Hrnec o průměru 30 cm vymažte olejem nebo máslem a na dno vyskládejte do tenké vrstvy bramborové plátky. Půl množství česneku a rozmarýnu si dejte stranou. Druhou polovinu česneku a rozmarýnu nasypte na vrstvu brambor a posolte. Potom vytvořte další vrstvu z brambor a opět je posypte česnekem, rozmarýnem a solí. Ve středně velkém hrnci na nízkém ohni restujte na másle zbývající česnek asi 4-5 minut, neustále ho míchejte, aby nezhnědl. Přidejte zbytek nasekaného rozmarýnu a jen trochu si nechte na konečnou ozdobu. Za stálého míchání restujte ještě asi minutu. Přidejte 1 lžíci mouky a neustále míchejte 1-2 minuty, dokud nezačne mouka vydávat mírně ořechovou vůni.
Prilijte mléko a smetanu a zvyšte oheň na střední teplotu, míchejte směsí 3-4 minuty, dokud se mírně nezredukuje obsah tekutiny. Přidejte hořčici, 1 lžičku soli a 2 hrníčky ostrého čedaru. Směs mléka a smetany nalijte na brambory tak, aby smetanová směs zakryla vrchní vrstvu brambor, a pečte, dokud povrch pokrmu nezačne zlátnout, což trvá v malém hrnci asi 30-45 minut a v hrnci o průměru 30 cm až 90 minut. Pěvně chytněte hrnec za ucha a vyndejte hrnec z trouby. Navrch brambor nasypte půl hrníčku sýra. Vraťte zpátky do trouby na dalších 5 minut. Nakonec ozdobte rozmarýnem, pokud vám zbyl.
Na počasí dnes dokážeme většinou jen nadávat, naši předci z něj ale vyvozovali nejen aspoň orientační předpověď na následující období roku, ale i to, jaká bude úroda. K srpnu dnes přistupujeme k jako ryze letnímu měsíci. Prázdniny jsou v plném proudu, a i když se nám dny již trochu krátí, stále si užíváme slunečních paprsků. V minulosti ale lidé nezapomínali na červencové rčení „Svatá Anna, chladna z rána“, od 26. 7. se pomalu připravovali na blížící se podzim a žádná velká vedra už nečekali. Z toho také vycházela většina srpnových pranostik, jak píše na webu Pranostik.cz.
V nich se převážně upínali k tomu, aby byla dobrá úroda a přežili tak díky ní období zimy. Většina srpnových pranostik se tak týká obilí a žní. Vždyť i název měsíce, jak je doloženo v knize Tradinář Moniky Kindlové a Martiny Boledovičové, je odvozen od slova srp a odkazuje k tomu, že srpen byl měsícem žní a kosení. Srpen vždy býval ve znamení bouřek a těch se hospodáři právem obávali, jak říká pranostika z 6. 8. „Na Proměnění Páně se nemá navážet obilí do stodol a do stohů, aby nevyhořely a aby hrom neuhodil.“ Již o den později na svatého Kajetána „otvírá se stodol brána“. Velké naděje se upínaly i k Romanovi (9. 8.).
Pokud v ten den bylo jasno, slibovalo to dobrou úrodu. Na svatého Vavřince 10. srpna se vařily brambory, jak dokládá pranostika: „Na svatého Vavřince - hop zemáky do hrnce.“ Stejně tak se dělaly již pokrmy ze zelí a také řepa. Odtud pochází pranostika "Na svatého Vavřince čtyři řepy do hrnce". Důležitou součástí jídelníčku našich předků byly i houby, které se sušily na zimu. V srpnu je ale zřejmě moc nacházet nechtěli, protože se obávali, že to přinese tuhou zimu, takže vznikla pranostika „Moc hub srpnových - moc vánic sněhových“. Den svatého Sebalda, tedy 19. 8., kdy má dnes svátek Ludvík, slavili všichni včelaři, neboť mohli vybírat med. Pokud bylo hezky a slunečno 23. 8., věřilo se v dobrou úrodu jablek, neboť: „Svatá Teklička doslazuje jablíčka.“ Na svatého Bartoloměje 24. 8. se vysévalo žito, když ale v ten den foukalo, znamenalo to „polámané ovsy“. Pokud přinesl Bartoloměj bouřky, lidé věřili, že dozraje dostatek ovoce, déšť pak ale nebyl žádoucí. Srpen byl významným měsícem hlavně pro vinaře, jak se píše i v knize Medardova kápě od Jana Munzara. První láhev mladého vína sice mohli otevřít až 11. 11. na svatého Martina, samozřejmě ale byli zvědaví a zajímalo je, co je čeká, a zda se mohou těšit na kvalitní sklizeň. Vzhledem k tomu, že patronem vinařů je svatý Vavřinec, vztahuje se hodně pranostik právě k jeho svátku, tedy k 10. srpnu.
