Kaple byla postavena na počátku 15. století. Z této doby se dochoval gotický polygonální presbytář kaple, zaklenutý křížovou klenbou s vnějšími opěrnými pilíři. Na svorníku této klenby je znak zakladatelů - pětilistá růže, který patřil pánům z Moravan. Ale do založení zasáhl zřejmě i hradišťský měšťan Kusna, jehož jméno je na svorníku též uvedeno.
Z konstrukcí vlastního gotického špitálu ke kapli přiléhajícího se bohužel nic nedochovalo. Lze předpokládat, že šlo o stavení dřevěné, snadno spalitelné. K roku 1582 se špitál označuje za téměř opuštěný. Ve špitálním kostelíku či kapli se nekonaly bohoslužby a je možné předpokládat špatný stavební stav celého objektu.
Roku 1610 byla špitální kaple znovu zařízena pro bohoslužby. Součástí obnovy bylo zřejmě i znovu vyklenutí závěrové části vrcholně gotické klenby presbytáře. V roce 1643 poškodil špitál s kaplí požár města. Odstranění těchto škod spojené s dílčí přestavbou kaple datuje letopočtem 1656 raně barokní portálek, dnes však druhotně osazený v bočním vstupu do lodi, jejíž interiér rozčlenil podle všeho štukový pilastrový řád se slepou arkaturou na zdech.
Z velkého požáru města v roce 1681 vyšel špitální kostelík bez úhony. Vážné ohrožení však znamenal výbuch nedaleké prašné Červené věže v roce 1695. Statické poškození špitálu a kaple výbuchem je víc než pravděpodobné. Statické poruchy pak zřejmě byly důvodem stržení budovy špitálu a provedení vrcholně barokní novostavby v rozsahu dnešního ponechaného jednotraktového přízemí přední části budovy špitálu.
Špitál byl brzo rozšířen o nyní zbořenou zadní část budovy vybavenou rovněž valenými lunetovými klenbami. Stalo se tak v roce 1727, kdy je doloženo zvýšení počtu chovanců z osmi na dvanáct osob. Zrušení pevnosti v roce 1782 znamenalo mimo jiné i zboření městských věžových bran a tedy i zboření Staroměstské brány a hradby u špitálu. Následující stavební zásahy souvisely s postupným budováním zdejší nemocnice od roku 1797.
Impulsem k další závažnější stavební akci byl požár Vodní ulice v roce 1849. Na samém sklonku klasicismu tak bylo hlavní vstupní průčelí budovy kaple po předchozí výstavbě bočních traktů sjednoceno novou fasádou, vykazující již vliv eklektického historismu. Byla položena nová nízká sedlová střecha. Současně byly pořízeny nové střechy budovy špitálu a pod nimi zhotoveny nové ploché stropy v rozsahu celého prvního patra objektu dobudovaného nad barokním přízemím špitálu v předešlých padesáti letech.
Osmdesátá léta 20. století datují unáhlené zboření východní části budovy špitálu ale také pokračující chátrání zbylé části souboru, který je neodmyslitelnou součástí historické zástavby města a stěžejním článkem východní fronty Vodní ulice. V devadesátých letech došlo k zásadnímu regeneračnímu zásahu.
Historické vrstvy ve svížnosti městského života
Text popisuje proměny špitálu a kaple v průběhu staletí: od raného gotického presbytáře po barokní redukce, následnou klasicistní a historistickou fasádu a moderní rekonstrukce v 90. letech. Každá etapa zanechala své otisky v architektonickém výrazu i v urbanistickém kontextu Vodní ulice, která je s tímto komplexem neoddělitelně spojena.
Renovace a údržba reagovaly na potřebu zachovat funkční provoz nemocnice a zároveň ctít historickou hodnotu stavby. Zásahy v 19. století a na přelomu 20. století ilustrují proměnlivost estetických ideálů i technologické možnosti tehdejších stavebníků. Výbuchy, požáry a politicko-sociální změny měly hluboký dopad na fyzickou podobu objektu a jeho okolí.
Současná podoba ukazuje nejen architektonické vrstvy, ale i kontinuitu funkce místa jako zdravotnického a duchovního centra. Regenerační zásahy devadesátých let pak umožnily zachovat a zpřístupnit významný soubor pro veřejnost i pro odborníky zajímající se o historickou urbanistiku a sakrální architekturu.
Klíčové období a jejich charakteristiky
- počátek 15. století - vznik kaple a gotický presbytář
- 16. století - špitál opouštěn, později obnoveny bohoslužby
- 17. století - požáry, barokní úpravy a rozšíření
- 18. století - zrušení pevnosti, vznik nemocnice
- 19. století - klasicistní a historistické fasády, nové střechy
- 20. století - časté změny a částečné zboření, regenerační zásahy v 90. letech
Tyto epochy ukazují, jak se architektura mění podle funkčních potřeb i požadavků tehdejší společnosti, a jak se soubor stal nedílnou součástí historické infrastruktury města.
| Období | Hlavní rysy | Dopad na strukturu |
|---|---|---|
| počátek 15. století | gotický presbytář, křížová klenba | zakládací znak pětilisté růže |
| 16. století | obnovené bohoslužby, špitál částečně opuštěn | změny v užívání a údržbě |
| 18. století | novostavba, jednotraktové přízemí, baroko | základ pro další rozšíření |
| 19. století | klasicistní vitální fasády, eklektický historismus | unifikace průčelí a střešních konstrukcí |
| 20. století | zboření východní části, regenerační zásah | přizpůsobení objektu novým funkcím |
V průběhu staletí se z kaple i špitálu stal symbol městského života, ve kterém se prolínají duchovní, sociální a zdravotnické funkce. Dnes tato komplexní struktura nadále svědčí o bohaté historii a schopnosti města adaptovat své historické památky na současné potřeby.