Církev Křesťanský sbor je součástí denominace Křesťanské sbory v České republice. Společenství je samo odpovědné za své řízení a zcela samostatně nakládá se svým vlastnictvím. Je evidováno u Ministerstva kultury České republiky a má vlastní IČO: 73633739. Své výdaje financuje plně z darů členů sboru. Není tedy žadatelem příspěvku na provoz od státu. Křesťanské sbory jsou oficiálně registrovanou církví od roku 1956, ale jejich historie sahá mnohem dál.
Na českém území začaly působit již na počátku 20 století jako jeden z proudů evangelikálního křesťanství a protestantismu. Křesťanské sbory nelze považovat za „klasickou církev“ s hierarchickou strukturou vedení. Je totiž volným sdružením samostatných křesťanských sborů - místních církví, které nemají centrální vedení. Každý sbor je nezávislým společenstvím svobodných křesťanů určujícím si svá vlastní pravidla fungování.
Historie sahá až do roku 2002, kdy začínáme po příchodu několika věřících rodin do Pyšel a okolí pořádat setkání nad Biblí a modlitební večery. Významným dnem byla neděle 21. 3. 2004, kdy se poprvé scházíme k první nedělní bohoslužbě. Již 15. března téhož roku však nastala okupace republiky a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Byly pozastaveny bohoslužby i výuka ve škole.
Přesto, nebo spíše naopak právě proto, začala stavba kostela rychlým tempem. Dne 21. dubna 1939 schválila diecézní rada stavbu Husova sboru a již 11. května téhož roku začalo zaměřování staveniště. Dne 6. srpna byly položeny dva základní kameny. Jeden byl z Kozího hrádku, kde kázal Mistr Jan Hus a věnovala ho Městská rada v Táboře, ten druhý pocházel ze zříceniny Sionu, kdysi sídla Jana Roháče z Dubé. Pozemek pro stavbu věnoval bezplatně rolník Josef Barek, člen evangelické církve. I ostatní rolníci vypomáhali při dovážení stavebního materiálu svými povozy. Farníci dobrovolně přistoupili na vybírání církevní daně a přispěli i do sbírky na stavbu.
Stavbu prováděla firma Bellada z Prahy a pokračovala rychlým tempem až do konce roku 1939. Tehdy byla téměř dokončena hrubá stavba. Válečná léta však její dokončování prakticky zastavila. Husův sbor je dílem architekta Karla Truksy, významného představitele funkcionalismu, který na stavbu po celou dobu dohlížel. Po třinácti letech usilovné práce byl Husův sbor v neděli 20. července 1952 slavnostně otevřen a předán farníkům do užívání. Součástí stavby je také kolumbárium.
Na loučce před sborem je na zděném podstavci umístěna kamenná deska obětního stolu, která údajně pochází z husitské doby. Husův sbor v Čerčanech, který se nachází zcela mimo obecní zástavbu ve vysoké poloze v lesíku na konci Husovy ulice, slouží stále svému účelu stejně jako kolumbárium. Zároveň je tu sídlo farního úřadu církve, která od r. 1971 nese název Církev československá husitská.
12.6. Srdečně zveme na sólový koncert ledara legendárního Oborohu, skupiny, která proslula už začátkem devadesátých let díky svébytnému zpracování biblických Žalmů. Slávkovo vystoupení představí průřez repertoáru zahrnující jak vlastní sólovou tvorbu, tak komorní úpravy písní Oborohu. Jako předkapela vystoupí Noi, kdysi mladá folková naděje se dvěma sběratelsky ceněnými EP a řadovým albem na Indies.
Od příchodu piaristů do města Benešova ve středních Čechách, na panství Konopiště v roce 1704, které tehdy náleželo vlivnému hraběti Františku Karlovi Přehořovskému z Kvasejovic a později rovněž významnému šlechtickému rodu hrabat Vrtbů, si připomínáme více než tři století, kdy zde působilo gymnázium tohoto řádu. Nejstarší informace o žácích a studentech se v zápisech gymnaziální provenience dochovaly od roku 1749, pravidelně pak od roku 1751, až do současnosti bez ohledu na pozděější změny majitelů, zřizovatelů i výchovného poslání a obsahu vzdělání.
Nepatrný zlomek informací o žácích a studentech různých piaristických gymnázií z Čech uváděl v tamní řádové kronice k roku 1731 i tehdejší rektor benešovské piaristické koleje P. Možnost zakoupit si kalendáře, křesťanskou literaturu z produkce Karmelitánského nakladatelství i od jiných vydavatelů. Během akce je připomínána Tříkrálová sbírka a návazně popisována tradiční bohoslužba.
V Benešově se postupně konají akce jako koledování a koncerty, které propojují školu, farnost a místní společenství. Celkově sběrky a kulturní programy demonstrují aktivní zapojení laiků a duchovních do společenského života kolem husitské tradice a evangelických sbory.
