Konvent řádu minoritů v Brně vznikl kolem roku 1230 a stal se jedním z nejstarších brněnských klášterů, který zůstal na stejném místě po více než 750 let.
Kostel svatých Jana Křtitele a Jana Evangelisty, jehož barokní podoba vznikla v 18. století podle Mořice Grimma, je centrem komplexu, k němuž patří Loreta a Svaté schody. Původně byl kostel vysvěcen roku 1257 olomouckým biskupem Brunem, a během stavebních a renovačních aktivit došlo k výraznému rozšíření a sjednocení fasád.
Historie a vývoj areálu
V polovině 17. století žili v klášteře jen čtyři řeholníci, avšak konvent se postupně vzpamatovával a získával přízeň obyvatelstva. Na počátku 18. století začala velká přestavba pod vedením stavitele Mořice Grimma, během níž vznikla Loreta a následovaly ambity se Svatými schody. Vznikl tak unikátní klášterní a sakrální komplex se třemi nádvořími a třemi kostely pod jednou střechou.
Po barokizaci konventu došlo k začlenění Lorety, která ukrývá soubor Svaté chýše a Svatých schodů. Chrám byl roku 1784 přeměněn na kostel farní. Během 19. století a 20. století klášter prošel změnami užívání; po roce 1950 byl majetek zestátněn a poté v restitucích navrácen řádu minoritů po roce 1989.
Interiér a významné artefakty
Hlavní oltář kostela je přepracováním mauzolea pohřbeného rodu Šemberů z Boskovic a Bučovic; jeho obrazy pocházejí z dílen malířů vídeňské akademie, mimo jiné J. Sterna a F. I. Leichera. Iluzivní architektura klenby a štuková výzdoba oltářů a kazatelny odrážejí styl 18. století a jsou doplněny původními varhanami z roku 1732.
Nástropní malba v kostelní lodi, datovaná chronogramem 1733, a freska kaple z roku 1725 s následnou výzdobou přibližují mystický a monumentální charakter interiéru. Kaple Svaté chýše a Svatých schodů je jedinečnou ukázkou barokní architektury a ikonografie ve střední Evropě.
Klášterní knihovna patří mezi nejdochovanější barokní knihovny v českých zemích a přispívá k celkové historické hodnotě areálu. Vysokou hodnotu mají i sochy a relikvie, které zdobí prostor a dotvářejí duchovní atmosféru místa.
Loreta a její význam pro Brno
Loreta v Minoritské ulici skrývá nejen Svatou chýši a Svaté schody, ale také jedinečný příběh o poutním místě a jeho pozvolném zpřístupňování veřejnosti. Po opravách a statickém zajištění se minorité rozhodli Loretu zpřístupnit Brňanům a turistům, a to s vidinou získání dotací a dlouhodobé udržitelnosti projektu.
Brno podporuje památkovou obnovu areálu minoritského kláštera a poskytuje dotace na statiku Lorety a věží a na dokončení úprav interiéru, aby byl areál zpřístupněn veřejnosti. Demontáž některých prvků fasády a postoje k odpovědnosti za škody způsobené výstavbou kolektorů jsou předmětem odborných vyjádření a sporů, ale směřují k udržení a obnově historické památky.
Současná role minoritů a prohlídky
Klášter a Loreta jsou pravidelně otevřené pro prohlídky, například od pondělí do středy mezi 11 a 15 hodinou, a konají se bohoslužby. Konvent minoritů v Brně nabízí prohlídky klášterního areálu pro skupiny v počtu 5 až 30 osob, čímž si areál udržuje svou živou součástí současného kulturního a duchovního života města.
Prameny a umělecké popisy
Pozoruhodná je Loretánská kaple se Svatými schody, jejichž kopie pochází z italské Santa Casy. Schodiště se vyznačuje 28 stupni a relikviemi světců; věřící po schodech stoupají pouze v kleče jako výraz úcty k Ježíšovu utrpení.
Hlavní oltář a sochařská výzdoba v interiéru odráží vlivy italského Berniniho a vídeňského sochařství, které se promítají do štukové výzdoby a reliéfů z jemně zpracované měděné slitiny s dekorativními motivy.
Budoucnost a spolupráce s městem
Spolupráce města Brna a minoritů je zaměřena na zachování a zpřístupnění Lorety a kláštera širší veřejnosti. Město vyjadřuje ochotu poskytovat dotace a podporu při opravách statiky i interiérů a při zajištění dlouhodobé dostupnosti památek turistům a věřícím.
