Čtyřicet dnů po Vzkříšení Ježíš shromáždil své apoštoly na hoře Olivové. Nastal čas, aby Ježíš zemi opustil a vykonal veškerou práci, kterou měl v té době vykonat. Poté, co poučil své apoštoly, vystoupil Ježíš do nebe. Zatímco apoštolové hleděli do nebe, stáli vedle nich dva andělé a ptali se: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Co Ježíš udělá, až opět přijde? Očistí zemi. Až Ježíš opět přijde, přijde s mocí a velikou slávou.
V té době bude soudit svůj lid a oddělí spravedlivé od zlovolných. Jan Zjevnatel o tomto soudu píše: „Viděl jsem stolice, a posadili se na nich, i dán jest jim soud, a duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, … a ožili, a kralovali s Kristem tisíc let.“ Milénium je tedy tisícileté období, kdy Ježíš bude vládnout na zemi. Spravedliví budou vyzdviženi, aby se setkali s Ježíšem při Jeho příchodu; jeho příchodem započne mileniální vláda. “V miléniu, až bude na zemi založeno království Boží v moci, slávě a dokonalosti, a panování zlovolnosti, které tak dlouho vítězilo, bude podmaněno,” píše se v proroctví. Svatí Boží budou mít výsadu budovat své chrámy a vstupovat do nich a stát se pilíři v chrámu Božím a vykonávat obřady za své mrtvé.
Dokončí první vzkříšení. Ti, kteří získali výsadu vyjít při vzkříšení spravedlivých, povstanou z hrobu a setkají se se Spasitelem, až bude sestupovat z nebe. Poté, co Ježíš Kristus vstal z mrtvých, byli vzkříšeni také další spravedliví lidé, kteří předtím zemřeli. Ti se zjevili v Jeruzalémě i na americkém kontinentu. To byl počátek prvního vzkříšení. Následně byla vzkříšena další skupina lidí - ti, kteří obdrží terestriální slávu. Zlovolní, kteří budou žít v době Druhého příchodu Páně, budou zničeni v těle a spolu se zlovolnými, kteří jsou již mrtví, budou čekat až do doby posledního vzkříšení. Všichni zbývající zemřelí pak budou vzkříšeni, aby se setkali s Bohem, a Ježíš bude nastolen jako Král nebe a země.
Až Ježíš přijde, založí na zemi svou vládu. Církev se stane součástí tohoto království. Když Ježíš přišel na svět poprvé, přišel ve skromnosti - narozen v chlévě, položen do jeslí, bez velkých vojenských slibů. Učení zní: Milujte nepřátele své, dobře čiňte nenávidícím vám a modlete se za ty, kteří vás utiskují. Při svém Druhém příchodu však nebude zavržen, ba naopak bude slavně přivítán jako Pán pánů a Král králů; bude nazýván jako Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.
V této souvislosti se v kontextu událostí kolem Bruselu a Evropy připomíná, že nikdo nezná přesný čas Ježíšova návratu. Pán nám dal znamení, abychom poznali, že příchod je nablízku. Nejlepší způsob, jak se na něj připravit, je přijmout učení evangelia a začlenit ho do svého života. Dennodenní snaha žít podle učení Ježíše, naslouchat prorokovi a žít vedení Ducha Svatého pomáhají být hodni přijmout Spasitelův příchod s radostí, a ne se strachem.
V souvislosti s kampaní a zasvěcujícími shromážděními v Evropě, vyznívá významně promluva prezidenta Dallina H. Oakse z Prvního předsednictva Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů během zasvěcujícího shromáždění konaného 13. července 2025 v Bruselu. Shromáždění, tlumočené do 23 jazyků, se konalo v Grimbergen a zúčastnilo se ho více než 700 členů a přátel Církve ze Svatých posledních dnů v Evropě.
Hovořil slavnostně i starší Rubén V. Alliaud, který vyjádřil vděčnost za návštěvu a povzbudil členy, aby jednali podle rad, které obdrží. Sestra Kristen Oaksová zdůraznila důležitost služby v Církvi a ve společnosti a připomněla, že si navzájem pomáháme jako andělé. Hovořil také starší Rubén V. Alliaud o důležitosti jednoty a o tom, že v pravé a živé Církvi Ježíše Krista jsou všichni vítáni, všichni milováni a všichni zapotřebí. A dodal, že v této církvi nikdo nesedí sám; nikdo nezpívá sám a nikdo nepláče sám.
Shromáždění ilustruje, že mezinárodní komunikace a dosah církve se rozšiřuje po celé Evropě, a to i skrze vedení nejvyšších vůdců církve. Leadery a členy pak spojuje sdílení víry, výzev a naděje spojené s očekáváním Kristova příchodu a s úsilím žít podle jeho učení ve společnosti.
Text vysvětluje rozdíl mezi prvním a druhým příchodem Ježíše Krista: zatímco při prvním příchodu nebyl Ježíš přijat se slávou, při druhém přijde s mocí a slávou a bude uznáván jako Král králů. Zároveň připomíná, že připravenost spočívá v následování učení evangelia a v rozvíjení křesťanských ctností jako pokora, poslušnost, pokání a láska, a ve vyhledávání vedení Ducha Svatého.
V souvislosti s Bruselskou událostí se vyzdvihuje význam otevřené komunikace s členy ve střední a východní Evropě, a to i přes překonání geografických a jazykových bariér. Důraz na solidaritu a službu ve společenství vyjadřuje, že „nejsme sami a navzájem se potřebujeme“. Tyto postoje podporují snahu poslouchat vedení proroků a následovat Spasitele, aby stát byli hodni mít Ducha Svatého.