Aktualizováno: 13. vítejte v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Ať jste sem přišli obdivovat krásnou barokní architekturu a objevovat uměleckou a stavitelskou dovednost jeho tvůrců, nebo hledáte klidnou zátočinu uprostřed města pulzujícího životem, místo, kde se můžeme na chvíli zastavit, poděkovat Bohu za to, co od něj dostáváme, poprosit o to, na co nemáme dost sil a odvahy, pomodlit se a vzpomenout na své blízké, či jen posedět a vdechovat atmosféru přešlých staletí, buďte ubezpečeni o tom, že tak před námi činily již tisíce a desetitisíce našich předků. Ano, je tomu skutečně tak, i když to zní neuvěřitelně. Jeho zdi vítaly mocné státníky, vysoké pražské úředníky a obchodníky, stejně jako prosté měšťany i vesničany, kupce a drobné řemeslníky, domácí i cizí, Němce i Čechy.
Kostel byl svědkem událostí radostných i smutných, veselých i tragických. Zažil časy rozkvětu a prosperity, ale také hladu a bídy. Kostel sv. Mikuláše v minulosti několikrát změnil svého majitele, a s ním i svůj účel a poslání. V roce 1920 zde byla vyhlášena Církev československá husitská, která kostel spravuje dodnes. Naším nejvroucnějším přáním však je, aby se navrátil k účelu původnímu. Jeho stavba totiž nevzešla z žádného politického rozhodnutí ani od církevní vrchnosti.
Na sklonku 12. století si jej postavili sami měšťané jako výraz vlastní nezávislosti, samostatnosti a duchovní svobody. Nesloužil jen k bohoslužbám, ale i jako místo, kde se scházela městská rada, a projednávala se důležitá rozhodnutí. Místo, kde se rozumnost ve správě věcí obecných poměřovala odpovědností a vztahem k nejvyšším duchovním hodnotám. Zdá se nám to nemožné? Ale proč? Vždyť utváření takového místa závisí na svobodné vůli a přání každého z nás, kteří ten nejcennější a nejkrásnější chrám nosíme ve svých srdcích. Budiž nám toho kostel sv. duchovní správa kostela sv. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.
Modlitby a duchovní rámec mše
Svatý Mikuláši, biskupe plný lásky a dobroty, ty jsi pomáhal chudým, těšil zarmoucené a chránil nevinné. Přimlouvej se za nás u našeho Pána Ježíše Krista, aby i naše srdce byla otevřená Bohu i bližním. Závěrečná modlitba (každý den).
Svatý Mikuláši byl člověk srdce prostého a otevřeného Bohu. Od mládí v sobě nosil hlubokou touhu poznat Boží vůli a uskutečňovat ji ve svém životě. Nehledal slávu, majetek ani uznání, ale jedině to, aby se líbil Bohu a sloužil mu v každodennosti. Jeho čisté srdce bylo jako průzračné okno, skrze které mohl zářit Boží světlo. Proto i lidé kolem něj zakoušeli pokoj a dobrotu - protože v něm přebýval Bůh.
Čistota srdce není jen nepřítomnost hříchu, ale především jednoduchost a opravdovost - když se člověk neschovává za masky, ale stojí před Bohem takový, jaký je. Svatý Mikuláš nás učí, že jen ten, kdo má srdce otevřené, dokáže skutečně vidět Boha - nejen v modlitbě, ale i v druhých lidech, v chudých, v dětech, v trpících i v maličkostech každého dne. Aby naše srdce bylo čisté, potřebuje být očištěno od sobectví, závisti a pýchy - od všeho, co ho uzavírá před Bohem.
Mikuláš byl biskupem, který měl moc a vliv, a přesto zůstal pokorný. Nepoužíval svůj úřad pro sebe, ale pro dobro svých bratří. Modlitba: Svatý Mikuláši, ty jsi už od mládí hledal Boha a otevřel mu celé své srdce.
Milostná štědrost a příběhy z Mikulášova života
Milosrdná štědrost patří k nejznámějším a nejkrásnějším rysům svatého Mikuláše. Jeho život byl jedním velkým darem - darem sebe sama Bohu i lidem. Už jako mladý muž zdědil značný majetek, ale nepřipoutal se k němu. Viděl v něm nástroj služby, ne prostředek k vlastnímu pohodlí. Rozpoznával, že skutečné bohatství není v tom, co člověk vlastní, ale v tom, co dokáže s láskou darovat.
Neznámější příběh jeho milosrdenství vypráví o třech dívkách, kterým hrozilo, že budou prodány do otroctví. Mikuláš jim tajně vhodil do okna váčky se zlatem, aby měly věno a mohly se vdát. Neudělal to proto, aby si získal pověst dobrodince; nechtěl, aby o jeho daru věděl někdo jiný než Bůh. Byl tak naplněný duchem evangelia, že dával tiše, diskrétně, a především z lásky. Taková štědrost je inspirací i pro nás. Skutečné dobro není o velkých gestech, ale o srdci, které vidí a soucítí.
