Jižní Čechy - Svatý Ondřej, který má svátek 30. listopadu, je v lidové tradici považován za patrona nevěst. V předvečer se proto vdavekchtivé dívky různými způsoby pokoušely poznat svého vyvoleného. V podstatě se jedná o stejné zvyky jako na Štědrý den, ale protože byl Ondřej dřív vnímán jako „garant" dobré svatby, v noci z 29. na 30. listopadu mají větší váhu.
Nejznámější zvyky a jejich význam
Nejznámější je jistě tradice s botou, kdy se dívka postaví zády ke dveřím a hodí dozadu střevícem. Pokud je špička boty obrácená ke dveřím, znamená to, že se do roka vdá a odejde z domu, pokud ne, ještě rok zůstane u rodičů.
Ondřej je považován za patrona nevěst a šťastných svateb, rybářů, sedláků a řezníků. Svatý Ondřej tichý, nebude len lichý (řídký).
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní. Na svatého Ondřeje konec pocení. Na svatého Ondřeje mráz chystej, sedláče, vůz. Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
Životopis svatého Ondřeje: Ondřej byl rybář z galilejské Betsaidy a byl učedníkem Jana Křtitele i Ježíše. Ondřej i jeho bratr Šimon (Petr) byli rybáři. Zemřel mučednickou smrtí uvázán ke kříži ve tvaru písmene X v Patrasu. Je patronem mnoha států, měst a řádů, a v České republice má křestní jméno Ondřej více než 76 000 lidí.
Pranostiky a lidové věštění
Protichůdné pranostiky k Ondřejověmu svátku odrážejí proměnlivé počasí; nejznámější pranostika zní: Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme. Další: Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží. Na Ondřeje venkované také hádali, jaké bude počasí příštího léta. Věštění probíhalo i za pomoci dřívka na vodu; pokud dřívko přeplyne, bude mokrý rok, zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok. Střevíc hodně přes hlavu, pata ke dveřím znamenala vdavky, opačná poloha znamenala zůstání doma. U hrnků se ukrývaly předměty pod dnem: hlína z hřbitova naznačovala smrt, hřeben nemoc a neštěstí, chléb bohatství a prsten svatbu. Dívky házely olověnou kuličku (ondřejka) přes střechy chalup; kam kulička dopadla, odtud měl ženich pocházet. Před půlnocí dívky klepaly na kurník; ozval-li se kohout, dívka se v příštím roce vdá, slepice znamenaly odklad. Větvička višně či třešně, zalévaná vodou, rozkvetla-li o Vánočních svátcích, znamenala brzkouvdavku. Knedlíky se z lístky chlapců vznášely do dřeva a ukazovaly, kdo bude ženich; knedlík s lístkem sděloval budoucí sňatek, bez lístku zůstal svobodný. Dívky psaly jména mládenců na cedulky a večer si je dávaly pod polštář; ráno vytáhly jméno, které bylo souzené. V mnoha krajích se dodnes dodržují zvyky s litím olova, knedlíkováním, třesením plotem a čarováním s žábou.
O půlnoci dívky často chodily ke kurníku; ozval-li se kohout, vdaly by se v příštím roce, slepice znamenaly odklad. Dívky si také zapisovaly jména na cedulky a pod polštář je ukládaly, aby ráno vyzvedly, koho vybralo podvědomí. Z obřadů se dochovaly také způsoby, jak zalévat větvičku z višně nebo třešně, kde rozkvetlá větvička symbolizovala brzo vdavky.
Historie a regionální variace
Ve Dačicku, okolí Milevska, Bechyně a Vodňanska se scházely ondřejské hromady a sýpky, které připomínaly martinské slavnosti; v Maleticích u Protivína se při ondřejské sýpce urovnávaly sousedské spory. Slavkovsko u Brna mělo zvyk stoupat na posteli pravou nohou a žádat svatého Ondřeje o vidění budoucího nápadníka. V některých oblastech se zasazovala větvička do květináče a sleduje se její zazelenání do Boží hodu jako znamení vhodného období pro svatbu. Dívky si rovněž nechávaly cedulky s jmény a zkoušely identitu nápadníka podle odrazů vody, díry v ledě, zrcadel či komínů. Svatý Ondřej byl ztotožněn s obdobím z pramenů a kronik, které popisují různé místní říkanky a říkadla.
Ondřej jako součást adventu a kulturní kontext
Svátek svatého Ondřeje 30. listopadu je považován za počátek adventního období, i když datum první neděle adventní může být pohyblivé. Adventní období tedy začíná v rozmezí 27. listopadu až 3. prosince a souvisí se zvyky a obyčeji jako na Štědrý den. V lidové tradici se Ondřejův svátek pojí s debatami o budoucnosti v lásce, úrodě i smrti a s postupným rozbíháním vánočního období. Do období adventu se vkládají i další rčení o počasí a vliv na sklizeň. Lidé věřili, že démoni mohou z hlubin země otevřít bránu zimy a mrazu, a proto vykonávali ochranné rituály a zaříkávání, aby odvrátili zlo.
Důležité obrazy a symboly
Svatý Ondřej je zobrazován s křížem, provazem nebo sítí; jeho kult se rozšířil do různých zemí a řádů. V západní tradici je svatý Ondřej spojován s anglickou vlajkou a s ležatým X, které má vztah ke Skotsku. Ikonse Ondřejova kříže se staly součástí některých symbolických řádů a slavností, včetně řádu Zlatého rouna, založeného v roce 1430.
V závěru lze říci, že 30. listopadu se spojuje s počátkem adventu, s lidovou vírou o budoucím osudu a s řadou regionálních zvyků a pranostik, které přežívají až do dnešních dnů.