V Prušánkách se nachází kostel svatých Isidora a Martina, ve kterém se schází věřící římskokatolického vyznání. Ve farnosti se schází dětská schola a o Vánocích těší svou hudbou Štěpánští koledníci. Každou neděli při mši svaté probíhají v kapli Panny Marie katecheze pro děti. Farnost pořádá vlastní poutě na svatý Hostýn, duchovní cvičení atd. Jednou za měsíc probíhají na faře biblické hodiny. Někteří farníci se hlásí ke spiritualitě Schönstattského hnutí.
Hlavní patron farnosti, svatý Isidor, byl madridský rolník, který se ve svém prostém životě vyznačoval nejen mimořádnou zbožností, ale i pracovitostí, dobročinností a vůbec skutky lásky ke všemu tvorstvu. Stal se patronem zemědělců. Prušánky dlouho patřily pod farnost Čejkovice, kde byly vedeny všechny matriky. Toto spojení sahá až do dob středověku, kdy Prušánky, tehdy ještě Prusy, patřily vizovickým cisterciákům a ti byli podřízeni velehradským mnichům. Klášter ale zaniknul a podle patronátního práva připadl majetek kláštera, tedy i tehdy opuštěná tvrz Prušánky, pánům z Kunštátu. Ti koupili ještě Čejkovice a tím se na několik staletí spojily Prušánky s čejkovickým panstvím.
Důvodem stavby vlastního kostela byl rostoucí počet obyvatel a také to, že věřící museli chodit na bohoslužby až do Čejkovic. Navíc cesta vedla přes pastviska „Drahy“, kde byly vinné sklepy. Prušánečtí muži se v nich cestou do kostela zastavovali a občerstvovali se. Mnozí z nich se na bohoslužby nedostavili vůbec. Obec Prušánky se proto obrátila na olomouckou kolej řádu Tovaryšstva Ježíšova a jejím prostřednictvím na biskupa, aby zde povolili stavbu kaple. K uskutečnění záměru došlo roku 1712.
Kaple byla postavena v těsném sousedství starého a odnepaměti užívaného hřbitova. Sloužila čtyřicet let a pro svou zchátralost byla nahrazena stavbou skutečného kostela. Ten byl zasvěcen opět sv. Isidorovi. Druhým patronem kostela je sv. Martin, protože na jeho svátek 11. listopadu 1758 byl kostel vysvěcen.
V parku u kostela stojí kaplička zasvěcená P. Marii, Matce smíření a andělu strážnému Prušánek. Ta byla původně postavena v roce 1888 na cestě z Prušánek do Moravské Nové Vsi. Koncem 70. let minulého století zazněly hlasy pro odstranění kapličky kvůli bezpečnosti provozu na silnici. P. Kozár kapličku zachránil a nechal ji přesunout do parku u kostela. V devadesátých letech pak byla kaple přebudována a zvětšena. V kapli je pískovcová socha Piety. Důvodem jejího vysvěcení dne 7. srpna 1994 bylo mimo jiné i to, aby se navrátil prušáneckým hodům duchovní smysl. Ty byly v roce 1981 přesunuty na léto kvůli teplejšímu počasí.
Historické spojení s farností a kulturní život
Farnost prochází dlouhou historií, která se odráží v propojení s Čejkovicemi a vizovickým klášterem. V období středověku patřily Prušánky vizovickým cisterciákům a ti byli podřízeni velehradským mnichům, což ovlivnilo nejen správu farnosti, ale i matriky a náboženské tradice v regionu.
Hlavními prvky současného života farnosti jsou pravidelné bohoslužby, děti v katechezích každou neděli a duchovní aktivity jako poutě na Hostýn, duchovní cvičení a biblické hodiny na faře. Někteří farníci se hlásí ke spiritualitě Schönstattského hnutí, které ovlivňuje jejich osobní víru a spolubytí ve společenství.
Kaple a kaplička jako midle středověké i moderní duchovní infrastruktury
Kaple Panny Marie v parku u kostela byla postavena jako součást širšího duchovního prostoru kolem fary a hřbitova a její modernizace v devadesátých letech 20. století znovu potvrzuje důraz na kontinuitu duchovního života v Prušánkách. Umístění kapličky na cestě do Moravské Nové Vsi a její přesun do parku ilustruje snahu udržet lidovou zbožnost a poutní tradice v kontextu měnícího se dopravního prostředí.
Místní komunita tak nekonečně propojuje historické kořeny s aktuálním životem farnosti: mše, katecheze pro děti, pobožnosti a kulturní aktivity, které se zrodily z potřeby rozvíjet víru v souladu s obyvateli města a okolí.
tags: #mse #svate #v #prusankach