Svatý Mikuláš nás učí všimnout si těch, které ostatní přehlížejí: chudých, nemocných, smutných, znevýhodněných. Jeho štědrost nebyla náhodná, ale vycházela z jeho vztahu s Bohem. Kdo je blízko Bohu, ten nemůže být slepý k utrpení bližního. Mikulášova dobrota měla navíc jednu krásnou vlastnost - dávala naději. Kde lidé ztráceli odvahu, tam on přinášel světlo. Kde panoval strach, tam on zaséval jistotu Boží péče. Modlitba: Svatý Mikuláši, ty jsi nezištně dával chudým a nikdy jsi nečekal odměnu. Nauč nás být všímavými k potřebám druhých.
Ochránce pravé víry a pastýř Božího lidu
Svatý Mikuláš nebyl jen štědrý dobrodinec, ale také statečný ochránce těch, kteří se sami bránit nemohli. Jeho víra nebyla pasivní - byla živá, odvážná a dokázala se postavit zlu tváří v tvář. Věřil, že Kristus je pravý Bůh i pravý člověk, a to byl základem jeho života. Tradice říká, že na prvním nicejském koncilu se Mikuláš osobně postavil proti Ariovi, aby jednoznačně hájil, že Ježíš Kristus je pravý Bůh i pravý člověk. Pro něj nebyla teologie jen nauka - byla to cesta víry a života.
Svatý Mikuláš nám připomíná, že víru nelze brát jako samozřejmost. Je třeba ji znát, chránit a podle ní žít. Nebál se napomenout, když viděl odklon od pravdy, ale vždy činil z lásky - aby zachránil duše. Učil věřit srdcem i rozumem, stát pevně na tom, co církev od apoštolů vždy učila, a nebát se odporu světa. Modlitba: Svatý Mikuláši, ty jsi stál pevně v pravdě a chránil církev před bludy.
Biblický verš připomíná: „Volali k Hospodinu ve své tísni, a on je vyvedl z úzkostí.“ Svatý Mikuláš je uctíván jako mocný přímluvce v nebezpečí a patron námořníků. Jedna z nejznámějších legend vypráví, jak během plavby se námořníci ocitli uprostřed bouře; Mikuláš je utišil a dovedl do bezpečí. Jeho život ukazuje, že víra není jen pro chvíle klidu, ale pro ty nejtěžší okamžiky. Modlitba: Svatý Mikuláši, ty jsi byl oporou těm, kteří se ocitli v nebezpečí.
Praktické naplnění v současnosti
Jeho láska vyzařovala do skutků - v milosrdných činech, v obraně slabých, v tiché modlitbě i v rozhodných činech. Dnes jsme i my povoláni být podobnými svědky: ne velkými činy, ale malými skutky každodenní lásky. Úsměvem, pochopením, velkorysostí, trpělivostí, ochotou pomoci. Modlitba: Svatý Mikuláši, ty jsi byl živým obrazem Kristovy lásky.
V dnešním světě nám Mikuláš připomíná, že Bůh je dobrý Otec, který slyší prosby. A když prosíme podle jeho vůle, nejenže nás slyší, ale jedná. Prosme tedy svatého Mikuláše, aby nám pomáhal žít s dětskou důvěrou v Boha, který se stará o každý detail našeho života. Modlitba: Svatý Mikuláši, oroduj za nás; Bože, tys naplnil svatého Mikuláše horlivostí a dobrotou, aby se stal obrazem tvé lásky mezi lidmi.
V pátek 29.5. začne v kostele v Újezdě v 17.50 hod. Tato akce je otevřena všem lidem a jejím cílem je zpřístupnit kostel a nabídnout zajímavý program i těm, kteří nejsou jeho pravidelnými návštěvníky. Ve středu 18.2. Den přísného postu od masa a půst újmy mše sv. Začíná doba postní. Toto období nás vede k vnitřní duchovní obnově a vybízí k větší soustředěnosti na sebeovládání, kajícnost a k smírnému odčiňování hříchů. Dne 1. 1. Slopné: 17.30 hodin, slouží o. V neděli 7. 12. se v 16.00 hodin konala v Újezdě mše svatá se zasvěcením Panně Marii na závěr duchovní obnovy 33 dní k Ranní Slávě. Součástí byl také obřad pomazání požehnaným olejem. Mgr. Jan Mach, který zároveň vedl i on-line část této duchovní obnovy. Projekt Vlčí doupě připravil adventní aktivitu „Cestou Božích příslibů“.
