Jsme starobylý rytířský řád, který podporuje katolickou církev a její aktivity ve Svaté zemi. Naše poslání se zaměřuje na duchovní růst členů a pomoc křesťanům v regionu. Nabízíme příležitost stát se rytíři a dámami, a tím prohloubit svou víru a zapojit se do charitativních aktivit.
Historie templářů a jejich vliv na pozdější rytířské řády
Řád templářů, tedy Pauperes commilitones Christi templique Salomonici, známý u nás jako Chudí rytíři Krista a chrámu Šalamounova, se zrodil z křížových výprav mezi lety 1098-1118 a stal se jednou z nejmocnějších a nejtajemnějších organizací středověku. Templáři skládali slavnostní sliby chudoby, cudnosti a poslušnosti a zasvětili svůj život poslání řádu. Jejich řehole jim nařizovala nikdy neustupovat, nevzdávat se ani neútočit bez rozkazu, čímž se u nich pěstovala výjimečná disciplína.
Inovativní finanční praktiky řádu templářů, například systém akreditivů, proměnily řád v de facto mezinárodní banku své doby. Od skromných počátků, jako ochránci poutníků ve Svaté zemi, se vyvinuli v jedinečný vojensko-mnišský řád, který spojoval duchovní oddanost s dokonalou vojenskou disciplínou a strategickou prozíravostí. Předkládali vysoce disciplinovanou a impozantní bojovou sílu.
Řád byl podporován papeži Inocencovi II., který vydal roku 1139 mimořádná privilegia, včetně osvobození od daní a desátků a práva ponechat si kořist z dobytí proti muslimům. I další papežové pokračovali ve vydávání významných privilegií, což výrazně podpořilo růst a prosperitu templářského řádu. Transformace z „chudých rytířů Krista“ ve významnou finanční sílu byla jedním z klíčových rysů jejich doby.
Dramatický pád templářů nastal na počátku 14. století, kdy se řád dostal do nemilosti světské i církevní moci. Většinou kvůli nashromážděnému majetku a politickým intrikám. Uprchnuvší templáři hledali útočiště, například ve Skotsku, kde působili až do 15. století a jejich pobočky zůstaly funkční i po likvidaci ve zbytku Evropy. Z historických dokumentů vyplývá, že Skotské pobočky zůstaly plně funkční i po likvidaci v zbytku světa a jejich hlavní sídlo bylo na hradě Balgonie.
Skotské templářské řády a současnost
Od 80. let 20. století došlo k mírnému nárůstu členské základny a po roce 2000 k rozšíření řádu na území českého státu. Současným převorem řádu Skotských templářů na území ČR je baron Petr Moidl. Desítky dnešních českých templářů vděčí za svou existenci nejen Skotskému velmistrovi Georgovi knížeti Stewartovi, ale i českým kapitulním radům ve Skotsku. Konkrétní činnosti řádu Skotských templářů v Čechách jsou zaměřeny primárně do oblasti duchovních a charitativních projektů ve smyslu pomoci potřebným. Řád Templářů je v Česku registrován pod číslem 07826460 a sídlí v Praze.
Řád má také svou interní diferenciaci: profesní rytíři skládají řeholní sliby, žijí v celibátu a jsou plně zasvěceni činnosti řádu; obedienční rytíři mají rodiny a podílejí se na řádové činnosti. Při našem pátrání po současných templářích existují i Neo templáři, tedy řády vzniklé na počátku 18. století bez přímé vazby na původní templářský řád. Skotské templářství v ČR vyjadřuje, že řád templářů je jen jeden a jeho legitimita vychází ze Skotska, monitorují se i další frakce, ale zůstávají pevně spojeni s původním latinským názvem Pauperes commilitones Christi templique Salomonici.
Vztah církve a rytířských řádů
Svatý stolec vykonává nad duchovně rytířskými řády nejvyšší autoritu a pravidelně varuje před falešnými řády. Uznává jen několik tradičních řádů: Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského, Suverénní řád maltézských rytířů a Německý řád. Papežská moci podotýká, že mezinárodně uznané struktury jsou důležité, a že je nutné rozlišovat mezi skutečnými řády a jejich napodobeninami. U dokumentů a vyznamenání vydávaných neuznávanými bratrstvy není žádná legitimní hodnota.
V dokumentaci a vyjádřeních Státního sekretariátu se opakuje, že uznání má jen tradiční rytířské řády a že články o složení a vzniku řádů musí být posuzovány z hlediska mezinárodního práva a schválení římského papežství. V souvislosti s Maltézským řádem a dalšími institucemi bývá vyjádřeno, že řád Johanitů či Maltézských rytířů má diplomatické styky se státy a vydává pasy, avšak jejich postavení je vždy složitější a vyžaduje jasné vymezení ze strany Svatého stolce.
Současný kontext a význam
Průřez historií ukazuje, že rytířské řády přinášejí spojení duchovní víry a praktické pomoci potřebným. V českém prostoru se informace soustřeďují na identifikaci pravých řádů a na rozlišování od napodobenin. Zvláštní pozornost si zasluhují i etické a právní aspekty fungování, které vyžadují transparentnost a odpovědnost vůči veřejnosti. Slovník a exaktní definice vyznamenání a titulů jsou důležité pro pochopení současného stavu různých orders.

Templářští rytíři | Zakázaná historie a jejich tajné pátrání po Atlantidě
| Řád | Hlavní sídlo | Klíčová data | Charitativní činnosti |
|---|---|---|---|
| Řád Božího hrobu Jeruzaléma | Neznámé | 1120-1312 | Podpora poutníků, duchovní růst |
| Suverénní řád maltézských rytířů | Běžně sídla po Evropě | 1099-dnes | Nebankovní humanitární činnost |
| Německý řád | Říšský duchovní řád | 12.-20. století | Dobrovolné i sociální služby |
Současná česká témata zahrnují fakt, že Maltézský řád má historicky významný vliv na mezinárodní právo a mezinárodní vztahy, a že nástupnické řády či odnože vyvíjejí činnost v různých regionech světa. Z perspektivy současného pohledu vnímáme, že římskokatolická církev si udržuje svůj vliv nad rytířskými řády a kriticky sleduje jejich legitimitu a provoz.
tags: #narizeni #papezskeho #rytirskeho #radu