vzniká také pokračování v dalších programech a vzpomínkách, které připomínají jeho odkaz pro budoucí generace.
O Trochtovi bylo sepsáno několik knih, především od Jaroslava Novosada. Vyšel také historický román Život v mlýnském kole od Jiřího Míčka. Dále vznikl dokument Tíha oběti. Pod záštitou Valašské nadace se každoročně koná akce Od zrníčka ke chlebíčku, která připomíná tradiční proces výroby chleba. Pravidelně se koná i cyklopouť do Litoměřic a vzpomínkové mše.